Banky žádné neočekávané zisky nemají. Není co danit, tvrdí šéf České spořitelny Salomon. Kvůli válce došlo k prudkému nárůstu úrokových sazeb, které jsou zdrojem jejich příjmů, argumentuje poslance Kohajda

„Daň z neočekávaných zisků pro banky smysl dává. Tyto zisky existují, budou existovat a my potřebujeme pomoci lidem a firmám,“ uvádí v Pro a proti poslanec z rozpočtového výboru Michael Kohajda (nestraník zvolený za KDU-ČSL).

Čtěte také

Když si stát zvykne na příjmy z windfall tax, bude těžké ho pak od nich odříznout, varuje ekonom Bartoň. Je to standardní řešení pro nestandardní dobu, míní poslanec Michálek

Generální ředitel České spořitelny Tomáš Salomon tento předpoklad vlády odmítá. „Neočekávané zisky neexistují. Nemyslím si, že by daň tímto způsobem zvolená a vypočítaná pomohla řešit krizi. Jsou lepší a koncepčnější řešení.“

„Neočekávaný zisk je takový, který vznikl díky nějaké externalitě, v našem případě válce na Ukrajině a hrátkám s plynem ze strany Ruska. U bank se jedná o zisky plynoucí z prudkého nárůstu úrokových sazeb stanovovaných Českou národní bankou a jsou zdrojem dostatečných příjmů a zisků na straně bank,“ vysvětluje politik.

„Banky vydělávají proto, že poskytují výborné služby,“ namítá bankéř. „Máme velmi konkurenční finanční sektor, lidé si mohou vybrat banku, spokojenost klientů roste a adekvátně tomu banky vydělávají. Žádné neočekávané a už vůbec ne nezasloužené zisky jsme zatím neznamenali.“

Služby, které poskytujeme klientům, i podle průzkumů dokládají, že se nemáme za cokoliv stydět.
Tomáš Salomon

„Naopak v předchozích letech pod vlivem covidu a zásahu státu byly zisky bank poloviční,“ tvrdí Salomon. „Jak dopadnou další roky uvidíme, protože kondice ekonomiky se může významně změnit. Základní úroková sazba samozřejmě hraje svou roli, ale zisky navýšil hlavně nárůst aktiv bank, což není ani nezasloužené, ani špatné.“

Poslanec opakuje, že banky především jednoduše a bez práce vydělávají na úložkách, které mají u České národní banky a které jsou úročeny. „Aktuálně jsou určitě přes 2,5 bilionu korun, které by ale jinak banky měly půjčovat občanům a firmám.“

Uložení této daně nijak neohrozí základní byznys bank.
Michael Kohajda

„Půjčujeme víc, než jsme půjčovali,“ reaguje finančník. „Služby, které poskytujeme klientům, i podle průzkumů dokládají, že se nemáme za cokoliv stydět. Navíc se růst úroků nepromítá do zisků ze dne na den.“

Konkrétní podmínky zdanění nejsou ještě určeny. „Vláda rozhodne v nejbližších dnech. Ale musím zopakovat: komerční banky nechávají ležet peníze ladem u ČNB, protože jsou tam velmi dobře úročeny, a tak vydělávají víc, než je standard. A my jsme v mimořádné situaci, ve které potřebujeme mimořádná řešení,“ zdůrazňuje Kohajda.

Čtěte také

Ekonom Bittner: Banky by se neměly bránit mimořádné dani. Z výnosů by měli mít něco i tuzemští vkladatelé a ekonomika

Bankéř souhlasí, že žijeme v mimořádné době. „Proto vláda potřebuje partnera, silný finanční sektor, který je připraven pomáhat adresně. My chceme vést tento dialog, předložili jsme ministru financí před prázdninami čtyři konkrétní oblasti, do kterých bychom měli společně investovat. Budoucnost je navíc nevyzpytatelná a za půl roku výběr této daně bude marginální a problémy mohou být větší,“ varuje Tomáš Salomon.

„To, že na úložky komerčních bank u ČNB, respektive na jejich případný mimořádný zisk, uložíme daň, přece neznamená, že tyto volné peníze, které teď neslouží ekonomice, zmizí. Uložení této daně nijak neohrozí základní byznys bank,“ obhajuje vládní plán na tzv. windfall tax poslanec Michael Kohajda.

Poslechněte si celé Pro a proti v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.