Babiš má tolik zmocněnců jako Fiala, tvrdí Komárek. Honzejk: Vytváří si tím paralelní strukturu
Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš mění zažitou sestavu vládních zmocněnců. Usnadní mu to prosazování vládních priorit? „Je to jedna ku jedné Petr Fiala (ODS) a Babiš,“ hájí ho v Pro a proti šéfkomentátor Deníku a exposlanec ANO Martin Komárek. „Je přeci evidentní, že to nemůžeme srovnávat s minulou vládou,“ namítá šéfkomentátor Hospodářských novin Petr Honzejk.
Pane Komárku, jak byste hájil, kolik má Babišova vláda v současnosti zmocněnců?
Martin Komárek: Já bych to hájil jednoduše: Má jich tolik, co Fialova vláda, takže je to nejspíš vcelku normální.
Fialova vláda měla na začátku svého funkčního období 16 zmocněnců?
Komárek: Neříkám, že na začátku, ale v průběhu svého působení. Nevím, jestli Babišova vláda ten počet ještě navýší, ale Fialova vláda měla na vrcholu svého působení 16 zmocněnců. Čili domnívám se, že pokud institut zmocněnce skutečně považujeme za nutný, tak je Babišova vláda na jakémsi průměru, okolo kterého osciluje.
Čtěte také
Pane Honzejku, proč přesto máte vůči počtu vládních zmocněnců za tohoto kabinetu výhrady?
Petr Honzejk: Těch důvodů je několik. Jednak se ten počet zvyšuje, vládní zmocněnci se opravdu množí jako králíci v proslulé diplomové práci Taťány Malé, zmocněnkyně pro lidská práva. To je první důvod.
Druhý důvod je ten, že zmocněnci, kteří nově vznikají, často mají na starosti pravý opak toho, co je v názvu jejich funkce, tedy zmocněnec pro Green Deal a klimatickou politiku Filip Turek (za Motoristy) rozhodně nemá na starosti Green Deal a klimatickou politiku, ale naopak likvidaci Green Dealu a klimatické politiky České republiky.
Třetí důvod spočívá v tom, že se vytvářejí paralelní struktury. Nejde v tomhle případě tedy o to, že by se vytvářely pozice, které jsou nutné proto, aby se konkrétní problémy a naléhavé záležitosti řešily meziresortně, ale proto, aby si na jednotlivých resortech politici – tu Andrej Babiš, tu Petr Macinka (Motoristé) nebo Filip Turek – vytvářeli vlastní mocenskou strukturu, která je nezávislá na oficiálních pozicích.
Čtěte také
Pane Komárku, co byste řekl na tuto výhradu vůči vládním zmocněncům, že si s jejich pomocí premiér Babiš vytvořil jakousi paralelní strukturu, aby mohl do určité míry obcházet ministry?
Komárek: Já si myslím, že to je pravda. Ale na druhou stranu řeknu to, co v první otázce. Něco podobného platilo už pro Fialovu vládu, byla podobně kritizována, zvláště byl kritizován zmocněnec pro dezinformace Michal Klíma nebo zmocněnec pro strategickou komunikaci Otakar Foltýn, ani ne kvůli sobě samým, ale právě proto, že jsou to nějaké paralelní struktury a řeší opak toho, co by měly řešit, jak říkal kolega Honzejk.
Jak říkám, je to jedna ku jedné Fiala a Babiš, oběma se vyčítalo to samé. Buď si řekneme, že institut zmocněnce je dobrá věc, protože umožňuje řešit některé problémy, které nejsou v popisu práce vlády a jsou potřebné. Anebo si řekneme, že to je obcházení struktur. A pak naše výčitka platí jak pro Fialovu, tak pro Babišovu vládu.
„Víme, že je to vtip“
Pane Komárku, nebyli vládní zmocněnci za předchozího kabinetu zvoleni účelněji nežli dnes, když se podíváte na jejich portfolia?
Komárek: To nedokážu úplně přesně posoudit. Možná má Petr Honzejk nějaké super informace, ale já osobně, pokud nejsem vyloženě členem toho úřadu, nedokážu posoudit podrobnosti toho, co ten zmocněnec dělá a jaký je jeho denní rozvrh. Obecně se mi zatím zdá to, co říkám od začátku, že to je velice podobné.
Čtěte také
A to, že zmocnění Filipa Turka pro Green Deal je jako vtip, to víme všichni od začátku. To prostě patří do takové té macinkovské žertovací role, kterou buď můžeme brát jako klukovinu, nebo jako ničemnost.
Skutečností ale je, že pan Turek je vládním zmocněncem i pro klimatickou politiku.
Komárek: Jasně. Ale víme, že má jiné názory na klimatickou politiku, než, řekněme, liberální část společnosti nebo ta část veřejnosti co Petr Honzejk. Je prostě hodně proti evropské klimatické politice. Takže chápu Petra Honzejka, že říkal to, že dělá opak toho, pro co je zmocněn, ale on si myslí, a řekl bych, že i vláda si myslí, že má dělat to, co dělá.
Trolling jako způsob vládnutí
Pane Honzejku, není to tedy jen úhel pohledu říkat, že konkrétně třeba pan Turek dělá opak toho, co má v názvu své funkce?
Honzejk: Může to být samozřejmě úhel pohledu. Pak bychom mohli říci, že vládní zmocněnec pro digitalizaci bude mít za úkol likvidaci počítačů a zavedení sčotů na vládních úřadech.
Mě tam hlavně zarazilo to, co říkal Martin Komárek, že přece všichni musíme chápat, že je to tak trochu fór, že je to tak trochu humor a macinkovský trolling. To je přesně to, co považuji za obrovský problém.
Čtěte také
Tady se součástí řízení státu a vytváření důležitých pozic stal jakýsi metahumor. Trolling přece není způsob, kterým by bylo možné racionálně řídit stát.
Udělat z řízení státu vtip pro pár kamarádů... Pokud tohle má být symbolem fungování alespoň části současné vlády, tak je přeci evidentní, že to nemůžeme srovnávat s vládou minulou, která samozřejmě dělala chyby, samozřejmě se dopouštěla různých přešlapů a měla také na hrbu vytváření některých zbytečných byrokratických pozic. Ale aspoň si z nás nedělala legraci.
Řídí Babišova vláda stát racionálně? Jak vnímají Komárek a Honzejk Jakuba Landovského jako nového zmocněnce pro plnění závazků vůči NATO? A je současná vláda chaotičtější než ty přechozí? Poslechněte si celé Pro a proti.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.



