Běhání výrazně snižuje riziko předčasného úmrtí. Na vzdálenosti nezáleží

9. listopad 2019

Pro člověka je zdravé jakkoli intenzivní běhání. Vyplývá to z výzkumu publikovaného v odborném časopisu British Journal of Sports Medicine, kterého si všímá britský deník Guardian. Podle něj běh snižuje riziko předčasného úmrtí bez ohledu na to, kolik hodin týdně běháte nebo jak rychle.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zemře každý rok předčasně asi tři a čtvrt milionu lidí jen proto, že dostatečně neprovozuje tělesný pohyb. Autoři studie porovnali své výsledky s jinými výzkumy, které naznačovaly, že čím víc člověk běhá, tím menší mu hrozí riziko předčasné smrti. A zjistili, že na vzdálenosti ani počtu hodin běhu vlastně nezáleží.

Čtěte také

Experti porovnali čtrnáct studií, které se soustředily na šest různých skupin účastníků sledovaných pět a půl až 35 let. Bylo jich celkem přes 230 tisíc. Některé studie srovnávaly běžecké skupiny s lidmi, kteří se běhu nevěnovali vůbec. Z celkového počtu účastníků studií za dobu sledování skoro 26 tisíc osob zemřelo.

Když vědci porovnali skupiny běžců s neběžci, zjistili, že u běžců je riziko předčasného úmrtí z jakýchkoli příčin o 27 % nižší. Těmto lidem hrozilo o 30 % nižší riziko smrti následkem kardiovaskulárních problémů a o 23 % nižší na rakovinu.

Badatelé rovněž studovali, jak různé frekvence běhu, jeho délka a tempo úmrtí ovlivňují. Zjistili, že nic z toho na něj nemá vliv. Zdravotní prospěch z běhu měli i lidé, kteří se mu týdně věnovali pouze jednou nebo v celkovém týdenním součtu třeba jen 50 minut. Nezáleží ani na rychlosti běhu, shrnul výsledky bádání jeden z autorů studie Željko Pedišić z Victorijské univerzity v Austrálii.

Výzkumníci připomněli, že britská národní zdravotní služba doporučuje dospělým 75 minut svižného běhu týdně anebo 150 minut středně náročné aktivity. Pedišić ale v deníku Guardian upozorňuje, že riziko předčasného úmrtí může snížit i méně dlouhý běh.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.