Baldwinovo zastřelení kameramanky je jen špičkou ledovce v nedodržování bezpečnosti

20. listopad 2021

Kolem tématu bezpečnosti práce u filmu se zejména v našich končinách dlouhá léta chodilo po špičkách. Zodpovědnost se většinou nechávala, a nechává, na jednotlivcích a nemluvíme jen o kaskadérských profesích. I když právě ty jednou za čas citlivé téma vynesou na světlo – jako třeba případ Olivie Jacksonové, která v roce 2019 spustila kampaň na sociálních sítích Na štábu záleží, ke které se tehdy připojili i čeští kolegové.

Jacksonová při natáčení filmu Resident Evil přišla o ruku a byla v kómatu. Filmový producenti ji ale léčbu odmítli zaplatit. Pro podobné případy ale nemusíme chodit daleko.

Dodržování bezpečnostních pravidel „na place“ ale doslova akcelerovala pandemie nemoci covid-19. Dlouhá léta zlehčovaná problematika tak pomalu získává jasné obrysy. I díky nutnosti dodržovaní protiepidemických opatření, která jdou ruku v ruce s dalšími pravidly. U nás tak vznikl projekt Bezpečný film.

Vážné nehody i v Česku

Problematiku bezpečného natáčení nedávno rozvířil případ amerického herce a producenta Aleca Baldwina, který omylem zastřelil kameramanku Halynu Hutchinsovou a poranil režiséra Joela Souzu. Minulý týden navíc člen štábu Serge Svetnoy na herce i producenty podal žalobu za to, že při natáčení nízkorozpočtového westernu nedodržovali bezpečnostní standardy.

Rekvizitář přišel o nohu, utrpěl vážné popáleniny a více než měsíc bojoval v nemocnici o život.

Pro podobné případy ale nemusíme chodit daleko. Začátkem letošního července se při přípravě rekvizit do scény pro německý seriál Der Zurich-Krimi zranili na pražském Žižkově tři lidé. Při řezání víka od barelu, ve kterém byl zřejmě zbytek lepidla, způsobila jiskra výbuch.

Čtěte také

Nejhůř dopadl rekvizitář Lukáš Lázňovský, který přišel o nohu, utrpěl vážné popáleniny a více než měsíc bojoval v nemocnici o život. Vzhledem k probíhajícímu vyšetřování redakci přes sociální sítě vzkázal:

„...My jsme připravovali dekoraci na natáčení, a pracovali jsme s rekvizitami, nikdo z nás ani v nejmenším nepočítal s tím, co se stalo. Ohledně odškodnění, jelikož zatím není viník, tak o žádném odškodném nemůže být řeč.

Bezpečák při stavbě dekorací moc často nebývá, ono ani při natáčení. Když jde o nějaké výbuchy apod., vše si řeší tým od speciálních efektů. Obecně se bezpečnost moc neřeší, všichni u filmu jsou OSVČ a žádná školení se nekonají, bezpečnost jde na triko každému jedinci. Celkově je toto téma napříč filmem dost probírané, má nehoda a nedávná nehoda Baldwina tomu hodně pomohla.“

Projekt Bezpečný film

O tématu se ale víc mluví také díky pandemii covidu-19, kdy se dodržování platných opatření stalo nedílnou součástí filmování. Ve spolupráci s Fakultou bezpečnostního inženýrství VŠB-Technické univerzity Ostrava tak vznikl projekt Bezpečný film.

Jeho autorem je ředitel Evropského institutu bezpečnosti filmových projektů a kaskadér Jiří Kosorinský. Ten jako kaskadér začínal v Brně a přesunul se do Dánska, kde se zajímal o bezpečnostní standardy. Díky 15leté zkušenosti v terénu a studiu na ostravské Technické Univerzitě, kde je v současné době doktorandem fakulty Bezpečnostního inženýrství, tak může filmařům nabídnout kompletní balíček preventivních opatření. 

Přišel covid, který to neskutečně akceleroval. Protože riziko nákazy je jedno z rizik bezpečnosti práce.

Svojí práci před rokem 2019 popisuje jako boj s větrnými mlýny.

„Pamatuji si to jako dnes: 21. února 2019 jsme na Berlinale v Německu měli přednášku o bezpečnosti natáčení a někteří čeští producenti se nám tehdy smáli a říkali, že nám drží pěsti a že nás čeká mravenčí práce. Taky, že se to dalších 20 nezmění a podobně. No, a přišel covid, který to neskutečně akceleroval, protože riziko nákazy je jedno z rizik bezpečnosti práce,“ popisuje situaci před pandemií Kosorinský.

On a jeho tým v tu chvíli pochopili, že přišla jejich chvíle. Nejdříve vytvořili základní pravidla, jak natáčet v době covidu, která používají i zahraniční štáby. A když je oslovovali ti samí producenti s žádostí o pomoc s protiepidemickými opatřeními na place – neodmítli, ale podmínkou bylo přijetí i dalších zásad bezpečnosti práce.

Čtěte také

Od té doby se tým Jiřího Kosorinského v podstatě nezastavil: V Česku dozorovali mimo jiné natáčení hned tří filmů pro Netflix: Blood Red Sky, Grey Man a Na západní frontě klid. Právě u tohoto válečného dramatu se ukázalo, jak důležitou roli hraje přítomnost – řečenou filmařskou hantýrkou takzvaného bezpečáka na place.

„Vždycky si před natáčením projdeme set, zkontrolujeme všechno možné a já si u jednoho zákopu všiml nějakých trhlin v zemi. Udělali jsme trošku rozruch a natáčení se přesunulo jinam. A za půl hodiny ten zákop zkolaboval, celé se to sesunulo. V tu chvíli tam mělo být  nějakých 40 komparzistů. Natáčení se tedy nezastavilo, nikomu se nic nestalo a ušetřilo se dost peněz. Nejdůležitější je proto prevence, ale ne každému se za to chce platit.“

Naráží tak na některé tuzemské produkce, které nechtějí vynakládat další peníze navíc za práci BOZP. Kvůli osvětě proto Kosorinský často přednáší na filmových školách a naději vidí hlavně v nastupující generaci, která téma bezpečnosti práce bere už jako přirozenou součást natáčení.

Zdraví štábu má být na prvním místě

Za projektem Bezpečný film, který vznikl na konci letošního září a mimo jiné přináší tzv. dvanáctero bezpečného natáčení, stojí také Asociace producentů v audiovizi. Podle její výkonné ředitelky Magdalény Králové se jedná o jakési shrnutí zákonných povinností a jak je co nejlépe aplikovat v praxi.

S tím, že logicky se liší třeba natáčení akčního filmu a komedie. Podle Králové se producentovi nebo vedoucímu natáčení určitě lépe spí, když má na lokaci „bezpečáka“ a dodává, že se tím snižuje riziko zastavení natáčení z důvodu vzniku nějaké škody.

„Producent si tak vlastně chrání investici, která někdy může být v řádech milionů v rámci jednoho natáčecího dne. Hlavně ale chrání zdraví celého štábu, a to si myslím, že je ze všeho to nejdůležitější,“ říká Magdaléna Králová.

Je stále víc herců, režisérů, kameramanů, zvukařů, kteří pracují pouze jako OSVČ.

Mezi 12 pravidel patří třeba analýza rizik od dodavatelů,  BOZP proškolení všech oddělení výroby, safety meeting, dohled na natáčení, který je klíčovou činností v rámci prevence. Pak tzv. near miss report, tedy report skoronehody, což jsou situace, kdy cokoliv nedopadne tak, jak mělo, ale jen šťastnou náhodou, nebo díky opatřením, kdy se nikomu nic nestalo, nebo nedošlo ke škodě.

Čtěte také

Dále je to třeba duševní zdraví a prevence nebo pečlivé vedení dokumentace a další. To vše samozřejmě producenty stojí peníze navíc a ne každý je chce investovat. Jak ale podotýká Magdaléna Králová, v případě problému pak naopak vedoucí natáčení může výrazně ušetřit. 

Problematikou bezpečnosti nejen u filmu, ale také v divadle se dlouhodobě zabývá i Herecká asociace. Její prezident Ondřej Kepka považuje za největší problém právě to, že se zvyšuje počet lidí, kteří pracují sami na sebe.

„Daleko víc herců, ale nejenom herců, ale i režisérů, kameramanů, zvukařů atd. pracují pouze jako osoby samostatně výdělečně činné, i když jsou na nějakém stálém projektu. A tam je najednou ten rozdíl propastný. Protože většinou, když se něco stane, tak u zaměstnance se to nějak řeší, ale tenhle člověk, byť je úplně ve stejné pozici, tak najednou nikdo nic neví a dávají od toho ruce pryč. Většinou to končí dotazem – máš nějaké pojištění? A on ho samozřejmě většinou nemá.“

V současné době proto Asociace připravuje různé balíčky pojištění pro své členy, aby se při své práci cítili bezpečněji.

Celé Zaostřeno Alžběty Havlové najdete v audiozáznamu.

Spustit audio

Související