Biskup Holub: Český rozhlas a televize hrají obrovskou roli ve vytváření prostoru pro dialog

V prohlášení varujete před možným podřízením veřejnoprávních médií výkonné moci. Jak by měla vypadat konkrétní institucionální pojistka, který ochrání média nejenom před politiky, ale také před tlakem různých ekonomických skupin nebo ideologických aktivistů?

Na to existuje spousta názorů a myslím, že není možné číci, co je jednoznačná odpověď. Ale to, co jsme ve svém prohlášení zdůrazňovali a co podtrhujeme, je, že u nás bohužel chybí k tomuto diskuze. Tedy k hledání toho, co by odpovídalo české situaci v 21. století v podmínkách, v nichž se nacházíme. Protože v Německu, ve Švédsku nebo ve Francii to může být úplně jinak. My o tom zkrátka potřebujeme diskutovat.

Čtěte také

Šídlo: Vláda se snaží veřejnoprávní média zničit. Místo abychom debatovali, co od nich chceme

V prohlášení také zdůrazňujete význam veřejnoprávních médií v boji proti dezinformacím, fake news, a také v kultivaci veřejné debaty. Jak rozlišovat mezi legitimní pluralitou názorů a dezinformacemi tak, aby se z obrany demokracie nestal nástroj umlčování nepohodlných hlasů?

My hovoříme o tom, že úkol takto náročného rozlišování patří radě pro veřejná média, tedy Radě České televize a Radě Českého rozhlasu.

Proto také v tom prohlášení zdůrazňujeme, že to první, o co by se stát měl starat – a především ti, kteří jsou dnes odpovědní – by mělo být, aby byli vybráni lidé, kteří jsou moudří, pokud možno nezávislí a kteří se v této oblasti pohybují expertně. To vidíme jako první věc, kterou může stát, potažmo vláda v těchto situacích konkrétně udělat. 

Pravda a algoritmy

Upozorňujete také na to, že demokratická společnost nesmí ponechat informační prostor jenom soukromým technologickým platformám a jejich algoritmům. Z čeho máte v této souvislosti největší obavu?

Všechny vlivy, které jsou v první řadě orientovány na zisk – a bohužel sociální média v soukromých rukou nic jiného než zisk nemají jako kritérium – nejsou směřovány k hledání pravdy, ale právě ke zvýšení zisku.

Čtěte také

Vláda „jde po krku“ veřejnoprávním médiím. Dlouhodobě, systematicky a kdo to nevidí, nechce to vidět, varuje novinářka Bastlová

A my upozorňujeme na to, že jestli stát tomu nebude věnovat zásadní pozornost, tak ovlivňování, které je inspirováno nikoliv hledáním pravdy, ale ziskem pro soukromé majitele jednotlivých sítí, může být něčím, co bude naprosto deformovat demokratický prostor, ve kterém žijeme. 

Rasa Iustitia et Pax mluví také o důvěře jako zásadní podmínce pro fungování společnosti. Jak obnovit důvěru i u té skeptické části společnosti, aniž by média rezignovala na svoje standardy?

To je proces, ve kterém jde především o to, abychom byli schopni vytvářet prostor pro dialog a pro různost názorů a měli základní důvěru, že různost neznamená něco, co nás ohrožuje, ale co nás obohacuje.

A my jsme právě přesvědčení, že veřejnoprávní média v tom hrají obrovskou roli, a to tím , jakým způsobem se mohou věnovat různým skupinám a nejsou závislá jenom na měření toho, jak obrovskému množství lidí to vysílání konvenuje, či nekonvenuje. Proto jsou veřejnoprávní média s tím velkým rozměrem různách hlasů nesmírně důležitá.

Co je podle vás větší riziko? Přílišný vliv státu na veřejnoprávní média, nebo naopak dominance globálních technologických platforem a soukromých algoritmů nad veřejným prostorem? 

Já bych řekl, že ta rizika mohou být velmi podobná. A jde o to, s jakým důrazem doléhají na naši situaci. Ale nedokáža říct, co je větší nebezpečí.