Až milionu druhů hrozí podle OSN vyhynutí. Dalšímu poklesu můžeme zabránit, říká spoluautor zprávy

Amazonský deštný prales je unikátní ekosystém tvořený obrovským počtem rostlinných i živočišných druhů. Ekologové ho chtějí zachovat
Amazonský deštný prales je unikátní ekosystém tvořený obrovským počtem rostlinných i živočišných druhů. Ekologové ho chtějí zachovat

Rozmanitost rostlinných i živočišných druhů celosvětové klesá. Až milionu druhů aktuálně hrozí vyhubení. Uvádí to v pondělí uveřejněná zpráva OSN o stavu světové biodiverzity.

Miliardové investice, méně řepky a žádné dotace na plochu. Klimatolog radí, jak bojovat se suchem

Suchem rozpraskaná pastvina u Zbudova v jižních Čechách (ilustrační foto)

Extrémní sucho postihuje až třetinu území Česka. Přestože suché počasí vystřídaly deštivé dny, zemědělci už počítají se slabší úrodou.

Ta shrnuje a potvrzuje to, co nejen přírodovědci už několik let sledují: že druhů celosvětově ubývá a navíc čím dál rychleji. Úbytek biodiverzity přímo ovlivňuje i lidské životy: Podle zprávy OSN je přibližně 70 % léků na rakovinu přírodního původu nebo se přírodou inspirují. A také zhruba tři čtvrtiny všech pěstovaných plodin je závislých na přítomnosti opylovačů – bohužel i ti ale mizí.

Na zprávě pracovalo 3 roky přes 450 vědců z 50 zemí světa pod vedením mezivládního panelu OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). A jak pokračuje profesor Pavel Kindlmann, jeden z autorů nové zprávy, během práce využívali desítky tisíc odborných článků: „Je to vlastně poprvé v historii, kdy se takhle podrobně zkoumá, co se děje s biodiverzitou a co se s ní může dít v budoucnu, pokud se nic nezmění.“

Obojživelníci, hmyz i jehličnany

Mezi nejohroženější skupiny patří obojživelníci, hmyz, savci a plazi, mezi rostliny pak třeba jehličnany, takže by možná bylo lepší ptát se, kterých druhů neubývá – ale odpověď na tuhle otázku taky příliš nepotěší, protože uvolněná místa nejlépe zaplňují hmyzí škůdci, myši, potkani a podobně.

Rozpadla se jedna z největších kolonií tučňáků císařských. Příčinou je podle vědců klimatická změna

Tučňák císařský může zadržet dech až na 20 minut a ponořit se do hloubky přes 550 metrů.

Vědci z Britského centra pro výzkum Antarktidy odhalili zmizení kolonie prostřednictvím satelitních snímků. Tučňákům znemožnilo kladení vajec oteplení, kterému podlehla část Bruntova ledovce. Ten byl pro kolonii domovem.

Za velký úbytek živočišných druhů v posledních několika letech může nejvíc lidská činnost. Její vliv je tady například v porovnání se změnami klimatu ještě výraznější.

„Nejdůležitější faktorem je úbytek přirozených stanovišť, to znamená změna ve využívání krajiny. Druhým faktorem je přímé využívání organismů, to znamená lov a pěstování. Třetím je klimatická změna, čtvrtým znečištění ovzduší, vod atd. a posledním jsou invazní druhy,“ vyjmenovává Kindlmann.

Zmizel prales o velikosti 4 Českých republik

Největší vliv na mizení živočišných druhů má změna využívání krajiny. Jde hlavně o vykácení původního lesa. Třeba jen v letech 2010 až 2015 bylo na světě vykáceno 32 milionů hektarů tropického pralesa, což jsou zhruba čtyři České republiky. Kromě toho přírodu nahrazují domy, cesty nebo velkosklady a vzácné druhy z těchto míst pochopitelně mizí.

Znečištěné ovzduší zabije ročně víc lidí než kouření. Dodržujte klimatickou dohodu, vyzývají vědci

Znečištění ovzduší

Předpokládalo se, že to bude o hodně méně, ale výzkumníci zjistili, že znečištěné ovzduší zabije ročně bezmála 9 milionů lidí. Upozorňuje na to tým německých a kyperských vědců, jejichž studie o dopadech znečištěného ovzduší otiskl vědecký časopis European Heart Journal.

Podle vědců by se proto mělo zlepšit environmentální vzdělávání jak na školách, tak i u zákonodárců: „Možností, jak zabránit dalšímu poklesu biodiverzity, je změna našeho chápání, změna našeho žebříčku ekonomických a sociálních cílů a hodnot, to znamená změna dotační daňové politiky,“ shrnuje Kindlmann.

Vědci touto zprávou shromáždili data, o aplikaci ale rozhodnou politici, pro které může být vodítkem pro změnu environmentální politiky, v což vědci doufají ve více než 130 zemích, které ji v Paříži odsouhlasily.

Optimističtější ekologové také věří, že závěry by mohly otevřít cestu k přijetí nových závazků na setkání OSN o biologické rozmanitosti, která bude příští rok v Číně. V naší oblasti by pak mělo jít především o ochranu přirozených stanovišť a zlepšení práce se zemědělskou krajinou:

„Jediné, co mi dodává trochu optimismu, je to, že budeme nuceni se tomu začít věnovat, protože jinak se dostaneme do problémů, které už nastávají, protože nám ubývá opylovačů a tím pádem jsou problémy s opylováním zemědělských plodin,“ uzavírá Pavel Kindlmann o nové zprávě OSN ke stavu planetární biodiverzity.

Spustit audio

Související