Až 18 % neočkovaných dál chodí do restaurací. „Máme hodně opatření, která nevymáháme,“ komentuje sociolog

Varianta koronaviru omikron v následujících dnech a týdnech v Česku pravděpodobně opět zvedne počty pozitivně testovaných. Kdy v Česku naplno udeří a proč je potřeba počítat s vyšší zátěží nemocnic, přestože průběh onemocnění je většinou mírný? Jsou na situaci připravené firmy a školy? Na to se ptal Tomáš Pancíř svých hostů ve speciálním vysílání Radiožurnálu a Plusu. Jaký je vlastně postoj Čechů a Češek k pandemii na prahu očekávané omikronové vlny?

Pro Čechy už nejsou přijatelná velká restriktivní opatření typu uzavírání škol nebo obchodů. Podporu má naopak testování ve školách a firmách nebo vyšší ošetřovné či nemocenská, představuje výsledky prosincového sociologického šetření sociolog a majitel společnosti PAQ Research Daniel Prokop.

„Velmi kontroverzně je vnímané opatření, podle kterého neočkovaní nemohou do restaurací. Relativně větší podporu má i povinné očkování určité části populace,“ všímá si jeden z iniciátorů projektu Život během pandemie.

Ani během podzimní vlny, ani během prosincových svátků sociologové nezaznamenali pokles sociálních kontaktů. Lidé méně pracují na home office, protože je to dlouhodobě psychicky zatěžující a zaměstnanci ani zaměstnavatelé také nemají žádnou pozitivní motivaci, proč k práci z domova přistoupit, vysvětluje Prokop. O Vánocích se zase mezilidské kontakty zintenzivnili kvůli setkávání s rodinou a přáteli.

Očkovaní se chrání více než neočkovaní

Zejména mladší ročníky, které se nechtějí nechat očkovat, podceňují možná rizika nákazy. Podle dat sociologů až 18 procent neočkovaných uvádí, že navzdory zákazu dál navštěvují restaurace. 

„Nevěří na dlouhodobé následky, které část lidí po covidu má. Pociťují nižší osobní riziko a zároveň nepřisuzují velkou váhu tomu, že by se nemoc mohla šířit. Zaměřují se na omezení hospitalizací starších lidí, ale opatření, která vás motivují k tomu, abyste se chránil sám – zejména respirátory – pro ně nehrají tak velkou roli,“ popisuje Daniel Prokop, proč se často očkovaní chrání víc než neočkovaní.

Asi 85 % těch, kdo mají dvě dávky, chce i tu třetí.
Daniel Prokop, sociolog

„Máme hodně opatření, která ale nejsou moc vymáhaná. Možná bychom měli revidovat, kolik jich je, a zaměřit se na to, jestli je vymáháme, nebo ne,“ dodává k tomu Daniel Prokop.

Vláda by měla revidovat systém OTN

Mezi očkovanými Čechy je velká ochota chránit se i třetí dávkou. „Asi 85 % těch, kdo mají dvě dávky, chce i tu třetí,“ potvrzuje Daniel Prokop závěry průzkumu. Právě třetí dávka vakcíny je přitom podle epidemiologů jediná cesta, jak se chránit před následky nákazy šířící se varianty omikron.

Čtěte také

Vláda by proto podle něj měla maximálně rozšířit očkovací kapacity, a to zejména ve středních a menších městech, kde je dostupnost očkování nejproblematičtější. „Klidně očkujme v lékárnách jako v některých západních zemích,“ radí sociolog. Potřeba bude podle něj také rozšířit kapacity testovacích míst, protože zájem o ně bude takový, že současný karanténní systém je nemůže zvládnout, odkazuje ke zkušenosti ze zahraničí.

Důležité bude také, aby systém karantén nezatížil ekonomiku. Řešením by bylo například zkrátit karanténu, ale podmínit to negativním PCR testem. Revizi si podle Prokopa zaslouží i systém OTN (Očkování – Test – Nemoc) „Ve chvíli, kdy víme, že osm měsíců staré očkování před novými variantami nechrání, nemá smysl podle toho nastavovat systém, podle kterého se chodí do restaurací a podobně.“

Hosty Tomáše Pancíře byli:

  • Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky;
  • Václav Hořejší, imunolog z Ústavu molekulární genetiky AV ČR;
  • Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů;
  • Luboš Zajíc, prezident Asociace ředitelů základních škol ČR;
  • Daniel Prokop, sociolog, zakladatel výzkumné společnosti PAQ Research.

Co od šíření omikronu očekávají lékaři v nemocnicích? Jak může situaci pomoci očkování dospělých i dětí? Jaká je situace ve světě? A s jakými nadějemi a očekáváními z hlediska vývoje pandemie vstupujeme do roku 2022? Poslechněte si celý Speciál Radiožurnálu a Plusu.

Spustit audio

Související