Asyrský poklad jako upomínka na Agathu Christie

„Provdejte se za archeologa. Jak budete stárnout, budete pro něj stále krásnější a zajímavější,“ říkávala prý žertem slavná autorka detektivek Agatha Christie.

Po nezdařeném manželství s plukovníkem Archibaldem Christiem si v roce 1930 vzala za muže archeologa Maxe Mallowana a trávila s ním dlouhé roky na vykopávkách. Z exotických končin čerpala nejeden námět na své knihy, ať už to byla „Vražda v Orient expresu“ nebo „Vraždy na Nilu“.

V roce 1949 získal Max Mallowan vytoužené povolení pro vykopávky v městě Nimrud a strávil na severu Iráku následujících osm let. Manželka ho opět doprovázela. V „psací chatce“, kterou pro ni nechal Mallowan postavit, napsala například detektivní romány „Plná kapsa žita“ nebo „Sešli se v Bagdadu“. Vedle toho pilně sledovala postup výzkumných prací.

Při vykopávkách velkého paláce vystavěného králem Salmanassarem III. (vládl mezi roky 858 a 824 př. n. l.) narazil Mallowan na „slonovinovou komnatu“. Byly v ní uloženy tisíce nejrůznějších předmětů ze slonoviny. Některé byly ukořistěny na válečných výpravách, jiné byly poctivě zakoupeny.

Vědci jsou přesvědčeni, že „slonovinová komnata“ byla ve skutečnosti skladištěm slonovinového haraburdí. Byly v ní uloženy předměty, které už ve své době vyšly z módy. Svědčí o tom například skutečnost, že z mnohých byly vyloupány drahokamy, jež je původně zdobily, a kdosi z nich důkladně oškrabal veškeré zlacení. Některé sošky a rytiny nesou neklamné známky po plamenech, které zachvátily Salmanassarův palác, když Nimrud v roce 612 př. n. l. dobyli Médové.

Agathu Christie prastaré slonovinové předměty objevené manželem fascinovaly. Celé hodiny věnovala jejich čištění a podle dobových pramenů k tomu neváhala použít svůj velmi drahý kosmetický krém. Teď by měla být část slonovinových předmětů, jež prošly rukama slavné spisovatelky, vystavena v British Museum.

Vědci doufají, že pak dostanou příležitost k důkladnějšímu studiu sošek, plastik a rytin. Některé kousky slonoviny nesou například nápisy ve staré aramejštině a jsou podle všeho jakýmsi „montážním návodem“ pro kompletaci nábytku, jejž kdysi zdobily.

Prohlédněte si také video se zlatým pokladem vyzvednutým z královských hrobek v Nimrudu.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru v pátek 11. 3. 2011 v 9:00 na Českém rozhlasu Leonardo.