Běloruské volby? Nebezpečná fraška, cituje The Guardian bývalého britského velvyslance

10. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Běloruská prezidentská kandidátka Světlana Tichanovská a její příznivci

Zahraniční tisk se věnuje běloruským prezidentským volbám, ve kterých pošesté zvítězil Alexandr Lukašenko.

Britský The Guardian si všímá, že jeho hlavní rivalka, opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská dokázala zaujmout velké množství lidí a dostat je do ulic. V Bělorusku se díky ní odehrála možná největší politická shromáždění od pádu Sovětského svazu.

Čtěte také

Běloruské úřady vyvíjely na opoziční kandidáty nátlak do poslední chvíle. Samotná Cichanouská se rozhodla ukrýt poté, co minská policie zatkla devět členů jejího volebního štábu. Samozřejmě, že nakonec šla sama volit. Chránil jí v tu chvíli dav novinářů, které mluvčí opoziční kandidátky označila za nejdůvěryhodnější možnou ochranu, píše list.

Deník připomíná, že Cichanouská zahájila kampaň po zatčení manžela. Své děti poslala do zahraničí z obavy o jejich život. Podle varšavského think tanku EAST Center, který se zaměřuje na postsovětská a východoevropská studia, by výsledek voleb V Bělorusku mohl spustit vlnu dalších protestů. Nahrává tomu překvapivě jednoznačný výsledek staronového prezidenta Lukašenka a s tím související podezření z podvodů při hlasování.

Běloruští novináři hlásili v den voleb potíže se službami jako Twitter nebo WhatsApp a také weby spojenými s opozičními stranami. Občanské sdružení Netblocks uvedlo, že přístup k internetu byl v Bělorusku výrazně omezený. Guardian cituje Nigela Goulda Daviese, bývalého britského velvyslance v Minsku, který označil volby za „nebezpečnou frašku“. Západ by podle něj měl proti prezidentu Lukašenkovi zavést další sankce.

Evropa a vodík?

EUObserver přináší komentář věnovaný takzvané evropské vodíkové strategii. Jejím cílem je přispět k Zelené dohodě pro Evropu, podle které by sedmadvacítka měla do roku 2050 úplně odbourat produkci čistých emisí skleníkových plynů. Kromě toho má Green Deal pomoct unijní ekonomice vzpamatovat se ze šrámů utržených při pandemii nemoci covid-19.

Čtěte také

Evropské instituce se ale podle serveru nechaly ošálit falešnými sliby. Samozřejmě, že oficiálně má prioritu výroba vodíku z obnovitelných zdrojů. Podle EU Observeru nicméně dveře zůstávají otevřené i pro hráče, kteří chtějí stavět na zemním plynu. Ten má ale podle vědců zůstat v zemi. Zkrátka, zelená dohoda by velmi snadno mohla obrazně řečeno zešednout.

Lobby podporující zemní plyn je silná a má obrovský vliv, píše EUObserver. Nezisková organizace Corporate Europe Observatory, která sleduje vlivy firemního lobbingu na politiku Unie, ve své nejnovější zprávě popisuje, jak moc fosilní lobby ovlivňuje vývoj Zeleného plánu pro Evropu. Svědčí o tom desítky, možná stovky schůzek mezi lobbisty a lidmi, kteří mají prosazování Green Dealu na starosti.

Nejžádanější postavou je Frans Timmermans, první muž Zelené dohody pro Evropu, a členové jeho kanceláře. Bohužel ale tito lidé nejsou ve svém počínání dost transparentní. EUObserver píše, že z více než padesátky schůzek mezi nimi a lobbisty existuje řádný zápis pouze ke třem. Výsledkem podle serveru je, že si ropní, plynárenští a energetičtí giganti dokázali zajistit zadní vrátka. Pokud má mít Zelená dohoda naději, nesmí mít tato lobby do budoucna tak silný vliv, uzavírá EUObserver.

Celý přehled tisku najdete v audiu.

Spustit audio

Související