Babiš si měl mezi politikou a byznysem vybrat už dávno. Takto jen poškozuje stát i své firmy, uvažuje komentátor

Čtěte také

Audit, Čapí hnízdo a dotace Agrofertu. Jak se zorientovat ve spleti informací o kauzách Andreje Babiše?

V diskusi u kulatého stolu Plusu k tomu Jan Gruber z Deníku Referendum říká: „Ono to ještě neskočilo, teď to jde na nejvyšší státní zastupitelství a trvat to bude ještě dlouho,“ domnívá se.

„Opakuje se tak debata, kterou vedeme dlouho, včetně té z Evropské komise (EK), která věc řeší ve svých auditech... Říkají to Piráti nebo Transparency, a sice to, že Andrej Babiš má nepřípustný vliv na firmy ve svém svěřenském fondu. On tvrdí, že to tak není, stejně tak vláda, a teď i středočeský úřad, který vede hnutí ANO… Vyústění sporu můžeme očekávat snad někdy na podzim, kdy by měla dorazit finální verze auditů EK,“ tvrdí novinář.    

Komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk s ním nesouhlasí a myslí si, že tento spor už „nikam pokračovat nebude. Jestli někoho překvapilo, že Středočeský kraj, který ovládá ANO, rozhodl, že Babiš svá média neovládá, tak to musel být velmi naivní člověk.“

Jako přinejmenším podivné pak celou kauzu vidí redaktorka týdeníku Respekt Andrea Procházková.

Středočeský kraj vs. Černošice

„Co spojuje trestní případ Čapí hnízdo s tímto správním rozhodnutím, je asi formalismus rozhodování. Obě kauzy totiž spadly (pod stůl) slovíčkařením. U Čapího hnízda to bylo o definici malého nebo středního podniku, celé zdůvodnění městského státního zástupce stojí na účelovosti jednání. Říká, že se schylovalo k podvodu. Středočeskému úřadu se zas  nelíbilo, že městský úřad (v Černošicích) použil jiný zákon.“ 

Čtěte také

Julie Hrstková: Audit EU. Jak hluboko lze klesnout

Černošice totiž argumentovaly zákonem proti praní špinavých peněz, což kraj odmítá s tím, že skutečný majitel není to samé jako ovládající osoba.

„Přitom zákon hovoří pro každého smrtelníka dost jasně – doslova je tam uvedeno, že je povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivňovat výkon funkce, atd. Je pak dost zvláštní, že Středočeský kraj tvrdí něco jiného,“ uvádí Procházková.

Honzejk připomíná, že tady šlo opravdu jen o přestupkové řízení a Černošice taky Babišovi vyměřily pokutu cca 200 tisíc korun. 

Zajímavější prý bude až finální audit EK, tedy pokud rozhodne, že by Agrofert neměl dostávat dotace od EU, pokud Babiš zůstane v exekutivní funkci. „I když si uvědomíte, že pro Agrofert nejsou dotace úplný základ byznysu, tak jsou nesmírně důležité. Na dotacích dostane přibližně tolik, kolik pak platí na daních.“

Honzejk v úvahách pokračuje: „Pokud dojdou auditoři k závěru, že tam střet zájmů skutečně je, tak si premiér bude muset vybrat… mezi politikou a byznysem. Jinak by totiž ve funkci předsedy vlády poškozoval firmu (vloženou do svěřenských fondů). Když se rozhodne pro byznys, přišel by o výsluní. Nebude jezdit na evropské summity a nebude v prostředí, které ho dnes taky do jisté míry chrání,“ dodává komentátor.

Byznys vs. politika

Jak by podle Grubera dopadla hypotetická „sophiina volba“, tedy politika, nebo byznys? „Babiš si měl vybrat už dávno,“ odpovídá.

„Propojení obou poškozuje stát jako celek. Z mezinárodního pohledu i z pohledu českých občanů (v dodržování hry). Babiš svými podezřeními a možnými střety zájmů, které se za ním táhnou, škodí i svému podnikání. Když do politiky šel, tak si asi neuvědomoval, že to bude takto komplikované…, že se stane rukojmím prezidenta Miloše Zemana, že vládu sestaví až na druhý pokus a že se třeba bude muset i tak výrazně vychylovat doleva. Jen aby vyhověl koaličním partnerům,“ dodává Jan Gruber z Deníku Referendum.

Jak komentátoři hodnotí poslední průzkumy preferencí? Proč je už důchodová reforma téma, které se v tomto volebním období nemá šanci projednat? Poslechněte si v audiozáznamu pořadu. Ptal se Ondřej Konrád.