Baxa: U financování rozhlasu a televize není změna potřeba. „Jen korigujeme reformu ODS,“ zní z ANO

Pane poslanče Babko, co bude s poslaneckou novelou místopředsedy Sněmovny Patrika Nachera (ANO), která rozšiřuje okruh lidí osvobozených od placení poplatků, a to ještě letos? Protože Andrej Babiš to v pondělí trochu zpochybnil. Padne to pod stůl?

Ondřej Babka (ANO): Jestli to padne pod stůl, nebo jestli se to bude během roku projednávat, to v tuto chvíli nevím. My dnes máme jednání klubu, tam o tom asi nějakou debatu povedeme.

Čtěte také

Veřejnoprávní média jsou jako očkování. Společnosti se vyplatí, i když je nesleduje každý, říká Němcová Tejkalová

Nicméně není to tak, že by se návrh objevil ze dne na den. Patrik Nacher o něm dlouhodobě mluví. Já si dokonce myslím, že on ho do systému nahrál dřív, než čekala schůzka. To znamená, že tam není přímá souvislost s novelizací od ministerstva kultury. Ale jakým způsobem to teď bude probíhat, to nevím.

Jak se chcete vyrovnat s evropské legislativy na předvídatelnost financování televize, rozhlasu, když televize, rozhlas neví, kolik peněz by mohlo ubýt od léta, jak navrhuje poslanecká novela pana Nachera?

Babka: Je to nový zákon. Ve chvíli, kdy se legislativní proces rozběhneme – máme konec května, tak jestli bychom ho vůbec začali do prázdnin projednávat – tak jeho účinnost bych odhadoval buď ke konci roku, nebo od nového roku.

Co se týče předvídatelnosti – vzhledem k tomu, jakým způsobem legislativní proces dlouho trvá – tak už během toho můžeme už s Radou České televize, s Radou Českého rozhlasu nebo s vedením institucí debatovat o tom, jakým způsobem sestavit rozpočet pro následující rok.

Čtěte také

Šídlo: Vláda se snaží veřejnoprávní média zničit. Místo abychom debatovali, co od nich chceme

Já jsem v pondělí zaregistroval ve veřejném prostoru nějaká vyjádření, že by instituce mohly přijít o miliardy. Tak to je samozřejmě nesmysl.

Spíš mě zajímá: zachováte návrh ministra Klempíře na 5,74 miliard pro televizi, 2,07 miliardy korun pro rozhlas, nebo přidáte peníze?

Babka: Já vám nemůžu říct, jestli přidáme, nebo nepřidáme. Důvod, proč se objevila tato částka v novém návrhu zákona o médiích veřejné služby, byl ten, že to byly kompletní dostupná data z roku 2024.

Ve chvíli, kdy budeme mít data za rok 2025, tak se dohodneme na tom, že média veřejné služby budou dělat rozsah služeb tak, jak ho dělají v tuto chvíli. Já předpokládám a řekl to i ministr kultury řekl, že debata o tom, jaká výše příspěvku případně ze státního rozpočtu bude, je otevřená.

Ondřej Babka (hnutí ANO) ve Sněmovně při projednávání a schvalování novely o růstu televizního a rozhlasového poplatku s rozšířením okruhu poplatníků (24. ledna)|foto:Zuzana Jarolímková, iROZHLAS.cz

Nastavení financování

Pane poslanče Baxo, vy jste byl ministrem kultury. Právě z rozpočtu kultury by to mělo jít. Jak by se mělo podle vás financování nastavit tak, aby bylo předvídatelné, jak požaduje i evropská legislativa?

Martin Baxa (ODS): Já myslím, že teď vzniká ve veřejném prostoru i v prostředí Sněmovny a vlády jakýsi jedovatý koktejl. Už není vůbec zřejmé, jaké úmysly má vláda s legislativou ohledně médií veřejné služby.

Čtěte také

Mediální gramotnost občanů Česka není vysoká. I proto potřebujeme silná média veřejné služby

Je to mimořádně nezodpovědný přístup, který jenom dokládá to, jaké neblahé úmysly vládní koalice s média veřejné služby má. V současné době nevíme, jestli ten paskvil, návrh zákona, který předložil Oto Klempíř, ke kterému byly stovky negativních připomínek, se bude dál projednávat v podobě, ve které je. 

To znamená to, že se ruší funkční zákony o obou médiích a nahrazují se tímto podivným zákonem. Nevíme, jaké bude časové projednávání návrhu Patrika Nachera, kterému já říkám lex Nacher, který může připravit obě média o stovky milionů korun z měsíce na měsíc.

Teď se vůbec nemůžeme bavit o předvídatelnosti financování. A to je vážný problém, protože evropský akt o svobodě médií předpokládá to, že média veřejné služby mají být transparentně a předvídatelně financována.

V poslaneckém návrhu Patrika Nachera je možnost, že senioři nad 75 let můžou poplatky dál platit dobrovolně. Nevidíte tam přece jenom dílčí posuny? I ve vyjádřeních vašeho kolegy Babky, která jsme před chvílí slyšeli, plyne, že toto proběhne v debatě s rozhlasem, televizí.

Baxa: Podstatná informace pro posluchače a diváky obou médií veřejné služby je taková, že na stávajícím systému není třeba měnit vůbec nic. Je funkční, odpovídá tomu, jaké služby média veřejné služby poskytují.

Není žádný objektivní důvod k tomu, aby se systém měnil. Vládní návrhy, které se teď objevují, budou jenom ohrožovat fungování veřejné služby. A já se jenom mohu ptát, proč to vláda dělá – odpovědi nejsou pěkné.

Martin Baxa (ODS) ve Sněmovně|foto:Zuzana Jarolímková, iROZHLAS.cz

Okruh poplatníků

Pane poslanče Babko, je podle vás reálné, že by se postupně rozšiřoval okruh poplatníků, kteří platit nebudou? Mají to být mimo jiné senioři, větší počet firem než dosud. Anebo toto už se vůbec nestihne a vůbec to neproběhne?

Babka: Důležité je si uvědomit, proč k tomuto kroku přistupujeme. Byli jsme svědky toho, že pan ministr Baxa půl roku před volbami prosadil reformu, která byla za nás udělaná špatně, byla šitá horkou jehlou, byly tam věci, které my jsme kritizovali. 

Čtěte také

Český rozhlas zveřejnil připomínky k návrhu zákona o médiích veřejné služby. Stále argumentuje, že je neopravitelný

Chci upozornit i na to, že z podkladů, které jsme při projednávání zákona od pana Baxy měli v dokumentech, byly nějaké částky, které média veřejné služby dostanou navíc. A dnes zjišťujeme, že částky jsou daleko vyšší.

Já jsem si dohledal prezentaci ministerstva kultury, kdy jsme se bavili o tom, a teď mluvím o České televizi, že navýšení bude o nějakých 865 milionů korun ročně. My dnes zjišťujeme, že je to přibližně o nějakých 150 milionů korun navíc v roce 2026. Pozměňovacím návrhem nebo upuštěním dalších poplatníků korigujeme reformu ODS, kterou před volbami prosadili.

To znamená, že s tím poslaneckým návrhem tedy počítáte? Projde legislativním procesem, koaliční většina ho chce tedy prohlasovat, je to ve hře?

Babka: Určitě je to ve hře, proto byl nahrán. Já si myslím, že to má i souvislost s tím, že v tuto chvíli projednáváme zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu, o kterém jsme předpokládali, že projde hladce. Opoziční strany se teď k tomu začínají stavět velmi negativně, nechtějí, aby NKÚ kontroloval obě instituce. Já si myslím, že to všechno má nějakou souvislost.

My tady upozorňujeme na asociálnost poplatkového systému. Za nás není možné, aby byla polovina rozpočtu Českých veřejnoprávních médií placena z poplatků od penzistů. Toto je přece extrémně asociální.

Uvědomujete si, pane poslanče, že navýšení poplatků, o kterém jsme se zmiňovali, tedy ještě v éře vašeho spoluřečníka pana Baxy, bylo po dlouholetém nezvyšování poplatků?

Babka: To já si všechno uvědomuji. Já jenom upozorňuji na to, že to bylo bez velkého tlaku na větší úspory v obou institucích. Připomenu, že v důvodových zprávách k zákonu vůbec nebylo vyčísleno, kolik média veřejné služby mají dostat navíc.

Kde se vezmou peníze?

Pane Baxo, jak vy vidíte možnost, aby se platila naše média, tedy rozhlas a televize, ze státního rozpočtu? Odkud by peníze případně vláda mohla vzít, pokud říká, že je najde úsporami, třeba rušení duplicitních agend ve státní správě nebo ještě z jiných kapitol? Já rozumím, že vy chcete úplně oponovat. Ale kdyby ta možnost opravdu vznikla, jako že vládní většina toto chce prohlasovat, tak kde je vůbec možnost ty peníze najít?

Baxa: Já jsem slyšel kritické vyjádření Oto Klempíře, že konečně pochopil, kde peníze vezme, ale že to nemůže říct. To jenom dokresluje bizarnost diskuze o této záležitosti. Vládě nezbývá nic jiného než navýšit státní dluh. Jestliže by měla platit původní verze návrhu zákona o médiích veřejné služby, Klempířův paskvil, tak se bavíme o osmi miliardách nového státního dluhu. 

Čtěte také

Marína Urbániková: „Koho chleba jíš...“ Státní financování veřejnoprávních médií zvyšuje riziko politického tlaku

Obsluha takového dluhu, úroky z něj jenom v prvním roce činí stovky milionů korun. A to jsou peníze, které bude platit každý občan České republiky prostřednictvím daní.

Systém, který dosud funguje a kdy domácnost platí poplatky, podle našeho názoru, v únosné výši, by měl být nahrazen systémem, kdy budou platit všichni a kdy náklady ponese každý občan České republiky, protože osm miliard nového státního dluhu a stovky milionů každý rok na úrocích znamená další velkou zátěž. Neexistuje žádná jiná možnost, jak to zaplatit.

Pane poslanče Babko, navýšení státního dluhu z vašeho pohledu není zásadní argument proti změně financování?

Babka: Určitě je to jeden z relevantnějších argumentů, toto je třeba si přiznat. Ale zase myslím na rovinu, že ta částka není až tak vysoká. Dojde k novelizaci stávajících zákonů, tedy ne k vytváření nového zákona. Ve chvíli, kdy jsme se rozhodli tyto dvě instituce neslučovat, je to za mě lepší varianta.