Bělorusové ukázali, že se chtějí režimu zbavit. V Rusku se o volby ani nepokusili, srovnává Šyjanok
Česko navštívila lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Vítězka prezidentských voleb v roce 2020, které režim diktátora Alexandra Lukašenka zmanipuloval ve svůj prospěch, se setkala s prezidentem Petrem Pavlem a vládními i opozičními politiky. „Při každé její návštěvě dochází k propojování českého politického spektra v otázce Běloruska. Boj za svobodu a demokracii strany spojuje,“ věří Kryscina Šyjanok, ředitelka Kanceláře demokratických sil Běloruska.
Cílem návštěv exilové prezidentky je podle Šyjanok přiblížit situaci v zemi a upevnit správné vnímání Běloruska, které je až příliš často nahlížené skrze Rusko, zejména v kontextu restrikcí zavedený po ruské agresi vůči Ukrajině.
„Lidé v roce 2020 dokázali, že se s režimem neztotožňují. (...) Naše situace je zcela jiná než ta ruská, protože my jsme se pokusili toho režimu zbavit a v tom boji pokračujeme. Máme exilovou vládu, parlament, probíhají demokratické volby, digitální. V Rusku neproběhl ani pokus o volby,“ zdůrazňuje.
Čtěte také
V dnešní době se ale ani v Bělorusku protesty nekonají, míra represí se blíží těm stalinským z roku 1937. „Člověk může být zatčen a odveden kdykoli a odkudkoli. Stává se, že lidé zmizí, a my ani nevíme, jestli byl zadržen nebo obviněn,“ popisuje s tím, že soudy jednají neveřejně a informace se nedostávají ven.
Šyjanok přesto věří, že duch společnosti zůstává nezlomený a aktivity, které se dnes zdají být neviditelné, budou opět vidět a slyšet, jakmile dojde k přelomové události.
„Může to být vítězství Ukrajiny, oslabení Ruska nebo jiná historická okolnost, to se někdy stává, že k výměně člověka ve funkci dojde přirozeným způsobem. Nebo se Lukašenko lekne tak, že odjede do Rostova,“ dodává ředitelka exilové Kanceláře demokratických sil Běloruska.
Příbuzní jsou vyslýcháni
V Česku našla útočiště řada běloruských emigrantů, přičemž Praha byla s běloruských exilem spojena už v minulosti. Za první republiky zde dostali stipendia běloruští studenti, sídlila tu exilová vláda a dva její prezidenti jsou pohřbeni na Olšanských hřbitovech.
Čtěte také
„První kniha s prvky staré běloruštiny byla vytištěna v Praze v roce 1517. A náš první knihtiskař Francisko Skoryna zde působil také jako zahradník na Pražském hradě,“ vysvětluje Šyjanok.
Během návštěvy Cichanouské se projednávaly i praktické otázky, například vízová podpora pro běloruské občany a jejich rodinné příslušníky. „Je to velmi bolestivá otázka, protože mnozí v Česku žijící Bělorusové viděli své rodiny naposledy před více než pěti lety. Do Běloruska nemohou, protože jim tam hrozí nebezpečí,“ upozorňuje.
Přestože sama Šyjanok neobdržela žádné oznámení, že je proti ní vedeno trestní stíhání, u jejích rodičů jsou prováděny domovní prohlídky a příbuzní jsou vyslýcháni.
Čtěte také
Tuzemská běloruská komunita je v drtivé většině proti režimu a lidé typu novinářky Natalie Sudliankové, která byla loni odhalena jako spolupracovnice ruských tajných služeb a zařazena do sankčního režimu, představují výjimku.
„U ní to nebylo překvapení vzhledem k tomu, jaké narativy šířila a na jakých aktivitách se podílela. Spíš bylo překvapení, že byla na seznam zařazena tak pozdě,“ uvádí s tím, že opozice českým úřadům nabízí pomoc s prověřováním jednotlivých žadatelů.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
