Berlínská výstava o Frakci Rudé armády: skandál na obzoru?

Tuto organizaci si široká veřejnost spojuje především se jmény jejích nejznámějších protagonistů, Andrease Baadera a Ulrike Meinhofové. Cílem atentátů a únosů teroristů byli ve své době politici, vysoce postavení manageři německého průmyslu, vysocí úředníci, diplomati i vojenští představitelé Severoatlantické aliance

Frakce rudé armády, německy zkráceně RAF, je však již minulostí. V roce 1998 skupina oficiálně ukončila svou činnost. Berlínská Kunstwerke chce nyní tomuto fenoménu věnovat výstavu. Částkou ve výši 100.000 eur jí má financovat kulturní fond města Berlína. Jde tedy převážně o státní peníze. Na projektu by, podle deníku Frankfurte Algemeine Zeitung, měla spolupracovat také Spolková centrála pro politické vzdělávání. A jako hlavní vědecký poradce byl přizván renomovaný historik a odborník na studentské hnutí 60.let a RAF Wolfgang Kraushaar, který v současnosti působí v neméně renomovaném hamburském Institutu pro sociální výzkum. V čem je tedy problém?

Zdá se, že především v jedné větě, kterou měl údajně obsahovat jeden z prvních konceptů expozice, pocházející z poloviny minulého roku. Ta věta měla znít následovně. Cituji. "Jaké myšlenky a ideály hnutí si dodnes zachovaly svou hodnotu a nemohou tak být odbyty jako naivní?" Ačkoliv například Wolfgang Kraushaar odmítá, že by se podobná slova objevila v konceptech, které se mu dostaly do rukou, vyvolala podle všeho právě tato věta rozhořčené reakce předních německých politiků.

Například místopředseda poslanecké frakce CDU-CSU Friedrich Merz plánovanou výstavu v rozhovoru pro bulvární Bild označil jako "nehorázný skandál". Předseda FDP Guido Westerwelle zase přislíbil, že se zasadí o to, aby na tak jednostranné téma německého terorismu nebyly poskytnuty žádné peníze daňových poplatníků. A "závažné pochybnosti" nad projektem podle Süddeutsche Zeitung vyjádřil i spolkový ministr vnitra Otto Schily. Krátce před tím zaslali pozůstalí dvou obětí násilí Frakce Rudé armády dopis kancléři Gerhardu Schröderovi, ve kterém ho žádají, aby se zasadil o zrušení plánované expozice. Vdova po Detlevu Karstenu Rohwedderovi a syn Hannse Martina Schleyera se podle svých slov obávají vzniku legendy kolem RAF a glorifikace terorismu.

Ještě před tím, než se celý spor rozhořel, se však organizátoři rozhodli tuto původně na letošní podzim plánovanou výstavu o rok odložit. Chtějí tak získat více času na důkladnější zpracování tématu. Do konceptu by, na rozdíl od původního záměru, měly být zahrnuti také rodiny obětí německých teroristů. A jako jeden z poradců se má na projektu podílet také Felix Esslin, syn teroristky Gudrun Ensslinové.

Na celé záležitosti by tedy nemělo být nic skandálního a budícího rozhořčení. Jistá kulturní instituce se jednoduše rozhodla uspořádat expozici o jedné z kapitol novodobých německých dějin. Ke spolupráci přitom přizvala renomovaného historika a o peníze požádala kulturní fond města, ve kterém se má projekt realizovat. Je nutné si však uvědomit, že od takzvaného Německého podzimu roku 1977, kdy teror RAF dosáhl svého vrcholu, bylo uneseno letadlo Lufthansy a unesen a zabit Hanns Martin Schleyer, uplynulo něco přes 25 let.

Mnozí účastníci oněch pohnutých událostí, ať už tehdy byli na straně teroristů nebo jejich obětí, ještě žijí. A není to tak dávno, co si násilí Frakce Rudé armády vyžádalo svou poslední oběť. V roce 1991 se jí stal již zmíněný Detlev Karsten Rohwedder. Téma RAF v Německu nadále vyvolává řadu nezodpovězených otázek. Mnoho případů nebylo kriminalisty nikdy vyřešeno. Je to stále citlivá a kontroverzní kapitola dějin Spolkové republiky, s níž se sami Němci dosud nevyrovnali. Právě proto bude plánovaná výstava významným a záslužným počinem.