Aureliusz Marek Pedziwol: Složitý úkol před Polskem. Zvládne to?
Atentát na primátora Gdaňska, Pawla Adamowicze, a jeho smrt jsou známkou toho, že je nejvyšší čas ukončit válku, kterou dvě největší strany v Polsku vedou po mnoho let.
„Pawel Adamowicz odešel. Báječný primátor nádherného Gdaňska. Bude jeho smrt počátkem morální a politické obnovy naší země?“ zeptal se na facebooku bývalý primátor Wroclawi Rafal Dudkiewicz.
Petruška Šustrová: Stop nenávisti

Polsko zahalil smutek. V neděli těsně před osmou večer při hudební benefiční akci v Gdaňsku vpadl na pódium sedmadvacetiletý Stefan W. a pobodal dlouholetého primátora města Pawła Adamowicze.
Člověk by chtěl odpovědět: musí. Červená čára byla překročena – došlo ke katastrofě, kterou nikdo nečekál. V dějinach Polska vražda zřídka bývala nástrojem politického boje.
V nezávislém Polsku jen jednou, v roce 1922, kdy byl zavražděn první polský prezident Gabriel Narutowicz, protože – jak řekl jeho vrah těsně po činu – byl zvolen za židovské peníze.
V okamžiku po pobodání Adamovicze jeho vrah vykřikoval, že byl mučen Občanskou platformou – stranou vládnoucí v době, kdy byl poslán na pět let do vězení. Nebyl to však jen kriminálník, který už byl potrestán, ale možná i duševně nemocný. Zda byl útok politický, rozhodne soud. Jedna věc je jasná: vrah se nevyskytl zničeho nic.
Polsko potřebuje jednotu
Sociolog: Adamowicze zabil excentrický člověk s kriminální minulostí. Další snad následovat nebudou

Ve Varšavě začal platit třídenní smutek kvůli vraždě dlouholetého primátora polského Gdaňsku Pawla Adamowicze, který zemřel na následky bodných zranění. Jeho smrt je ale plná paradoxů.
Už po léta je Polsko dějištěm propagandistické občanské války. Vedené jen slovy, ale velmi brutální. Začalo to krátce po volbách v roce 2005, kdy dvě strany, které vznikly z hnutí Solidarność, místo aby vytvořily očekávanou koalici, stanuly na dvou protilehlých březích propasti, která se mezi nimi náhle otevřela.
Úspěšná strana PiS – Právo a spravedlnost – vedena Jaroslawem Kaczyńskym založila svou vládu na technologii spočívající v zahajování pořád nových konfliktů a udržování vysokého napětí ve společnosti. To jí přivedlo po dvou letech k selhání, ale metody se nevzdala.
Konflikt vypukl mnohonásobně silněji, když byly pohřbeny oběti smolenské katastrofy z roku 2010, včetně prezidenta Lecha Kaczyńského, dvojčete šéfa PiS. Předseda vlády Donald Tusk byl obviněn ze spoluúčasti na vraždě hlavy státu v domnělém atentátu na prezidentské letadlo. Důkazy nebyly nikdy předloženy.
Polský prezident Duda pobouřil vládní stranu. Na Bushův pohřeb vzal Lecha Wałęsu

Na čtvrteční pohřeb George Bushe staršího pozvaly americké úřady vedle polského prezidenta Andrzeje Dudy také bývalou hlavu Polska a nositele Nobelovy ceny za mír Lecha Wałęsu. Ten se s žádostí o pomoc s organizací své cesty obrátil na prezidentskou kancelář ve Varšavě.
Útoky nepřestaly ani po návratu PiS k moci před třemi lety, ale hlavní zatížení kampaně převzala znárodněná veřejná televize. Hlavním předmětem její bezohledné kampaně byl pořád Tusk, ale ostře napadeni byli také další politici Občanské platformy – mezi nimi i Pawel Adamowicz, který od roku 1998 nepřetržitě vládl v Gdaňsku. Byl obviňován z finančních machinací, na kterých se údajně neuvěřitelně obohatil.
Ne, žádná výzva k násilí z veřejné antény nepadla. Polská televize však prezentovala oponenty vlády jako osoby, které jednají na úkor státu a národa. V této atmosféře to byla jen otázka času, kdy dojde ke katastrofě.
Dnes je nejdůležitější věcí zabránit dalšímu vyvrcholení propagandistické války. To je úkol pro vládnoucí, kteří musí v první řadě zavést radikální změnu jazyka v médiích, která ovládají. To je také úkolem opozice, která nesmí ani pomyslet na to, že by mohla na smrti primátora Gdaňska získat nějaký politický kapitál.
Polsko nepotřebuje opakování kampaně, jakou zažívalo mnoho let po katastrofě v Smolensku. Polsko potřebuje opakovat roky, kdy se dokázalo sjednotit v desetimilionovém hnutí Solidarność. Nemůže dopustit, aby velký kapitál těch časů byl úplně a nenahraditelně ztracen. Je to obtížný úkol. Ale stále není nemožný.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.