Biolog Pyšek: Přírodní rozmanitost nikdy nebyla v tak špatném stavu. Základním problémem je velikost populace

Podle něj člověk v posledních desetiletích neustále válčí s přírodou, ať už prostřednictvím kácení lesů, degradace zemědělské půdy, nebo neudržitelného výlovu.

Čtěte také

Míříme do klimatického pekla? Svět se probouzí a i církev začíná být „zelená“, myslí si kněz a přírodovědec Vácha

„Určité profese válčí a jiné se snaží pomáhat. Každopádně ze všech dat a zpráv z poslední doby, jako je například zpráva Mezinárodního panelu pro biodiverzitu a ekosystémové služby, víme, že biodiverzita je opravdu ohrožená, takže je potřeba něco dělat,“ míní Pyšek.

Doufá, že současná konference v Montrealu přinese něco jiného než podobná setkání v minulosti, kde se podle něj mluvilo o nutnosti změny a stanovily se určité cíle, k jejich splnění však už ale nedošlo.

Přetváříme krajinu, měníme klima a znečištění vzrůstá

Podle tajemnice OSN pro biodiverzitu Elizabeth Warren, která měla v úvodu montrealské konference proslov, přírodní rozmanitost v dějinách lidstva nebyla nikdy v tak špatném stavu.

„Myslím si, že nepřehání, protože všechny hrozby, o kterých dnes dobře víme, neustále akcelerují. Přetváříme krajinu, měníme klima a znečištění vzrůstá. Základním problémem je hlavně velikost populace,“ vysvětluje Pyšek.

Čtěte také

Svět vs. klima: nový fond pro ohrožené státy a kličky kolem fosilních paliv

V poslední době se ve vědecké komunitě objevuje množství článků, které varují, že ekosystémy se pomalu blíží k bodu, kdy dojde k zásadní změně a odkud bude návrat velice problematický, případně nebude vůbec možný.

I tím by se konference, které se účastní zhruba 200 států z celého světa, měla zabývat. Pyšek je však ohledně jejích výsledků skeptický. „Ve chvíli, kdy dojde na lámání chleba, bude to znamenat určité ústupky, hlavně vůči ekonomickému růstu. Také je velmi složité se dohodnout, půjde ale především o dohodu bohatých zemí s těmi chudšími a o následné kompenzace,“ vysvětluje Pyšek.

Podíl invazí na úbytku biodiverzity

Přestože tomu předcházely dlouhé diskuze, dnes už víme, že invazní druhy se přímo či nepřímo podílejí na vymírání původních druhů a to platí pro živočichy i rostliny.

Zhruba u třetiny všech vyhynulých živočichů a u čtvrtiny rostlin je jedním z faktorů vyhynutí invazní druh.
Petr Pyšek

„Zhruba u třetiny všech vyhynulých živočichů a u čtvrtiny rostlin je jedním z faktorů vyhynutí invazní druh. Jedná se tak řádově o desítky až malé stovky druhů. Nejde však přitom jen o počet druhů, ale i o to, jaké druhy. Například vrcholoví predátoři na některých ostrovech působí úbytek biodiverzity, přičemž jde o ekosystémy, které často hostí vzácné endemické druhy,“ říká Pyšek.

Čtěte také

České vlády už několik let ignorují klimatickou krizi. Je spousta způsobů, jak dělat víc, věří studentka z iniciativy Univerzity za klima

Přestože je vymírání druhů nejviditelnější součástí, v řadě případů invazní druhy původním populacím škodí tím, že snižují jejich vitalitu. Původní populace jsou tak oslabené a můžou snáze podléhat působení jiných faktorů, které vedou k jejich vymizení z daného území.

Pokud původní druhy nahradí nový ekosystém a lidé ho začnou akceptovat, vzniká nebezpečí, že polevíme ve snaze bojovat proti vymírání.

„Invazní biologové jsou často obviňováni z toho, že chceme restaurovat panenskou přírodu před příchodem člověka. To opravdu nechceme. Jedním z nejdůležitějších úkolů je stanovit si priority a vědět, kam posílat finanční prostředky. Jedině tak s tím můžeme efektivně pracovat,“ dodává Pyšek.

Poslechněte si celou Osobnost Plus Lucie Vopálenské v audiozáznamu.