Bavme se o posunutí lhůt a zjemnění norem, navrhuje autor zákona o bytových družstvech

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Právník Bohumil Havel

Koncem června vypršela lhůta, do které si bytová družstva musely upravit stanovy podle nového zákona. Mnohé z nich to nestihly a hrozí jim vysoké pokuty nebo i zánik.

Družstevní funkcionáři tvrdí, že jde o další nesmyslný bič na družstva. Ministerstvo spravedlnosti hledá mechanismus, jak vymáhání normy alespoň zmírnit.

Bývalý předseda Svazu českých a moravských bytových družstev Ivan Přikryl v Pro a proti formuloval své výhrady k novele.


Nezpochybňujeme obecnou úpravu družstev, ale při praktické aplikaci jsme narazili na ustanovení, se kterými si ani družstva ani právníci nevědí rady. Naše výhrady směřují k exekutivě a ministerstvo spravedlnosti rozhodně není aktivní.

Jeden z autorů nového zákona právník Bohumil Havel hodnotí záměr novely.

„Rozhodlo se, že úprava pro družstva bude obsažena v zákoně o obchodních korporacích. Chtěli jsme, aby se družstevnictví více posunulo do soukromého práva a možné podpory soukromého bytového fondu.“

Zbytečný tlak na družstva?

„Jaký důvod vedl zákonodárce k tomu, aby stanovili krátkou šestiměsíční lhůtu pro akceptování úpravy?“ ptá se Přikryl. „Neznám důvod, proč na družstva tak rigorózně tlačit.“

Podle Havla nepřišla v době tvorby zákona žádná námitka. „Nechtěli jsme, aby vzniklo vakuum, kdy nově změněná zákonná lhůta bude v rozporu s vnitřními družstevními předpisy. Proto šest měsíců pro všechny.“

Přikrylovi se také nelíbí požadavek 100 % hlasů členů družstva pro schválení změn stanov.

„Tato myšlenka se dostala do zákona v připomínkovém řízení.,“ vysvětlil autor zákona. „Výkladově jsme v bodu, kdy někteří notáři chtějí 100% souhlas na všechno. V rukou ministerstva spravedlnosti je dát k dispozici správný výklad zákona.“

Moc družstev, málo notářů

právník Bohumil Havel

Nepoměr mezi velkým počtem bytových družstev a přibližně čtyřmi stovkami notářů, kteří v krátké lhůtě museli změny stanov zpracovat, Havel uznává.

„Počítalo se původně s veřejnou listinou, ne nutně s notářským zápisem. V průběhu legislativního procesu se to ale změnilo.“

Ke zmíněným problematickým pasážím zákona se vyjádřil také člen ústavně právního-výboru sněmovny za ODS Marek Benda.

„Nevzpomínám si. Nebyl jsem zpravodajem zákona o obchodních korporacích. Přišlo to více z gesce ministerstva spravedlnosti. Bohužel vznikla hlavní chyba, kdy jsme řekli, že se musí všechno do půl roku přizpůsobit. Výrazně zaspala předchozí i současná ministryně spravedlnosti, které slíbily, že předloží novely k prodloužení lhůty,“ přiznává poslanec.

Zánik nebo čekání na změny?

Oprávněnost hrozby likvidací družstva je v případě nesplnění podmínek na místě. „Sankce není ničím novým, ale používala se vždy minimálně,“ tvrdí Havel.

„Družstvo může dostat pokutu až 100 tisíc korun, ale může zároveň argumentovat, proč se nestihlo ve stanovené lhůtě dohodnout. A pokud ani tehdy neudělá změnu, může přijít zrušení.“


Můžeme se bavit o posunutí lhůty, zjemnění některých norem, ale bylo by dobré, aby se na stůl položila technická novela a byla diskutována.

Autor zákona navrhuje postup nápravy: „Je třeba říci veřejnosti, co se teď bude dít. Nikdo ale nedokáže určit, jestli nový zákon funguje, nebo nefunguje, teprve po několika měsících.“

Ivan Přikryl souhlasí: „Nedoporučují bezhlavou novelizaci. Je to příliš krátká doba, a neprospělo by to ničemu dobrému.“

Český rozhlas Plus - Pro a proti