Až bude příměří, vytvořme pro Ukrajinu koalici ochotných, říká Žáček. ANO: Vojáky potřebujeme doma

28. únor 2025

Několik evropských zemí už projevilo odhodlání vyslat své jednotky na Ukrajinu, aby dohlížely na případný klid zbraní. Třeba Polsko tak neučinilo s odůvodněním, že by na Ukrajinu neměli jezdit vojáci z přímo sousedících zemí. „Až budeme znát veškeré parametry, nic jiného nám nezbyde,“ říká v Pro a proti poslanec Pavel Žáček (ODS). „Vojáky zatím potřebujeme doma,“ míní pro Český rozhlas Plus poslanec Pavel Růžička (ANO).

Měla by Česká republika nabídnout své vojáky do mírové mise na Ukrajině?

Pavel Žáček (ODS): Zatím neznáme veškeré parametry. Ty budou známy až poté, co se Trumpově administrativě podaří uzavřít příměří na Ukrajině. A Trump dotlačí své evropské partnery, aby se o to uzavřené příměří starali, evidentně to nechá na Evropě.

Poté budeme muset vytvořit koalici ochotných, která na Ukrajinu vstoupí, pomůže udržet příměří, udržet mír, vytvořit prostor pro další jednání a možná ukončit válku.

Čtěte také

K tomu ale potřebujeme znát veškeré parametry – jaká bude logistika, jaké bude zpravodajské zázemí, jaké bude zabezpečení celé té akce, jaká bude protivzdušná obrana, jaký bude mandát, jak by se měli vojáci bránit.

Já si nedovedu představit, že by se podařilo tuto válku ukončit bez toho, že bychom to udělali. Ale pro nás jako Českou republiku bude zcela zásadní, jaké budou parametry, jaké bude zadání, jaký bude mandát. NATO to určitě nebude.

Takže záleží jenom na těch podmínkách. Ale v zásadě říkáte, ano, Česká republika by měla poskytnout své vojáky do takové mise, pokud by to mělo příslušné parametry?

Žáček: Trump už dnes říká, že tam američtí vojáci nepůjdou. Ale my potřebujeme mít to zázemí. My nemáme tu logistiku, kterou má celosvětovou americká armáda. Nemáme to zpravodajské pokrytí, byť určitě mají nějaké kapacity Britové, bez nich to nepůjde. Ale ti nebudou přímo na místě, jak tomu dnes rozumím, pokud se nálada v Bílém domě nezmění.

Čtěte také

Čili my se budeme muset rozhodnout. A ten tlak bude jak z americké strany, tak, jak se domnívám, z evropské strany. Jestliže Trump řekne, že tam Evropa musí, tak tam nemůže jít jenom Velká Británie a Francie.

Takže říkáte, že i Češi?

Žáček: Až budeme znát veškeré parametry, tak nám podle mého názoru nic jiného nezbyde.

Chránit Českou republiku

Pane Růžičko, jaký je váš názor? Měla by Česká republika nabídnout svoje vojáky?

Pavel Růžička (ANO): Jenom bych připomněl čtvrteční výrok ministryně Jany Černochové a premiéra Petra Fialy (oba ODS), kteří říkají, že debata o tom, jestli se jednotky mají vyslat, nebo nemají vyslat, je předčasná.

S tím já naprosto souhlasím. Naše hnutí to říká taky, že potřebujeme znát konkrétní věci. My v současné době ty vojáky potřebujeme doma.

Čtěte také

Teď je tu informace, že Turecko má zájem tam vyslat své vojáky. Je to druhá nejpočetnější armáda v rámci NATO. Aktivitu vyvíjí Francie i Velká Británie. Takže počkejme na to, jakým způsobem a co se domluví, jaké budou podmínky, jak říkal kolega Žáček. A potom se o tom můžeme bavit.  

Říct teď „ano, my s tím souhlasíme“? Ta jednání třeba nedopadnou tak, jak by měla dopadnout, a pak se bude říkat „jo, vy jste tady říkal, že jsme jednotky měli vyslat“. Takže až budeme znát nějaké podrobnosti, můžeme se o tom bavit.

My ty vojáky zatím potřebujeme doma, aby chránili Českou republiku.

Samozřejmě nikdo neví, za jakých podmínek by případně byli evropští vojáci na Ukrajině nasazení. Ale přesto už některé evropské země řekly, že by tam své vojáky vyslaly. Vy si nemyslíte, že Česku by slušel podobně statečný postoj? 

Růžička: To chcete říct, pane redaktore, že Polsko nemá statečný postoj?

Ne, jsou jiné země, to jsem na začátku zmiňoval. Ale vy říkáte tedy, počkejme, až se to nějak vyvine?

Růžička: Jasně. Vždyť nikdo z nás neví, jaké ty podmínky budou. Pan kolega Žáček to říkal naprosto přesně. Až budou nějaké podmínky, tak se o tom můžeme bavit.

Čtěte také

Polsko se vyjádřilo, že své vojáky tam nepošle. Má k tomu svoje důvody. Podívejte se, Francie šla do Sahelu a jak to dopadlo, s ostudou.

Takže počkejme, až ty podmínky budou jasné. A ne tady nějaké velkolepé prohlášení, kdo kolik tam dá vojáků a co tam bude dělat. Na to je, myslím, hodně brzo. O tom rozhodují úplně jiní hráči.

Je česká armáda na takovou misi připravená? Poslechněte si celou diskuzi v audiu na začátku článku. 

autoři: Jan Bumba , jud
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.