Bezpečnostní expert Pojar: V případě evidentního útoku máme mít možnost použít zbraň. Regulace v ČR je přísná

9. leden 2017

Mohli teroristy v Nice nebo v Berlíně zastavit lidé, kteří byli na místě, kdyby u sebe nosili zbraně? Ministr vnitra Milan Chovanec je přesvědčen o tom, že lidé by měli mít v podobných případech právo být ozbrojení.

Ministr by chtěl v tomto duchu, ještě v současném volebním období, změnit ústavu. Argumentuje při tom příkladem Izraele, kde prý vlastnictví zbraní zvyšuje celkovou bezpečnost. Hostem Interview Plus je Tomáš Pojar, bezpečnostní expert, bývalý diplomat a dnes pedagog na CEVRO Institut.

O víkendu došlo v Izraeli k teroristickém útoku, útočník vjel nákladním automobilem do skupiny izraelských vojáků, čtyři mladí lidé zemřeli. Útočníka pak zastřelili další izraelští vojáci, kteří byli na místě činu. „V Izraeli je to běžná a očekávatelná reakce, dokonce s ní počítají i útočníci,” říká k tomu Pojar.

„Je tam skoro vždycky poblíž někdo se zbraní. Je to ale i pochopitelné, protože Izrael je od svého vzniku neustále ve válce. Jak v té klasické, tak ve válce s teroristy. Tím pádem tamní společnost funguje jinak, a stát tam musí reagovat na jinou intenzitu hrozeb,” vysvětluje.


V Izraeli je daleko evidentnější, proti čemu bojovat, proč nasazovat život. V Evropě žijeme přes všechny problémy v míru a v unikátním bezpečí posledních desetiletí, staletí. Je tu bezpečněji, než na většině míst světa. Tomáš Pojar

„Nošení zbraní je tam poměrně jasně vymezeno, regulace je tam tvrdá. Srovnatelně s některými evropskými zeměmi, nikoliv s USA, kde si můžete pušku koupit v samoobsluze. Naprostá většina Izraelců prošla vojenským výcvikem, kluci chodí na tříletou vojnu, holky na dvouletou. Do čtyřiceti let chodí na cvičení, je tam daleko více vojáků a policistů. Takže celá společnost funguje jinak, není to tak, že by tam každý mohl mít zbraň,” popisuje Pojar.

Evidentní útok

Regulace držení zbraní u nás je podle Pojara přísnější, než v jiných evropských zemích. „A funguje, není potřeba ji zpřísňovat. Naopak si myslím, že je zdravé uvažovat tak, že ve chvíli, kdy má někdo zbraň a může zasáhnout v případě evidentního útoku, má mít možnost ji použít. Aby ten útok dopadl co nejmenším množstvím obětí,” říká.

Jak běžný civilista pozná, že se jedná o teroristický útok? „Ve chvíli, kdy někdo začne v restauraci nebo na koncertě střílet po lidech, tak se jedná o cílený teroristický útok. Po chvíli je to evidentní, nemusí to být evidentní v první vteřině,” odpovídá.

Slabá místa

Podle bezpečnostního experta není důvod k extrémním krokům. „Je ale potřeba o svoji bezpečnost více dbát, vynakládat na ni více prostředků. Měnit ten mechanismus tak, aby mohl reagovat na současné, bezprostřední hrozby.”


Měli bychom se více snažit o budování aktivních záloh. Aby armáda nebyla pouze profesionální, ale aby se do ní zapojovali i bývalí vojáci nebo další, patřičně vycvičení, lidé. Tak, aby počet vojáků v době skutečné krize mohl být navýšen. Tomáš Pojar

„Výdaje na obranu byly sníženy i v zemích, které na ni tradičně dávaly dost, například ve Francii nebo Velké Británii. A je zcela logické, že Američané už nechtějí platit za naši bezpečnost. Žili jsme v bezpečí, spoléhali jsme na americkou ochranu. Jakési pudy sebezáchovy u nás trošku vyprchaly, protože jsme si nedokázali představit, že svět je v mnoha ohledech brutální místo,” myslí si Pojar.

„Mír bychom si měli uchovat, ale bez toho, abychom o vlastní bezpečnost dbali, to nepůjde. Agresoři, ať už státy nebo teroristické organizace, se dívají na slabá místa. Snaží se v první řadě zaútočit na toho slabého, na toho, kdo vlastní bezpečnost nedbá,” říká.

autoři: bum , vis
Spustit audio