Bezuzdné zadlužování? To nová pravidla nezpůsobí, ujišťuje ANO. Starostové: Zničí účinnou kontrolu

24. srpen 2026

Poslanci by se tento týden měli vrátit k novele rozpočtových zákonů, kterou zamítl prezident Petr Pavel. Očekává se, že jeho veto přehlasují. „Veto prezidenta nepovažuji za odůvodněné. Nevnímám, že by rozpočtové zákony způsobily bezuzdné zadlužování,“ říká v Pro a proti Českého rozhlasu Plus vládní poslankyně Jana Murová (ANO). „Není problém přizpůsobit se stavu ekonomiky, ale není možné pravidla úplně zrušit, což se teď stane,” oponuje poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN).

Paní Murová, proč je potřeba, aby poslanci přehlasovali prezidentovo veto a schválili novelu rozpočtových zákonů?

Murová: Stávající legislativa určuje maximální deficit státního rozpočtu na 150 miliard. Jestliže jsme v roce 2026 na deficitu 310 deset miliard, není možné skokově snížit výdaje na 150 miliard korun a zároveň tím neparalyzovat služby pro občany. Z toho důvodu je nutná změna legislativy.

Čtěte také

Paní Sedmihradská, proč by poslanci prezidentovo veto přehlasovávat neměli?

Sedmihradská: Souhlasím, že by bylo potřeba upravit stávající pravidla, ale není možné si je měnit nebo rušit tak, jak se zrovna hodí. Jsme vázáni závazky z Evropské unie. K úpravě by ale mělo dojít a je to zcela v pořádku.

Současně vláda upravuje takzvaný fiskálně strukturální plán, který umožňuje určité rozvolnění. Není problém přizpůsobit se stavu ekonomiky, ale není možné pravidla úplně zrušit, což se teď stane.

První prezidentova výhrada, kterou odůvodnil svoje veto, byla, že bude ohrožena dlouhodobá udržitelnost veřejných financí a vlády si budou moct půjčovat výrazně víc nežli dnes. Jak se s touto kritikou vyrovnáte?

Morová: Veto prezidenta nepovažuji za odůvodněné. Je jasné, že opozice má zcela jiný názor než koalice, to vidíme dnes a denně. Nevnímám, že by rozpočtové zákony způsobily bezuzdné zadlužování.

Čtěte také

Česká republika je jedním z nejlépe rozpočtově odpovědných států Evropské unie a rozpočtově zodpovědným státem zůstane. Chceme pracovat pro českého občana a zajistit ekonomický růst – dělaly to všechny okolní státy, ale nás to teprve čeká.

Nejsou obavy ze strany opozice přehnané? Nezůstane zadlužování Česka na uzdě i po přijetí této novely?

Sedmihradská: Bohužel se obávám, že nejsou přehnané. Ten zákon ohrozí dnešní a především budoucí generace v tom, že umožňuje bezuzdné zadlužování, protože zavádí únikové doložky, které negují to, co dělají fiskální pravidla – fiskální pravidla stanoví výdajové rámce, do kterých se musí rozpočet vejít. Únikové doložky je umožňují rozvolnit a významně si půjčovat.

Naprosto souhlasím s tím, že máme zatím nízké zadlužení, ale máme to, protože minulá vláda vyvinula silné, politicky nepopulární konsolidační úsilí. Díky tomu máme dnes relativně nízké zadlužování. Nicméně pokud si pravidla úplně rozvolníme, tak nám tento účinný nástroj zmizí.

Oslabení Sněmovny?

Druhý důvod, který pan prezident zmínil, byl, že novela oslabuje kontrolu ze strany Poslanecké sněmovny ve prospěch vlády. Připustila byste, že to tak je?

Murová: Jsou situace, kdy potřebujete, aby stát jednal rychle, operativně. Za chvilku budeme mít výročí dvou let od povodní. A to je situace, kdy nemůžeme čekat na svolání Sněmovny, všichni víme, jak ta jednání probíhají, a pak se teprve něco schválí. To jsou situace, kdy potřebujeme, aby někdo konal velmi rychle a zaslal pomoc co nejdříve. A přesně to je ten důvod, proč se pravomoci přesouvají ze Sněmovny na vládu.

Čtěte také

Na druhou stranu vláda se zodpovídá Sněmovně, která si může kdykoliv svolat mimořádnou schůzi a ptát se členů vlády, vyslovovat nedůvěru a tak dále..

Nemůže to být užitečné v případě pohromy, že vláda bude moct do rozpočtu zasahovat pružněji, aby se pomoc dostala k lidem co nejdříve?

Sedmihradská: V tuto chvíli je podle pravidel součástí státního rozpočtu rezerva, takže okamžitou pomoc je možné poskytnout hned. Bavíme se o jednotkách dnů – pokud bude potřeba to rozhodnutí udělat, Sněmovna je schopná se sejít.

Po povodni jsme podpořili odložení super dávky, odložení termínu na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele – věci, které byly zásadní, ale technické, jsme podpořili i ve zrychleném režimu. Diskuze ve Sněmovně samozřejmě probíhá, ale když půjde o hodně, tak se poslanci všech stran chtějí o zemi starat.

Vhodná chvíle na investice?

Slýcháme kritiku, že novela umožňuje vládě navyšovat zadlužování České republiky i v jiných případech. Je to tak?

Murová: Já to v návrzích nečtu. Celá novela rozpočtové odpovědnosti měla být přijata do 31. prosince 2025. Předchozí ministr financí (Zbyněk Stanjura, ODS) ji měl připravenou, neprošla jednáním vlády a ministryně Alena Schillerová po svém nástupu 17. ledna původní návrh zákona vložila do legislativního systému Sněmovny.

Čtěte také

Ano, pak byly přijaty pozměňovací návrhy ze strany ministryně financí Schillerové, ale to jsou drobné detaily. Celé to gros vyplývá z implementace evropské směrnice a to je něco, s čím se musíme poprat.

Sedmihradská: Kouzlo je v detailu. Minulá vláda skutečně připravila transpozici, ta prošla meziresortním připomínkovým řízením, ale už se nestihla schválit. Transpozice, se kterou přišla v průběhu ledna ministryně Schilerová, je jiná než v původním návrhu, který připravilo ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury.

Novela, kterou předložila paní ministryně Schillerová, mění nejenom zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, se kterým v tuto chvíli nemáme žádný problém. Co kritizujeme, je novela rozpočtových pravidel přes únikové doložky, což jsou výdaje v mimořádné situaci. A další změna je rozložení pravomocí vlády a Sněmovny.

Čtěte také

Jak pomůže rozvolnění rozpočtových pravidel tomu, že bude česká ekonomika povzbuzena investicemi?

Murová: Potřebujeme výdaje na dopravní infrastrukturu, protože déle jak 30 let nemáme dovybudovanou dálniční síť ani vysokorychlostní železniční tratě. A vidíme v okolních státech, že to je klíčové. Je třeba investovat do oboru s vysokým multiplikačním efektem, kde se to vrátí v daních, tedy do start-upů, do dopravní infrastruktury, do energetiky.

Sedmihradská: Je potřeba uvědomit si, v jaké fázi hospodářského cyklu se nacházíme. Jsme v době konjunktury, máme vysoký hospodářský růst a v tuto chvíli vláda chce dělat expanzivní politiku, která může velmi rychle narazit na limity. Je tady velmi silný vytěsňovací efekt – to znamená, že pokud stát bude masivně stavět dálnice, pravděpodobně budou chybět stavební kapacity třeba na bytovou výstavbu.

Jsme na ekonomickém vrcholu a prostor pro další stimulaci růstu je omezený. Takže otázka je, jestli je správný okamžik na realizaci této intenzivní fiskální expanze a úpravy pravidel tak, aby vláda neměla žádná omezení.

Pro více podrobností si poslechněte záznam celé diskuse. Moderuje Lukáš Matoška.

autoři: Lukáš Matoška , esta
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.