Bezpečností kamery: ochrana soukromí versus ochrana majetku

Chtěl vědět, jestli použití soukromé bezpečnostní kamery k záznamu dění na veřejném místě bylo zájmem převažujícím právu na soukromí.

Záznam novináře Františka Ryneše ze soukromé kamery, která sledovala vchod do domu v Třebíči, pomohl identifikovat vandaly opakovaně poškozující dům. Byli poté obviněni.

Jeden z nich se ale obrátil na Úřad pro ochranu osobních údajů s tím, že záznam poškodil jeho právo na soukromí. A úřad dal Rynešovi pokutu.

Otázka, jestli je, nebo není ochrana soukromí nadřazena ochraně majetku, je podle Jana Pardubického z občanského sdružení Iuridicum Remedium složitá. Obě práva chrání ústava.

S tím souhlasí také pražský advokát Jan Černý:

„Většinou si lidé pořizují kameru nebo celý kamerový systém kvůli bezpečí svého nebo svého majetku. Potom by měl být zásah do soukromí jiný osob naprosto minimální, když ne vůbec. Jsou ale situace, kdy se nevyhnete tomu, aby kamera zabrala část sousedova pozemku, domu a podobně. Potom tam vidím dvě cesty: buď kamerový systém přeinstalovat, nebo se sousedem domluvit a získat jeho výslovný souhlas.“

Pardubický míní, že kamery jsou nadužívány: „Dochází k určitému zbožštění technologií. Podle toho, co je nám známé, není tomu tak úplně, že kamerové systémy jsou schopny vyřešit ochranu majetku."