Bezpečnostní kamery chrání nejen zdraví a majetek, ale i demokracii, tvrdí kriminalista

„Počet bezpečnostních kamer v České republice nelze odhadnout,“ uvedl host Magazínu Leonardo Martin Spurný, kriminalista a expert na bezpečnostní kamery. „Ale za posledních několik let se několikanásobně zvětšil."

Ten popsal postup, jakým se záznamy z kamer stávají součástí vyšetřování. „Když se stane protiprávní jednání, tak jednou z prvních věcí, které se policisté obecně snaží získat, jsou videozáznamy z bezpečnostních kamer nejblíže místu činu.“

Přesnější počty bezpečnostních kamer u nás lze zjistit jen v případě těch registrovaných u Úřadu pro ochranu osobních údajů. „Ale máme také obrovské množství neregistrovaných kamer. Jde o ty, které jsou instalovány na rodinných domech, bytových domech a slouží jen pro soukromé účely.“

Poté následuje prohlédnutí zajištěných záznamů, kdy policisté zjistí, jestli se na nich něco nachází, nebo ne. „Teprve poté mohou končit tyto záznamy u nás na znaleckém pracovišti, kde se z nich snažíme získat maximum informací pro další trestní řízení. Stěžejním důkazem je rozpoznání obličejů a objektů, často také registračních značek.“

„Rád bych řekl, že jsme velmi úspěšní, ale nebývá to tak časté. Opravdu s tím bojujeme, využíváme různých metod, prostředků a algoritmů, včetně spolupráce s teoretiky například z Akademie věd nebo Vysokého učení technického.“

Mezi tyto expertní prostředky patří i matematické postupy, včetně metody zvyšování rozlišení obrázku až na dvojnásobek původní obrazové informace. Ani to ale často nepomáhá. „Pokud mám na záznamu osobu, která má na výšku 10 pixelů, tak je to stále jen šedá čmouha, ze které možná dokážeme identifikovat, že by to mohla být osoba,“ vysvětlil Spurný.

„Mít kameru za předním sklem auta je jednoznačně výhoda... Pokud budete dodržovat všechna pravidla, která udává Úřad na ochranu osobních údajů, tak s tím není sebemenší problém. Základní použití je, že si majitel kamery ve vozidle může nahrát samotnou cestu, a v případě, že se nic nestane, záznam hned vymaže. Nesmí tento záznam ale dál jakkoli používat, natož ho uložit na sociální sítě, YouTube a podobně, protože tam už problém s ochranou osobních dat vzniká.“

Ten upozornil na častou praxi zvláště v menších obcích, kde umisťují kamery co nejvýše, aby pokryly co největší prostor, ale cenou je právě zmenšení rozlišení. „Taková kamera je v podstatě úplně zbytečná.“

Jak jde dohromady používání kamer s ochranou soukromí občanů? „I u nás je Úřad pro ochranu osobních údajů a ten specifikuje, za jakých okolností lze bezpečnostní kamery instalovat, kam budou směřovat, co budou zabírat, aby splnily svou hlavní úlohu, tedy ochranu majetku, života, zdraví. Dříve s tím byly velké problémy, protože úřad velmi stěžoval všem zájemcům o kamery jejich pořízení a instalaci.“

„Ale už i úřad pochopil, že jde o jeden z nástrojů nejen ochrany zdraví, života, majetku, ale také demokracie. Budeme velmi rádi, když budou kamery na všech možných místech. Nikdy nemůžeme předem určit, kde se stane nějaké protiprávní jednání. A pokud tam kamera je, tak to neuvěřitelně při vyšetřování pomáhá,“ chválil Martin Spurný.