Bělorusko je podle Lukašenka poslední suverénní zemí Evropy, popisuje Rzeczpospolita dění na kongresu pro vybrané delegáty

Čtěte také

V Bělorusku je někdy diktatura mírnější, ale vždycky byl někdo známý ve vězení, popisuje tlumočnice

Jako za časů Sovětského svazu začala jednání projevem prezidenta Alexandra Lukašenka. Řeč trvala čtyři hodiny. Posluchači si zapisovali jeho myšlenky a opakovaně propukali v bouřlivý jásot. Českou republikou neuznaný prezident dvakrát citoval Lenina, taky se opřel do běloruské opozice.

Bělorusko je podle Lukašenka poslední suverénní zemí Evropy. Protesty po zfalšovaných volbách podle něj řídili „cizáci“ ze zahraničí. Novou ústavní reformu představí nejdřív příští rok, a to jedině s podmínkou, že skončí veškeré protesty.

Lukašenko na závěr zdůraznil, že svou zemi nikomu nedá. Zpráva je tedy jasná: dialog se nechystá, vztahy se Západem budou pod bodem mrazu a loajalita k Vladimiru Putinovi přetrvá.

Vietnamské vztahy s Čínou?

Vietnamští komunisté zavádějí nová koronavirová omezení a čím dál víc ztrpčují život disidentům, píše francouzský list Le Figaro. Autoritáři z Hanoje se honosili skvělými výsledky v boji s covidem. Díky tomu taky Vietnam loni zaznamenal nejlepší hospodářské výsledky ze všech asijských zemí. 

Čtěte také

1967: Válka ve Vietnamu opravdu zblízka v akční reportáži Karla Kyncla

To je pro komunisty požehnáním. Můžou totiž tvrdit, že cesta vlády pevné ruky v čínském stylu je ta správná.

Inspirace z Pekingu je znát i u vietnamských cenzurních zákonů nebo u opatření, která omezují internet. Mladé Vietnamce má uklidnit růst HDP, aby další rozvoj konzumní společnosti překryl chybějící občanské svobody. 

Vietnamští komunisté se umějí skvěle pohybovat i na mezinárodní scéně. Na jednu stranu mají velmi blízko k Číně. Na druhé straně se tváří jako regionální protiváha Číny, se kterou může Západ spolupracovat i v době napětí v Jihočínském moři.

Kdo jsou barmští generálové?

Německý server Zeit Online píše o jedné z nejméně průhledných institucí na světě – barmské armádě. Po částečně demokratické dekádě se tamní vojáci na konci ledna znovu chopili moci a teď potlačují občanské protesty. 

Pochopit myšlení barmských generálů není snadné. Alespoň něco z jejich vidění světa může odkrýt pohled do půlstoletí vojenské diktatury s generály v čele. Třeba – jen na radu astrologa – stáhli vojáci z oběhu všechny bankovky, které neměly hodnotu dělitelnou devíti. Z podobného rozmaru taky armáda kdysi přes noc změnila levostranný silniční provoz na pravostranný.

Čtěte také

Převrat v Barmě? Klíčové bude uznání Rohingů za plnohodnotné členy společnosti, píše The Guardian

Taky si vedení armády postavilo obří muzeum ozbrojených sil a na fotkách je zdokumentováno, jak generálové zvedají nad hlavu děti z rodin menšin. Vojáci se totiž sami oslavují jako ochránce jednoty státu, ve kterém žije víc etnických menšin. Kdo ale odjede do uprchlických táborů v regionech, kde tyto menšiny žijí, uvidí úplně jiný příběh.

V minulosti bylo pro generály lehké držet zemi v izolaci. Po demokratické dekádě to ale neplatí. Taky je zajímavé, že méně telefonů než Barma má už jen Severní Korea. Teď to vypadá i na velkou snahu, aby lidé přišli i o volný přístup k internetu. Říká se, že s tímto úkolem jim pomáhají experti z Číny.

Zeit řeší taky otázku sankcí. Opatření, která už předloni zavedly proti generálům Spojené státy, totiž zřejmě nemají požadovaný efekt. Nabízí se tak cesta bojkotu podniků, které patří do obchodního impéria barmské armády.

Celý přehled tisku, který četli Jan Burda a Martina Mašková, najdete v audiozáznamu.