Benátský filmový festival se věnuje světovým krizím minulosti

Za léta své existence si Benátský filmový festival vysloužil pověst přehlídky filmu, která se staví k sporným politickým i sociálním problémům otevřeně a beze strachu. V neděli se promítal film Fatiha Akina tureckého režiséra narozeného v Německu.

Snímek Řez je otřesnou anamnézou zániku arménské komunity v osmanské říši během 1. světové války. Podle četných západních historiků i oficiálního arménského stanoviska šlo o genocidu, Turecko to však odmítá uznat a tvrdí, že předpokládaný jeden a půl milionu obětí je silně zveličený.

Akin na tiskové konferenci přiznal, že mu na twitteru někdo kvůli filmu vyhrožuje smrtí, poprosil však přítomné, aby tomu nevěnovali přehnanou velkou pozornost.

„Fatihův snímek je filmem, na který Arméni dlouho čekali. Každý se u nás ptá, kdy konečně vznikne nějaký nový film o arménské genocidě,“ říká herec Šimon Abkarjan.

„Myslím si však, že takový film musí uzrát. První generaci šlo o holé přežití, druhá se snažila prostě žít, a teprve třetí se začala ptát na minulost a rozjela spor o uznání genocidy. Jeden film stejně nestačí, aby odvyprávěl celou tragédii. Musíme jich natočit ještě hodně,“ dodal herec.

Čtěte také

K dalším festivalovým snímkům patří Pohled ticha o masakrech v Indonésii. V 60. letech tam po neúspěšném komunistickém puči vražedné eskadry vyvraždily půldruhého milionu lidí.

Snímek Daleko od lidí je situován do alžírské války s Francií v 50. letech, a hlavní roli v něm ztvárnil Viggo Mortensen. Hraje bývalého francouzského majora, který učí ve škole v zapadlém koutě pohoří Atlas. Jeden arabský vesničan jej však přinutí k životu nebezpečné cestě přes poušť, na níž se naučí vzájemné důvěře.

Turecký režisér Fatih Akin a Tahar Rahim na premiéře snímku Řez v Benátkách

Podle Mortensena jde o snímek dvojznačný, možná ještě kontroverznější než slavná Bitva o Alžír z roku 1966. „Zdá se mi, že dnes nemůže být nic podvratnějšího, než ukazovat lásku a ochotu k soucitu. Jako by těchto hodnot mezi lidmi ubývalo,“ dodal herec.

Režisér snímku Řez tvrdí, že jeho film je posledním z jeho trilogie, volně nazvané Láska, smrt a ďábel. Soustředí se na hrůzný osud Arménů, vyhnaných ze svých vesnic na pochody smrt do pouště, vězněných v pracovních táborech nebo jednoduše zavražděných na místě.

Hlavním hrdinou je arménský kovář Nazaret Manugjan, kterého turečtí vojáci uprostřed noci odtrhnou od ženy a dcer – dvojčat. Přežije však v pracovním táboře, a unikne i popravě, když se nad ním slibuje kat a pouze předstírá, že jej podříznul.

Po porážce Turecka ve válce se vydá hledat své dcery na Kubu a do Spojených států, kam uprchly. Jejich matka byla zavražděna. Nazaret skončí v Severní Dakotě na stavbě železnice. Tam je krutě zbit, když se pokusí zabránit znásilnění Indiánky. Černovlasá dívka mu totiž příliš připomíná nešťastné Arménky a jejich krutý osud v Turecku.

„Snažil jsem se, aby divák dokázal s hlavním hrdinou sympatizovat. Proto jsem napříč kontinenty propojil genocidu Arménů a domorodých Američanů, aby se nad tím mohli zamyslet i Američané, pro něž je jinak otázka arménské genocidy něčím velmi vzdáleným,“ dodal režisér.

Zpracováno ze zahraničního tisku.