Babiš vedoucím delegace? Je to mezinárodní ostuda, vláda Pavlovi ztěžuje účast v Ankaře, míní Tabery

30. červen 2026

Vláda trvá na tom, že vedoucím delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře zůstane premiér Andrej Babiš (ANO). A to i poté, co o účasti prezidenta Petra Pavla rozhodl předběžným opatřením Ústavní soud.  „Spory mezi prezidentem a premiérem známe už z minulosti, ale takhle vyostřenou situaci jsme tady ještě neměli,“ podotýká v Ranním Plusu šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery.

Co rozhodnutí vlády o delegaci politicky znamená?

Znamená to několik věcí. Vláda nerespektuje rozhodnutí Ústavního soudu, protože ten skutečně deklaruje, že vláda nejenže má umožnit prezidentovi tu cestu, ale že si vláda má zdržet jednání, jímž by prezidentovi bránila či ztěžovala účast. Očividně tedy tu cestu ztěžují a brání mu v účasti.

Čtěte také

Na druhou stranu, není toto přece jenom extenzivní výklad? Vláda splnila to, co jí Ústavní soud řekl, tedy že zařídila akreditaci, letadlo. Ale mluví se v tom rozhodnutí Ústavního soudu o tom, že by měl být vedoucím delegace prezident?

Ústavní soud obecně ve svých nálezech pracuje s nějakou mírou základní inteligence politické reprezentace. To znamená, že dokážou pochopit, co je meritem jejich rozhodnutí. Málokdy je to tak doslovné, aby tam bylo: Petře Macinko (Motoristé), pro tebe, aby to bylo srozumitelné, musíme vyjmenovat každý bod, aby ses vyhnul špatnému řešení.

Ve chvíli, kdy je tam napsáno, že mají přestat ztěžovat účast, tak myslím, že z toho vyplývá, že nestačí, že mu koupí letenku. Teoreticky bych ji mohl koupit i vám, ale nebude to k ničemu, protože se nebudete moct účastnit jednání. Z tohoto hlediska podle mě vláda nenaplňuje toto rozhodnutí.

Ostatně i interpretace Andreje Babiše, že teď se jim to (účast prezidenta na summitu NATO, pozn. red.) nehodí, ukazuje, že mu chtějí v té účasti bránit. Vlastně to deklarují dopředu.

Čtěte také

Druhý rozměr toho je, že se opravdu dramaticky vyhrocuje téměř ústavní krize. To jsem zvědavý, kam až dál to může jít. Protože jsme se dostali do stavu, že vláda nerespektuje prezidenta, nerespektuje Ústavní soud – i když Andrej Babiš říká, že se chce vyhnout mezinárodní ostudě  tak se o tom píše v zahraničních médiích, mluví se o tom mezi diplomaty

Málokdy se stane, aby vláda chtěla takto agresivně bránit hlavě státu v účasti na nějakém summitu. Navíc když to sama neumí vysvětlit.

Důstojnost soudu i prezidenta

Nemá v tom díl viny i prezident Pavel, když zvolil to silové řešení? Šel k Ústavnímu soudu. Jak říká předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD), v podstatě se vlamuje do zavřených dveří.

Je otázka, jaké by bylo funkční řešení. Samozřejmě je kompetenční žaloba poslední instance  ale je to legální instance, je to využívání pravidel a nezávislého rozhodčího. Když se dvě strany neumí dohodnout, tak je ideální, aby do toho vstoupil někdo s odstupem, což je Ústavní soud.

Téměř většina vládních politiků psala na sociálních sítích, že se ještě před rozhodnutím Ústavního soudu politici musí domluvit. Oni to neudělali. Kompromis mohl být, že aspoň v jedné části se bude účastnit prezident, druhé premiér. Ostatně i prezident musí ctít v základních parametrech zahraniční politiku vlády.

Čtěte také

Kdyby potom prezident přijal usnesení nebo něco, co by šlo nad rámec rozhodnutí vlády, tak ano, porušuje pravidla. Ale to se zatím nestalo.

Externí poradce hlavy státu Jiří Pehe naznačil, že prezident by ještě mohl Ústavní soud požádat o upřesnění předběžného opatření a prý by se to dalo stihnout. Je toto možné a myslitelné řešení?

Možné to je, ale toto mi přišlo trochu nadbytečné a možná legrační. To by bylo opravdu v duchu: Pojďme mít každé slovo za kodex.

Nebylo by to úplně důstojné ani prezidenta, ani u Ústavního soudu. Ústavní soud rozhodl, to rozhodnutí je úplně jasné, takže z tohoto hlediska by ho měla respektovat jeho vláda.

Jestli to neudělá, tak je to její vizitka. Svět to vidí, vidí to i česká společnost a měla by se potom zamýšlet o tom, jestli chce mít vládu, která nerespektuje ústavní pořádek.

Premiér Babiš vzkázal prezidentovi, aby projevil velkorysost a na summit tentokrát nejezdil, že by mohl jet až příští rok. Nebylo by to nakonec pro prezidenta důstojnější než přijmout okrajovou úlohu?

A je to důstojnější? Za rok se může stát tolik věcí. Ta vláda nemusí ani existovat. Teoreticky NATO nemusí existovat, když to řeknu trochu přehnaně. Mě by zajímalo, jak si premiér myslí, že mohou různí ústavní činitelé nebo instituce rozhodovat, že nebudou naplňovat své pravomoci jen proto, že si to přeje premiér.

Čtěte také

Ve chvíli, kdy by premiér podstoupil jednání s hlavou státu, což teď odmítl, by se dalo říct, že možná se na něčem dohodnou. Že si něco vysvětlí. Ale teď to není návrh na řešení konfliktu, ale je to jenom čistě prázdné vyjádření pro veřejnost, které nemá žádný věcný základ.

Jak se teď může prezident zachovat?

Rozhodně to nebude mít jednoduché, protože i v jeho týmu někteří pobočníci navrhují, aby tam neletěl, že ta situace pro něj není dobrá. Jiní říkají, že naopak musí, protože musí ctít pravomoci, které má. Kdyby nechtěl vykonávat svůj úřad, tak proč by potom byl prezidentem.

Prezident tedy oznámil, že poletí. Pokud nastane situace, že on tam bude a česká vláda ho nepustí k žádným oficiálním jednáním, tak on povede neformální jednání. Byla by to mimořádná ostuda České republiky, že tam vlastní vláda prohlásí, že nectí prezidenta, ústavního činitele, nectí politika, kterého zvolilo několik milionů obyvatel.

Myslím, že na to bude západní svět koukat s naprostým úžasem. Taková situace v tradičních demokraciích opravdu nebývá a je to jenom kvůli uražené ješitnosti české vlády, což je o to absurdnější.

Ale z minulosti známe spory mezi prezidentem a premiérem.

To určitě ano. Samozřejmě to, že se dohadovali, to tady bylo i v minulosti. Bylo mnoho vyostřených situací, ale že by to došlo takto daleko, i včetně výroků kolem, to jsme tady ještě neměli.

autoři: Tomáš Pavlíček , vpl
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.