Bez chemie to nejde, tvrdí zemědělec. Jen nechcete měnit své postupy, namítá přírodovědec
Rakousko patrně jako první země Evropské unie úplně zakáže glyfosáty, které se používají na hubení plevele, ale také k dozrávání a sušení zemědělských plodin. Mělo by k plošnému zákazu glyfosátu, který obsahuje například známý přípravek Roundup, přistoupit i Česko?
Podle Jakuba Hrušky (TOP 09) z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd není nutné glyfosáty zakazovat, ale jejich používání by se mělo omezit. „Vše souvisí s množstvím. Před 20 lety se glyfosátu používalo 10 % současné spotřeby,“ upozorňuje.
Souhlasí, aby se látka i nadále mohla používat k hubení vytrvalých plevelů na jaře před setím. Ne už ale k tomu, aby se plodiny před sklizní postříkaly glyfosátem, aby rovnoměrně uschly – což je od letošního roku zakázáno – nebo aby se jimi likvidovaly podrůstky na strništích.
Vlivu zákazu glyfosátů na konkurenceschopnost se neobává, jak ukazují příklady zemí, kde je jejich používání zakázáno nebo výrazně omezeno. „Myslím, že je to o tom, že zemědělci nechtějí měnit své zaběhnuté postupy,“ domnívá se Hruška.
Netýká se to jen glyfosátu. Jakmile bude zakázán, najde se jiná chemická látka, která ho nahradí. Jsem si naprosto jist, že koncerny ji mají připravenou.
Jakub Hruška
Studie podle něj jasně potvrzují, že glyfosát způsobuje statisticky významné zvýšení rizika vzniku rakoviny. Látka také působí se zpožděním – podle nedávného výzkumu se například nijak neprojevil na první generaci myší, ale až u jejich potomstva. Člověk se sice po vypití glyfosátu neotráví, látka ale ovlivňuje metabolismus a pravděpodobně i genetiku.
Přílišné používání pesticidů prý negativně ovlivňuje biodiverzitu: „Od 90. let o polovinu ubylo polního ptactva a je to v korelaci s množstvím peněz v zemědělství a agrochemikálií,“ uvádí s tím, že v porovnání s jinými zeměmi máme méně organismů žijících v půdě nebo například motýlů.
Bez chemie to nejde
Proti zákazu je naopak Vladimír Pícha ze Zemědělského svazu: „Glyfosát jako účinná látka existuje už téměř 50 let a za tu dobu prošel mnoha studiemi a výzkumy. Odborné studie ukazují na jeho rizikovost, ale vědecké studie nic takového nepotvrdily.“
Studie prý prokázaly škodlivost pouze v abnormálním množství. „Jedna z nich, která prokázala vliv na změnu genetiky, počítá s dávkami, které se v mém případě rovnají tomu, že bych musel vypít 100 litrů glyfosátu. Je to za hranicí toxicity – v nadměrném množství je toxická i voda,“ zdůrazňuje.
Kdybychom přestali používat glyfosáty, tak se vrátíme o 100–150 let zpět. Chemické prostředky se dnes používají cíleně tam, kde je to nutné.
Vladimír Pícha
Pokud by se glyfosáty přestaly používat, zemědělcům by se zvýšily náklady a snížily výnosy. Cestou je podle Píchy rozumné využívání chemie – a to se prý v Česku děje: „V průměru se spotřebují dvě deci účinné látky, což je minimální množství. Patříme k zemím, kde se chemická ochrany používá v malé a nutné míře.“
Pícha připouští, že úbytek hmyzu a ptactva je problém, v jiných zemích je ale daleko vážnější, například ve Francii nebo v Německu.
Zemědelci na to prý reagují právě i cíleným používáním chemikálií a akceptují také zvýšené náklady vyplývající ze stávajícího omezení používání glyfosátů.
Související
-
Zemědělci si glyfosátem usnadňují život, veřejnost chce šetrné hospodaření, hájí zákaz náměstek
Podle náměstka ministra zemědělství Petra Jílka je prioritou resortu postupnými kroky celkově omezit používání přípravků na ochranu rostlin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
