Bezpečnostní publicista Gazdík: Dvě procenta HDP na obranu jsou jen politickým gestem. V minulosti bohaté příjmy vedly ke zbytečným investicím

Přestože k požadované dvouprocentní hranici by se částka na obranu měla dostat až v roce 2025, už letos se armádní výdaje zvýší o zhruba 20 miliard korun, čímž částka stoupne na úroveň 1,5 procenta HDP. Kromě navýšení částky by novela měla povolit ministerstvu obrany shromažďovat údaje o lidech, kteří mají brannou povinnost i mimo dobu ohrožení státu nebo válečného stavu.

Čtěte také

Američani chtějí podle analytiků v Rusech vyvolat pocit, že za jejich porážkou nebude převaha zbraní NATO

Podle poslance hnutí STAN Josefa Fleka, který je místopředsedou sněmovního výboru pro obranu, v koalici na novele zákona panuje shoda. „Uvidíme, co na to opoziční poslanci, jak na výboru, tak ve sněmovně. Předpokládám, že poslanci SPD to budou vnímat různě, zato u poslanců ANO věřím, že budou ta dvě procenta vnímat pozitivně,“ domnívá se Flek.

Nejdůležitější je protivzdušná obrana

Podle něj je uzákonění dvouprocentního výdaje na obranu velkým posunem a v dnešní době jde o nutnost. Přestože loňské hospodaření státu skončilo se schodkem přes 360 miliard korun a současná ekonomická situace se zhoršuje, podle Fleka stát výdaje na obranu zvýšit musí.

Je velice důležité, aby se na akvizičních zakázkách podílely české firmy.
Josef Flek

„Ukazuje nám to válka na Ukrajině, ale i to, že máme opravdu zastaralou techniku, kterou se nám daří v tuto chvíli využívat jako dary v boji proti Putinovi. Tím se k nám dostávají modernější stroje, ale taky peníze z Evropské unie a podpora financování z USA. Touto cestou daří i modernizovat,“ vysvětluje Flek.

Čtěte také

Rusko plánuje zavést vojenskou výchovu. Středoškoláci se budou učit rozebírat zbraně, popisuje redaktorka Milenkovičová

Mezi prioritní nákupy budou v letošním roce patřit letouny F-35, bojová pancéřovaná vozidla CV90 ze Švédska nebo drony a obecně protivzdušná obrana.

„Jednou z nejdůležitějších součástí, jak nám ostatně ukazuje válka, je protivzdušná obrana. Stíhací letouny F-35 jsou podle mě jedním z nejmodernějších strojů. Záleží však na tom, jestli bychom byli schopni je využívat. Za mě je velice důležité, aby se na akvizičních zakázkách podílely české firmy. Povinností by mělo být zhruba 40 až 60procentní zapojení českého průmyslu do akvizic a následně 80 až 100procentní zapojení z hlediska servisu na českém území. V takovém případě by peníze zůstávaly ve větší míře u nás,“ popisuje Flek.

Novela jen jako politické gesto?

Bezpečnostní publicista Jan Gazdík však upozorňuje, že uzákonění dvou procent HDP na obranu může být problematické.

„Podle mého názoru i podle názoru bezpečnostních expertů a zbrojařů jde o pouhé politické gesto. Rozumím tomu, že chce mít ministerstvo obrany klid na investice a plánování, ale k čemu takový klid a zaručená bohatost zdrojů v minulosti vedly? Byly to černé fondy, kdy si skupina podnikatelů vytipovala ministerstvo jako dobrý zdroj svých příjmů a pro obranu země zbytečných investic, což vedlo k řadě skandálů,“ upozorňuje Gazdík.

Čtěte také

Jiří Leschtina: Dvě procenta HDP pro armádu? I to je teď málo

Podle něj dává mnohem větší smysl systém, kdy musí ministerstvo každoročně zdůvodňovat výši svého rozpočtu a cíle svých investic. Gazdík upozorňuje na nezvládnuté výběrové řízení na bojová vozidla pěchoty, ale i na nedostatek ekonomického vzdělání vedoucích představitelů obrany a generálního štábu.

„Podle mě je problematické zaručit ministerstvu obrany pravidelný bohatý příjem bez dostatečné kontroly. A tou kontrolou je neustálé každoroční zdůvodňování a vysvětlování, na co ty obrovské a samozřejmě potřebné peníze jsou,“ dodává Gazdík.

Poslechněte si celé Téma dne. Moderuje Renata Kropáčková.