Blanka Solařová-Calibaba: Práva žen – ano, ne. Anebo jen trochu
V Česku, jak jsem si při mé nedávné návštěvě všimla, existuje silné sexistické hnutí za práva žen.
Spousta známých se pobuřuje nad tím, jak to ty ženy v arabském světě mohou to utlačování vydržet a já jsem hlasitě usrkávala brčkem limonádu. Znáte to přísloví: Všeho moc škodí?
Mají feministky smysl pro humor? V Česku se do vtipů o rovnosti pustil bulvár
Čekání na to, kdy konečně někdo začne vtipně glosovat feministická témata v českém kontextu, je, zdá se, u konce. Do platové nerovnosti, neplacení alimentů a sexistických výroků celebrit se ale úspěšně nenavážejí ani intoši, ani umělci, ale tolik opovrhovaný bulvár.
Markantní je to v Saudské Arábii, kde ty chudinky ženy donedávna nemohly řídit, a tak bohužel musely mít šoféra, který je v bílém Land Roveru vozil na nákupy vuittonek a na obědy.
Islámské ženy jsou utlačované také v oblasti financí. Když jim manžel nedovolí pracovat, musí pouze používat jeho zlatou kreditku, a tak se vůbec nenaučí hodnotě peněz. Ještě ke všemu se musí starat o domácnost a to je velký stres, protože služkám a kuchaři se nedá věřit.
Na veřejnosti se musí halit do abaji, zakrývat si vlasy a tvář. Já jsem tento systém milovala, protože jsem mohla vyrazit v pyžamu a neučesaná, jen mi bylo hloupé si zakrývat tvář, protože přece jenom nejsem muslimka.
Zasadit Arabku do české domácnosti
Arabky ale pod abájami nosí nejnovější designerské výkřiky módy a vlasy si nechají dělat v salonu, kde jsou nutností i nehty, obočí, pleť a další nezbytnosti utlačovaných žen bez práv. Ale abychom nezapomněli na výchovu děti. To je přece pilíř ženy v domácnosti, jen se občas nezadaří, když dítě začne mluvit tagalogem, jazykem jeho filipínské vychovatelky.
Starostka Paříže chce zakázat festival černošských feministek, zčásti nedovoluje vstup bílým
Podle starostky francouzské metropole Anne Hidalgo by měl být plánovaný první ročník festivalu Nyansapo zrušen, protože většina prostorů je určena jen pro černošské ženy. Anne Hidalgo na svém twitterovém účtu uvedla, že bude žádat jeho zrušení. První ročník byl naplánován na dny mezi 28. a 30. červencem v pařížském kulturním centru. Nyansapo Festival sám sebe popisuje jako event založený na černošském feminismu a aktivismu v evropském měřítku. Na jejich webu je uvedeno, že prostory festivalu budou rozděleny na několik sektorů, z nichž čtyři pětiny areálu budou označeny jako „non mixte“ (z francouzštiny by se to dalo volně přeložit jako „nesmíchaný“), které budou určeny pouze ženám černošského původu. Zbylá jedna pětina by měla být rozčleněna na část pro černošské návštěvníky bez ohledu na pohlaví a pak pro všechny bez ohledu na barvu pleti i pohlaví. „Žádám, aby byl festival zakázán… Vyhrazuji si právo obžalovat organizátory z diskriminace,“ cituje starostku deník The Guardian. Festival odsoudila také francouzská organizace bojující proti rasismu a antisemitismu SOS Rasisme. Označila událost jako „chybu, a dokonce za ohavnost, protože si libuje v etnické separaci“. Kulturní centrum La Générale spolu s kolektivem Mwasi, který letos festival organizuje, uvedlo mimo jiné, že se už stalo „terčem dezinformační kampaně a falešných zpráv ze strany extrémistické pravice“.
Já jsem se snažila být utlačovanou ženou bez práv už od mládí, ale tlak nespravedlivé společnosti mě donutil k všelijakým studiím a posléze mě nespravedlivě zařadil do pracovního procesu.
Mohu dělat všechno a svobodně včetně řízení auta, ale kdo má za ty opravy pořád platit. Jsem dokonce takový břídil, že se mi dosud ani nepodařilo, aby manžel udělal po výplatě stojku. Prosím vás, nemohl by mně někdo trochu víc utlačit místo růže k MDŽ?
Zkuste vzít nějakou utlačovanou Arabku a zasadit jí do české domácnosti. Feministky jí to jistě vysvětlí, jak je teď na tom dobře.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.