Babybox připraví dítě o identitu, říká pediatrička. Utajený porod není univerzální řešení, tvrdí gynekolog
Přesně před 19 lety byl v Česku instalován první babybox. Nyní jich máme u nemocnic už 88. Měly by přibývat další? Nebo je v zájmu nechtěných dětí, aby babyboxy nahradily utajené porody, jak Česku opakovaně navrhuje Výbor OSN pro práva dítěte? A jaké trauma odloženým dětem způsobí, že neznají svoji identitu? Diskutují předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková a gynekolog a porodník Aleš Roztočil.
Počet zachráněných dětí z babyboxů svědčí bezpochyby o jejich užitečnosti. Nezodpovězenou otázkou ovšem zůstává, co by se s těmito novorozenci stalo, kdyby se do babyboxů nedostaly, zamýšlí se předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková.
„Samozřejmě se to nikdy nedozvíme. Důležité je, že tato možnost existuje, že tyto děti žijí a že se včas dostaly do rodin, které je milují a kde je jim poskytována maximální péče,“ zdůrazňuje.
Čtěte také
I tak je tu ale řada problematických bodů. Zejména se diskutuje o tom, že dítě z babyboxu na rozdíl od dětí adoptovaných nemá šanci dopátrat se své identity, což může podle Šebkové způsobit řadu duševních a jiných potíží.
„Minimálně to může být velmi nepříjemné. Záleží ale samozřejmě na tom, v jaké rodině dítě vyrůstá a do jaké míry ho informace, že je z babyboxu, může poškodit. Bezpochyby je to tedy jeden z argumentů, který je třeba brát velmi vážně,“ poznamenává.
S tím ovšem nesouhlasí gynekolog a porodník Aleš Roztočil. „Zažil jsem desítky dětí, které svoji identitu neznají, nepátrají po ní a jsou rády, že vyrůstají v kvalitně rodině,“ opírá se o svou mnohaletou praxi.
Že by to ale vůbec nehrálo roli, Šebková odmítá: „U někoho to roli hrát může. O to větší tam, kde se to úplně nepovede. Řada dětí má běžně v období puberty co dělat se svojí identitou, a pak se k tomu ještě přidá informace, že jsou třeba z babyboxů. Určitě to tedy není černé, nebo bílé, a měli bychom na to být připraveni ve smyslu dlouhodobé podpory dítěte i rodiny.“
Utajené porody
Výbor pro práva dítěte při OSN však doporučuje babyboxy zrušit a místo nich využívat institut utajených porodů. To však gynekolog Roztočil považuje za velmi nešťastné doporučení: „S utajenými porody mám jen ty nejhorší zkušenosti. Je to složité, navíc naše republika je známá svojí byrokracií. Nepropaguji babyboxy jako takové, ale žena, která se dostane do úzkých, musí mít možnost dítě bezpečně odložit.“
Čtěte také
Námitku, že babyboxy vybízejí k příliš snadnému řešení nechtěného těhotenství bez odpovědnosti matky, nesdílí ani Šebková.
„Nejsem přívržencem černobílých řešení. Nejde jen o utajené porody. Mělo by jít o komplexní přístup, který by zahrnoval azylové domy, terénní sociální práci, podporu pro matky, které se ocitly v tíživé životní situaci,“ vypočítává pediatrička, přičemž v souladu s Roztočilem dodává, že velkou roli hraje i administrativa.
„Matky se mohou obávat toho, že je někdo bude soudit, že budou muset podepisovat papíry, někam chodit. Takže to není buď, anebo. Rozvíjejme proto to, co může matkám pomoct, aby nemusely děti do babyboxů dávat,“ doporučuje Šebková.
S potřebou komplexního řešení souhlasí i Roztočil: „Nemůžeme mít jen jedno řešení. Ženy musejí mít na výběr. Je jasné, že adopce nebo anonymní porod jsou daleko vhodnějšími možnosti. Babybox by měl být ultimum refugium, poslední možnost řešení, než by se stala tragédie a dítěti by bylo ublíženo.“
Babybox až jako poslední možnost
Někteří porodníci však uvádějí, že s nástupem babyboxů varianta utajených porodů téměř vymizela, protože je zkrátka jednodušší využít babybox. Podle Šebkové je to ale hlavně o komunikaci.
Čtěte také
„Řada žen vůbec neví o možnostech, které jsou. Nevědí, že dítě může vychovávat někdo z rodiny nebo že existuje pěstounská péče na přechodnou dobu. Matky často nevědí, jak k tomu přistoupit. Bojí se někomu svěřit, bojí se reakcí společnosti, že budou označeny za divné, nenormální, když nechtějí dítě. Na druhé straně ale nechtějí dítěti ublížit, vědí, že pokud odloží dítě do babyboxu, bude o ně ihned postaráno.“
S tím, že by se o problematice mělo ve společnosti více mluvit, souhlasí i Roztočil. „Sám dobře vím, že když se dostaví žena k ambulantnímu gynekologovi a řekne mu, že je těhotná a že dítě nechce, často bývá zmatená tím, že ani gynekolog neví, jaké jsou možnosti. Informovanost je tedy naprosto klíčová...“
Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.
Související
-
15 vteřin na loučení a nový život. První děti z českých babyboxů jsou už plnoleté
15 vteřin na loučení. A pak dočasné jméno a nová rodina. Anonymní matky odložily do českých babyboxů za jejich existenci přes 260 dětí. První z nich už jsou plnoleté.
-
Jaké místo mají BabyBoxy v systému sociálně právní ochrany dětí?
Už téměř 15 let fungují v Česku BabyBoxy, tedy schránky, do kterých mohou rodiče v tíživé situaci anonymně odložit své dítě. A jaké argumenty proti nim mají lékaři?
-
Babyboxy dávají novorozencům naději na lepší život, říká Ludvík Hess
Ludvík Hess je nejen spisovatel a publicista, jehož časopis Divoké víno vychází už 55 let, ale také zakladatel českých babyboxů a muž, který odchoval 160 koní...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka