Blíží se konec pololetí. „Nejdůležitější je vztah rodičů s dětmi, ne známky,“ zdůrazňuje psycholožka

Fyzické trestání dětí je v Česku od ledna 2026 nepřijatelné. Tento postoj je formulovaný v občanském zákoníku. Rodičům, kteří své rodiče fyzicky trestají, ale žádné sankce nehrozí.

Čtěte také

To dítě reaguje úplně na všechno! Vysoce citlivé děti vnímají víc a do větší hloubky

„To byla legislativa, kterou jsme hodně podporovali a usilovali o ní, nicméně tam nešlo úplně o ty sankce, ale spíš o nějaký postoj k tomu. Abychom vyjádřili, že i tady v České republice si stojíme za tím, že není v pořádku děti tělesně trestat a že to není výchovný postoj, který tady chceme mít,“ vysvětluje Tereza Tetourová.

„Říkáme tím, že to chceme dělat jiným způsobem, v prostředí bezpečí, o kterém víme, že vývoji dětí nejvíce pomáhá. A to má samozřejmě širokosáhlý dopad na celou naší společnost, protože čím víc bezpečí v dětství, tím víc v bezpečí v dospělosti. Za to jsme rádi, že se to podařilo, že to platí,“ dodává. 

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Musíme si promluvit o násilí na ženách

Tetourová věří, že uzákonění tohoto stanoviska by mělo pomoci změnit i skutečnou situaci v českých domácnostech.

„To, že tohle stanovisko nějak vyjadřujeme, znamená, že se o tom mluví v médiích, píšou se o tom knihy, vznikají k tomu různý materiály, vznikají k tomu diskuze. Víme, že určitě je pořád část rodičů, která děti tělesně trestá, ale tohle všechno je nějaký podnět k postupné proměně jejich přemýšlení,“ myslí si psycholožka.

Zlobivé a tiché děti

Poznat, že dítě zažívá násilí nebo nejistotu v rodinném prostředí, nemusí být lehké. Podle Tetourové je dobré všímat si dětí, které se chovají dvěma způsoby.

Čtěte také

Domácí násilí se netýká jen bití a neodehrává se pouze doma. Jeho definice v zákoně by měla pomoci obětem

„Jedna z těch podob může být, že se to dítě projevuje nějak náročně. To znamená, že se může projevovat agresivně k druhým, může být pořád v napětí, v takové ostražitosti. Třeba zlobení ve škole, o kterém mluví učitelé, může mít hlubší příčiny a může za tím být právě to násilí,“ vysvětluje.

„Naopak to ale může vypadat i tak, že se ty děti neprojevují vůbec. Nevyčnívají, jsou vlastně apatické, nevýrazné v projevu. Tyto děti bývají často nepovšimnuté, protože mezi těmi ostatními dětmi vlastně nejsou vidět.“ 

Tresty za vysvědčení

Blíží se rozdávání pololetního vysvědčení. V tomto období se podle Terezy Tetourové může počet fyzických trestů v domácnostech zvyšovat.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Jsme na cestě k zásadnímu zákonu, který může zlepšit životy všech dětí

„Zrovna s tím vysvědčením může být spojený velký tlak na výkon, na nějaké výsledky. Takže s tím může být spojené i to, že děti doma zažívají něco těžkého. My to pozorujeme, hlavně když nám potom píšou na anonymní chat, který pro děti máme,“ popisuje psycholožka.

„Snažíme se na to myslet dopředu. Máme různé preventivní materiály zaměřené na vysvědčení pro učitele a rodiče. Snažíme se ukázat, že ty známky nejsou nejdůležitější, že nejdůležitější je vztah rodiče s dítětem. Známky stejně úplně neodpovídají schopnostem těch dětí a často jde spíš o to, pomoci dětem překonat nějaké neúspěchy. To také nakonec může mít největší účinek na to, aby se jejich výkon ve škole zlepšoval,“ dodává.

Jak se Tereza Tetourová dostala k práci v Centru LOCIKA? Jak se vyrovnává se stresem? A co radí rodičům, kterým „ujedou nervy“? Poslechněte si celý díl pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus. Audio je nahoře v článku.