Biochemik Hostomský: Reakce na zprávy z Británie jsou přehnané. Tento koronavirus je mírný

„To je moje hlavní výtka médiím, že z nějakého standardního faktu udělají obrovskou story a vystraší lidi. Teď se budeme bát každého Brita, že potenciálně nese úplně devastující mutaci, která nás všechny zničí,“ říká šéf Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd na Plusu.

Čtěte také

Jako dokonalá bouře. Británie zápolí s epidemií a brexitem zároveň, do toho Vánoce, říká novinářka

Vysvětluje, že RNA viry mutují velmi rychle. Jako příklad uvádí vir HIV, kde to způsobilo největší problém terapeutických intervencí.

„Firma Gilead zjistila, že na to, aby ho vlastně nějakým způsobem zkrotila, musí aplikovat tři až čtyři separátní preparáty. A u tohoto koronaviru (SARS-CoV-2) bylo velmi příjemné překvapení, že byl relativně geneticky stabilní. Takže jaký je náš problém? Vyvineme si vakcínu a ta vydrží na mnoho let. Na virus HIV vůbec žádná vakcína nebyla. Dnešní koronavirus je příjemný. Je to vlastně mírný virus, který moc nemutuje,“ konstatuje.

Ano, tento koronavirus není naprosto geneticky stabilní. Ale to si ani nikdo nemyslel.
Zdeněk Hostomský

Připomíná, že když byla popsaná jedna mutace viru SARS-CoV-2, někteří začali zpochybňovat jeho genetickou stabilitu. „Mně to připadá, že se to interpretuje přehnaně a že my vlastně ta data ještě nemáme,“ zdůrazňuje a pokračuje:

„Ano, ten koronavirus není naprosto geneticky stabilní. Ale to si ani nikdo nemyslel. Ale jestli to představuje životaschopnější a účinnější typ viru, který západní civilizaci zahubí, to už jsou všechno přehnané komentáře.“

Nepředstírejme, že ho lockdowny zastavíme

Biochemik nicméně připouští, že nová mutace má jiné schopnosti k tomu se roznášet než měl předchozí virus.

Čtěte také

Virolog Grubhoffer: Obavy z vakcíny nejsou na místě. Princip RNA vakcíny se vyvíjí dvacet let

„Pokud bychom se přiklonili k selektivní výhodě těchto mutací, tak virus ukázal, že se přizpůsobil situaci. A pokud je jeho dlouhodobým zájmem co nejvíce se šířit, tak uspěl. Ale pokud lidi nezabíjí, což je další predikce, tak co? Tak 60 nebo 70 procent Britů ho má. A co?“ ptá se a dodává:

„Máme vakcíny. To znamená, že lidé, kteří mají potenciál pro vážný průběh, by měli být přednostně očkováni. Zbytek populace se tomu viru přizpůsobí. My se ho dlouhodobě nezbavíme, tak si nepředstírejme, že ho lockdowny zastavíme. Ten virus tady bude. Já si myslím, že kombinace vakcín plus toho, že většině mladých produktivních lidí to nic moc nedělá, tak se nebojme.“

Naučíme se s ním žít

Důležité podle něj je, že vakcína byla vyvinuta daleko dříve, než se realisticky čekalo.

„Já jsem si myslel, že to bude někdy v polovině roku 2021. A ono je to tady teď. Dokonce dvě schválené. A místo toho, abychom oslavovali, tak si pořád říkáme: hlavně aby se nezahltily nemocnice. Já si myslím, že ten cíl je připravit nás lidi na to, že virus tady je, že se ho jen tak nezbavíme a že v podstatě nemůžeme skončit se svým životem a že se s ním naučíme žít. A ty vakcíny tomu strašně pomůžou,“ opakuje.

Čtěte také

Konvalinka: Obávám se, že třetí vlna právě začíná. Musíme dupnout na brzdu, promořování není cesta

Je podle něj potřeba rozlišit lidské zdraví na straně jedné a lidské životy na straně druhé.

„Jelikož lidské zdraví je věc, kde si to člověk může vyležet a pak se zase vrátit. Je to vratný proces. Ale smrt je proces nevratný. Čili já bych se skutečně zaměřil na to, abychom zabránili množství lidí, kteří umírají a třeba by nemuseli umřít, nebo by nemuseli umřít hned teď,“ říká.

Upozorňuje, že většina lidí o své nákaze koronavirem ani neví. Dlouhodobé zdravotní následky těch, kteří si prošli těžkým průběhem nemoci covid-19, nechce trivializovat. „Ano někdo má vážný průběh nemoci a může mít dlouhodobé postižení. Ale žije,“ říká biochemik Zdeněk Hostomský.

Celou Osobnost Plus si můžete poslechnout ze záznamu.