Baroko na talíři: naši předkové jedli maso i exotické ovoce, brambory jim moc nechutnaly
Nadívaná holoubata, pečené křepelky nebo plnění kohoutci. Právě tyto pokrmy si nejspíš spojíte s barokem. Využijeme toho, že v gastronomii se dá docela dobře cestovat časem, a spolu s reportérem Petrem Kološem se vydáme na pravou barokní hostinu. Právě baroku, a to nejen tomu u plotny, je totiž podle České centrály cestovního ruchu věnován celý letošní rok.
„Sehnat v dnešní době holoubata nebylo nic lehkého, takže je máme až z Francie,“ říká Petr Studnička z pražské Vysoké hotelové školy. Hostinou tu podpořili rok baroka, vyhlášený Českou centrálou cestovního ruchu.
„Je zajímavé, že v období baroka nebyla věnována pozornost jenom chuti, ale mistři kulinářského umění se soustředili i na estetiku a vzhled jídel a nápojů, tedy dbalo se i na servis pokrmu, který byl konzumentům podáván,“ popisuje.
Stravovací zvyky už byly podobné těm našim. Jídla byla oproti středověku zásadně pestřejší – samozřejmě se nadále připravovala především z místních surovin a oproti těm dnešním byla méně kořeněná. Pilo se hlavně pivo.
„Pivo bylo, stejně jako dneska, velmi důležitou součástí barokních stolů, a to nejenom vyšších společenských vrstev, ale i těch nižších. Ale třeba víno se spíše vyjímalo na stolech šlechty.“ Jak dále říká expert z katedry hotelnictví Jiří Zelený, oblíbené byly vinné a jablečné mošty a také nápoj, kterému dnes říkáme cider.
Díky zámořským objevům se na stolech bohatých začala objevovat do té doby neznámá masa, ovoce a také koření. Tabule šlechticů udivovaly bohatým založením. V baroku se také začalo běžně jíst příborem. Samostatně se lžíce a nůž užívaly od pradávna. Trojkombinace lžíce, vidlička a nůž se objevila právě v 17. století.
„Jídla byla slaná i sladká, konzumovalo se maso, ovoce, zelenina. Bylo typické i exotické ovoce, ale ze zeleniny ještě nebyly tak oblíbené brambory nebo rajčata, ty byly považovány za ne úplně chutné pokrmy. Ve srovnání s dnešními stravovacími zvyky je to ale srovnatelné,“ říká šéf Vysoké hotelové školy Petr Studnička.
Ti, kdo by chtěli zažít baroko, mají ještě několik šancí. Právě rok 2017 Česká centrála cestovního ruchu vyhlásila za rok baroka – a tomu odpovídají i programy na mnoha tuzemských památkách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
