Bezdětné pro druhé. Hlavní důvod, proč ženy nechtějí děti, jsou obavy o klima, přibližuje badatelka
Strach z toho, co by mohly zažívat děti, které se narodí do současného světa, vede některé mladé lidi k rozhodnutí, že se rodiči vůbec nestanou. Mezi hlavní důvody patří stále častěji dopady klimatické změny. „Ve své práci jsem se zabývala tím, jak samy ženy, které se pro bezdětnost rozhodly, na své důvody pohlížejí,“ přibližuje enviromentalistka Marie Drahoňovská, která o tom mluvila s respondentkami věku 28 až 38 let. Podle ní hraje často velkou roli altruismus.
„Ženy říkaly, že nejsou bezdětné kvůli sobě, ale jsou bezdětné pro druhé. Dodávaly, že péči, kterou by jinak věnovaly svému dítěti, chtějí věnovat ochraně přírody, případně lidí, kteří už na světě jsou,“ popisuje Drahoňovská.
„Motiv altruismu byl silný, i když byl v našich rozhovorech hodně diskutovaný i pojem sobectví. Respondenty také uznávaly, že potřebují svou svobodu.“
Ve chvíli, kdy nastane krize, tak nechtějí být svázány rodinou a láskou ke svému dítěti, ale chtějí být připraveny stát v čele změny.
Marie Drahoňovská
Tyto ženy často zmiňovaly, že žijeme v přelomové době. „Dokonce zazněla přímo formulace, že se stahují mračna. A ve chvíli, kdy nastane krize, tak nechtějí být svázány rodinou a láskou ke svému dítěti, ale chtějí být připraveny stát v čele změny a postarat se o ty, kteří třeba budou přicházet.“
Čtěte také
Krizovou událostí v očekávání žen byla například migrační vlna, která podle respondentek nastane v souvislosti s válkami o vodu a s klimatickou změnou, upřesňuje badatelka. Ta kolem sebe pozoruje stále větší počet těch, kteří se pro bezdětnost rozhodují.
„Bod obratu, jak to samy moje respondentky nazývaly, přichází kolem třicátého roku věku, tehdy dochází i k vyššímu sociálnímu tlaku,“ říká.
„Také ve své sociální bublině to slýchám stále častěji. Lidé to spojují s tím, že neexistuje v dnešní době žádné racionální hledisko, proč mít dítě a že to musí být založeno na nějakých biologických pudech,“ cituje názory dotazovaných Drahoňovská.
Není jednoduché se o dobrovolné bezdětnosti bavit, aniž by to bylo odsuzováno. A třeba se takový výzkum i pak hůře popularizuje.
Marie Drahoňovská
To, že téma dobrovolné bezdětnosti nepatří mezi prominentní vědecká témata, přisuzuje vědkyně jeho kontroverznosti. „Není jednoduché se o tom bavit, aniž by to bylo odsuzováno. A třeba se takový výzkum i pak hůře popularizuje, protože lidé to nechtějí moc slyšet.“
Čtěte také
„V mých rozhovorech se vyskytovaly mnohé důvody k dobrovolné bezdětnosti a nesetkala jsem se se ženou, která by měla jen jediný. Ale deklarovaný altruismus je důvod stěžejní,“ shrnuje Marie Drahoňovská.
Jaké další důvody mají ženy, které se rozhodují pro dobrovolnou bezdětnost? A jak těžké rozhodnutí to pro ně je? Poslechněte si celé Studio Leonardo.
Související
-
Apolena Rychlíková: Připravme se na zhruba 200 tisíc dětí, které budou potřebovat vzdělávat
Válka, kterou ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal na Ukrajině, trvá už bezmála měsíc. Komplexní studie se zaměřila na klíčové oblasti, které musí ČR zvládnout.
-
Psychoterapeut: Nefackujeme vězně ani psy. Ale z nějakého důvodu trváme na fyzickém trestání dětí
Fyzické trestání dětí je nezákonné ve většině států Evropské unie. Měli bychom je také v Česku postavit mimo zákon? Přou se psychologové Jeroným Klimeš a Martin Galbavý.
-
Apolena Rychlíková: Děti se potýkají s duševními problémy, příjmy na psychiatriích narůstají
Míra úzkostí, depresí nebo psychické nepohody významně souvisí s tím, jak byli žáci a žákyně schopni zvládat probíranou látku, a také s tím, z jakých rodin pocházejí.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
