Babiš, nebo Pavel? Žantovský: Na summitu je víc než jedna židle. Weigl: Nevím, proč tam Pavel chce

Proč by měl Česko na aliančním summitu reprezentovat právě prezident Pavel?

Michael Žantovský: Ta odpověď je nesmírně jednoduchá a je velmi nešťastné, že se o tom po dvou nebo třech měsících pořád ještě bavíme. Prezident Pavel je podle Ústavy České republiky hlavou státu, zastupuje stát navenek, sjednává a podepisuje mezinárodní smlouvy a má řadu dalších pravomocí.

Čtěte také

Vláda vede proti Pavlovi špinavou kampaň, míní Lipavský. Zahradil: Měl by respektovat vládní linii

Ústavní zvyklostí, neměnnou ústavní zvyklostí od českého vstupu do Severoatlantické aliance – nebo dokonce ještě před datem toho vstupu, od summitu v Madridu v roce 1997 – je, že v čele delegace stojí hlava státu, prezident republiky. Jedinou výjimkou je summit v Madridu (v červnu 2022, pozn. red.), kterého se prezident Miloš Zeman ze zdravotních důvodů nemohl zúčastnit.

Pane Weigle, proč navzdory těm argumentům, které jste teď slyšel, by měl na aliančním summitu reprezentovat zemi premiér Andrej Babiš (ANO)?

Jiří Weigl: Českou republiku na summitu NATO může reprezentovat jak prezident, tak premiér. Mohou tam být oba dva. V minulosti to tak také často bývalo. Není to žádná psaná povinnost, že by měl českou delegaci vést ten či onen.

Ústava předpokládá, že se politici při výkonu svých exekutivních pravomocí jsou schopni domluvit a dohodnout. A vtahovat do těchto věcí Ústavní soud je skutečně podle mého soudu rezignace na politickou odpovědnost.

Jiří Weigl|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Je to velmi nešťastné a pohybovali bychom se opravdu na velmi tenkém ledě, protože Ústavní soud by v této logice měl za chvíli rozhodovat, kdo kde bude sedět, co bude říkat.

Politici, kteří nejsou schopni se domluvit a kteří nejsou schopni tu svoji odpovědnost naplnit, tak fungují špatně a k neprospěchu České republiky.

Bylo by možné, aby na alianční summit jeli jak prezident Pavel, tak premiér Babiš? Rozumím tomu správně, že Pražský hrad by takovému, řekněme, kompromisu byl otevřený?

Žantovský: Samozřejmě, bylo by to možné a nic tomu nebrání. A jak jste správně řekl, prezident Pavel je takovému řešení zcela otevřený. Je to bohužel ta druhá strana, která popírá ústavní zvyklosti, které tady 25 let fungují.

Čtěte také

Prezidenta nelze kontrolovat, pomůže omezení pravomocí, navrhuje Vondráček. Haas: Jen dětinská msta

Mě tak trošku překvapuje, že kolega Weigl bohorovně říká, že to může ten nebo onen. On byl přece kancléřem prezidenta Václava Klause a za tu dobu se prezident Klaus zúčastnil šesti summitů Severoatlantické aliance a v čele delegace se jich neúčastnil nikdo jiný.

Někdo by musel vysvětlit důvod, proč by se měly zvyklosti měnit. Jinak já samozřejmě souhlasím s kolegou Weiglem, že není nejšťastnější, aby o té věci nakonec rozhodoval Ústavní soud.

Ještě k tomu kompromisnímu řešení, že by do Ankary letěli jak prezident Pavel, tak premiér Babiš. Pane Weigle, vy jste se vyslovil pro tento kompromis, ale ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), kterému radíte, říká, že na summitu je za Česko židle jen pro jednoho. Neboli on takovému kompromisu otevřený není.

Weigl: Já mám pocit, že pan prezident příliš o nějakou dohodu nestojí, protože on staví tu svoji účast absolutně kategoricky. Vytváří to ve mně dojem, že má problémy s porozuměním, jak vzniká a funguje demokratická politika, jaký je smysl dělby moci. Ono už to bylo vidět při sestavování vlády, kde naprosto popřel ústavní tradici a nejmenoval oficiálně ústavně navrženého kandidáta.

Čtěte také

Zalužnyj, Pavel, Matvijčuková. Přijďte na konferenci Českého rozhlasu Plus o budoucnosti Evropy

Nezlobte se, já jsem se vás teď ptal na ten kompromis, že by do Ankary letěli oba, to znamená jak prezident, tak premiér. Vy jste se vyjádřil ve prospěch takového řešení, ale pan ministr Macinka, kterému radíte, je proti.

Weigl: Pan prezident poslal panu premiérovi otevřený dopis, ve kterém řekl, že vedoucím delegace je on a premiér a ministři s ním mohou jet na summit. Když jednali o státním svátku o složení české delegace, tak pan prezident zase publikoval veřejně velmi kategorické interview, ve kterém tu záležitost postavil prostě velmi kategoricky.

„Proč tam Pavel chce?“

Pane Weigle, tím neodpovídáte na otázku, proč ministr zahraničních věcí říká, že na tom summitu je židle jen pro jednoho a vlastně naznačuje, že tam nemůže letět jak pan premiér, tak pan prezident.

Weigl: Pan prezident Pavel dává opakovaně najevo, že se mu nelíbí, jakým způsobem je vláda odhodlána v příštím období financovat výdaje na obranu. A ještě navíc tedy tento summit bude velmi zásadní pro budoucnost Severoatlantické aliance, protože Spojené státy vyjadřují jisté pochybnosti vůbec o smyslu svého dalšího angažmá v NATO.

Čtěte také

Česko se musí připravovat na válku. Spojenci v NATO nechtějí, abychom se vezli, říká bezpečnostní analytik

To bude velmi delikátní problém a pan prezident vystupuje velmi kriticky vůči americkému prezidentovi, vyjadřuje se o něm velmi nevybíravě. Čili já si vůbec nedovedu představit, proč takovým způsobem už čtvrt roku trvá krize, proč chce pan prezident za každou cenu jet na summit a obhajovat záležitosti, se kterými nesouhlasí, a podávat si ruku s člověkem, kterého označuje za odpudivou osobu a někoho, kdo poškodil NATO víc než Putin.

To řekl nedávno a ministerstvo zahraničí se od toho muselo distancovat. Já nerozumím vyhrocenosti této debaty. Myslím, že máme daleko naléhavější problémy.

Pane Žantovský, rozumíte těm důvodům, které zmínil pan Weigl, proč vláda upřednostňuje, aby to hlavní slovo na aliančním summitu měl pan premiér a ne pan prezident?

Žantovský: Já si myslím, že je třeba vyjasnit některé mýty, dokonce možná bych řekl bludy, které panují o ústavnosti v řadách současné vládní koalice.

Michael Žantovský|foto:Jana Přinosilová, Český rozhlas

Prezident Pavel se jasně vyjádřil v tom, že jako vedoucí delegace při zastupování státu navenek je povinen se řídit článkem 63 Ústavy České republiky, podle kterého ten mandát pro vystupování v mezinárodní organizaci, jako je Severoatlantická aliance, dává vláda. 

A je to vláda, jak jste řekl, která schvaluje, jak bude složena delegace na summitu Aliance. A je to vláda, která je odpovědná za zahraniční politiku. Nedává smysl, že má v této věci hlavní slovo?

Žantovský: Ne, nedává. Vláda nemůže rozhodovat o tom, kdo zastupuje zemi navenek, protože o tom rozhoduje článek 63 Ústavy. To vláda měnit nemůže, protože by jinak jednala v rozporu s Ústavou.

A ten druhý mýtus, který bych také rád vyjasnil: na summitu NATO není jediná židle. Já jsem se zúčastnil, tuším, tří summitů NATO, kolega Weigl se určitě také zúčastnil několika a dobře ví, že v čele delegace tam sedí jeden člověk a za ním a vedle něj sedí tři nebo čtyři další lidé. A že když se hlava delegace nezúčastní části jednání, tak ho tam zastupuje podle protokolárního pořadí další člen.

Rozdílné postoje k obranné politice

Pan Weigl zmínil ještě jeden argument, proč rozumí tomu, že by hlavní slovo na summitu měl mít pan premiér a ne pan prezident. A to jsou rozdílné pohledy na celou řadu záležitostí včetně obranné politiky, rozdílné pohledy mezi Strakovou akademií a Pražským hradem.

Žantovský: V tomto smyslu je samozřejmě prezident optimálním reprezentantem Česka na summitu, protože na rozdíl od vlády dává najevo, že bychom měli být připraveni splnit rozhodnutí posledního summitu Severoatlantické aliance v Haagu a těch předchozích summitů, které stanovily minimální výšku výdajů na obranu ve výši dvou procent a do roku 2035 tři a půl procenta plus jedna a půl procenta na další výdaje.

Čtěte také

Vláda nepotřebuje změnit Ústavu. Může ji „unést“ dosazením slabých lidí do institucí, varuje Kysela

Ale opakuji, prezident je připraven se řídit mandátem, který dostane od vlády. Takže to je imateriální argument.

Pane Weigle, skutečně i prezident Pavel se odvolává na svoji ústavní pravomoc, že zastupuje stát navenek. Jistě jste si vědom článku 63 Ústavy, který právě toto říká. Tak není z toho důvodu na místě, aby na summit NATO letěl pan prezident?

Weigl: Článek 63 obsahuje pravomoci prezidenta republiky, kompetence, které vyžadují kontrasignaci předsedou vlády, takže to není jeho samostatná kompetence, vždy k tomu je vyžadován souhlas vlády. Proto také vláda schvaluje cesty prezidenta, schvaluje složení delegace a tak dále.

Prezident není Ústavou obdařen právem si samostatně rozhodovat o tom, jakou bude provádět zahraniční politiku a kam bude a nebude jezdit zastupovat stát.

Přispěl otevřený dopis prezidenta premiérovi k řešení situace, nebo spíše vyhrocení debaty? Jak by v době svého prezidentování reagoval Václav Klaus, kdyby ho vláda třeba kvůli odlišným postojům nechtěla vyslat na summit? Poslechněte si celé Pro a proti.