Automobilka Audi za války využívala otrocké práce
Německá automobilka Audi v těchto dnech přiznala, že její předchůdce za druhé světové války zneužíval ve velkém vězně koncentračních táborů k otrocké práci, píše britský deník Daily Mail.
Ukázala to zpráva, kterou si firma Audi objednala, stejně jako to před ní udělaly Volkswagen, Daimler a BMW. Audi se za války jmenovala Auto Union a ten s nacisty uzavřel dohodu, která mu umožnila získat 3700 vězňů na neplacenou práci.
Zprávu o 500 stránkách, kterou podle Daily Mailu vypracovali historikové Martin Kukowski a Rudolf Boch, odhaluje, že nacisté pro automobilku vybudovali sedm pracovních táborů. Auto Union k otrocké práci využíval ještě dalších 16.500 dělníků, kteří nebyli internováni v nacistických táborech.
Ti pracovali ve Zwickau a Chemnitzu v Sasku a dalších 18.000 lidí otročilo v Bavorsku, kde 4000 z nich v nelidských pracovních podmínkách zemřelo. Autoři zprávy rovněž zjistili, že když některý z dělníků nebyl zdravotně schopen práce, automobilka jej poslala do koncentračního tábora na popravu.
Některé z továren Auto Unionu začaly v průběhu války vyrábět místo automobilů tanky a letecké motory. Oba historikové, kteří své informace čerpali z archivu firmy Audi, dospěli k závěru, že vedení firmy mělo morální odpovědnost za vykořisťování otroků. Hlavní vinu nese její zakladatel a člen NSDAP Richard Bruhn, který zemřel v roce 1964 a na internetové stránce Audi je oslavován jako „otec firmy Auto Union“.
Zjištění studie současné vedení automobilky šokovala. Daily Mail připomíná, že Audi už před deseti lety věnovala miliony eur do fondu zřízeného německými výrobci automobilů, z něhož se mají odškodnit lidé, kteří byli k otrocké práci donuceni.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.