Blíží se střet Ruska s Ukrajinou? „Před volbami v Rusku by to nebylo poprvé,“ míní exministr Petříček

14. duben 2021

Nejen evropské země sledují s obavami vojenské manévry Ruské federace na hranici s Ukrajinou. Latentní konflikt, který přetrvává od roku 2014, by mohl znovu vyeskalovat, domnívají se politologové i politici. „Počet vojáků na hranici je dnes tak vysoký, že to vyvolává obavu z možného – třeba i náhodného – incidentu, který by mohl přerůst ve větší konflikt. A to není v zájmu Česka, EU, Ukrajiny a nakonec ani Ruska,“ shrnuje bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Za nástroj, který v tuto chvíli lze v zájmu snížení napětí použít, považuje Petříček společný postup v rámci Evropské unie a využití mezinárodních organizací jako je OBSE. Ostatně, právě Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě situaci na Donbase dlouhodobě monitoruje.

Čtěte také

Také ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák vidí cestu ve vyjednávání. Česká diplomacie podpořila územní celistvost Ukrajiny a změnu tohoto postoje nepřinese ani výměna šéfů tuzemského ministerstva zahraničních věcí, ujišťuje bývalý velvyslanec.

Pokus aktivně se do řešení situace zapojit už učinil nový prezident USA Joe Biden, když ruskému protějšku nabídl rozhovor na neutrální půdě.

„Nějaké jednání by se ale mohlo uskutečnit pouze za předpokladu, že s tím Rusko bude souhlasit,“ upozorňuje politický geograf z Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy Michael Romancov a odkazuje na odmítavý postoj Moskvy v této věci například směrem k Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Hosty byli:
Ivana Milenkovičová, zpravodajka v Ruské federaci, Český rozhlas
Rudolf Jindrák, ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky
Tomáš Petříček, ČSSD, bývalý ministr zahraničí
Michael Romancov, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy

„Je to klasická ukázka toho, jakým způsobem se Rusové chovají vůči jednomu každému institucionalizovanému mechanismu, který pro otázky bezpečnostní nebo ekonomické máme. Ať už v Evropě nebo ve světe.“

Jediné fórum, které v tomto ohledu představuje výjimku, je podle Romancova Rada bezpečnosti OSN, kde Ruská federace disponuje právem veta.

„Což je mimochodem dlouhodobý cíl ruských aktivit vůči Evropě – Rusko chce samo sebe vidět v pozici, kdy by všechno probíhalo jen s jeho explicitním souhlasem. Bez ohledu na to, jestli se ho to přímo týká nebo ne. A to je něco, čemu bychom měli jednoznačným způsobem čelit.“

Pokud k setkání dojde, asi nelze očekávat rychlé a dramatické změny, ale mohlo by to vést k uklidnění bezprostředního napětí.
Michael Romancov

Bidenův návrh jednání je nicméně dobrá zpráva, domnívá se politolog:

„Rusko se chce vždycky bavit jen s těmi, které považuje za sobě rovné. A to jsou Spojené státy, Čína a nikdo jiný. Nějaký typ komunikace mezi Ruskem a USA je z mnoha důvodů užitečný a potřebný. Pokud k setkání dojde, asi nelze očekávat rychlé a dramatické změny, ale mohlo by to vést k uklidnění bezprostředního napětí, což by bylo rozhodně ku prospěchu.“

Romancov: Veřejné mínění Putina nezajímá

Při hledání odpovědi na otázku, proč Ruská federace přistupuje ke srocování vojenských jednotek pod záminkou cvičení na ukrajinsko-ruské hranici, je třeba mít na paměti blížící se volby, domnívá se exministr Tomáš Petříček.

Čtěte také

„Nebylo by to poprvé, kdy se ruský režim v situaci blížících se voleb pustil do nějakého zahraničního dobrodružství,“ komentuje a dodává, že úlohu v tomto směru může hrát třeba klesající popularita stávajícího prezidenta Vladimira Putina.

Politický geograf Michael Romancov má ale za to, že veřejné mínění pro Putina nic neznamená:

„Ten člověk není schopen realizovat ani jeden ze svých politických cílů, které směrem k ruskému veřejnému mínění deklaruje celá desetiletí. Většina Rusů zažívá stejné problémy, které měla před patnácti lety. Pokud by veřejné mínění hrálo nějakou roli, tak by se Vladimir Putin musel dávno chovat úplně jinak.“

Připomíná navíc, že lze jen těžko odhadnout, co si obyvatelé Ruské federace vlastně skutečně myslí. „Protože informace, které máme, jsou evidentně zkreslené. Výzkumné agentury více či méně dodávají informace, které Kreml potřebuje.“

Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Renaty Kropáčkové a Martiny Maškové.

Spustit audio

Související