Astrometrická družice Gaia zmapuje Mléčnou dráhu ve 3D
Do kosmu za tímto účelem nese Gaia nejkvalitnější digitální kameru v historii družicové astronomie, která má rozlišení jednoho gigapixelu (miliardu pixelů). Fotocitlivé CCD senzory zabírají dohromady plochu zhruba půl čtverečního metru.
19. prosince odstartovala z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně ruská raketa Sojuz, která vynesla na své palubě mimořádnou astronomickou družici Evropské kosmické agentury - Gaia. Gaia nyní směřuje k tzv. Lagrangeovu bodu L2 v systému Slunce-Země, který se nachází ve stálé pozici vůči této dvojici - zhruba 1,5 milionu kilometrů za naší planetou, díváme-li se na ni od Slunce. Do této cílové stanice své cesty Gaia dorazí asi za 4 měsíce. Dostatečná vzdálenost od rušivého světla Země umožní družici Gaia velmi přesně měřit polohy hvězd naší galaxie, Mléčné dráhy. Navíc Gaia na své palubě nese rozkládací “slunečník” o průměru 10 metrů, který umožní udržovat její citlivé přístroje v dostatečném chladu.
Gaia má v plánu během pětileté mise změřit přesné polohy a pohyby zhruba jedné miliardy hvězd. Celé hvězdné pole budou postupně skenovat dva teleskopy, rotující spolu s družicí stabilně v rovině kolmé na směr ke Slunci. Na tomto základě vědci vytvoří mimořádně dokonalý trojrozměrný model Mléčné dráhy. Zmíněná miliarda hvězd přitom početně tvoří jen jedno procento celkového počtu hvězd v naší galaxii. Během pěti let Gaia změří polohu a pohyb každé z miliardy hvězd v průměru sedmdesátkrát. Kromě toho stanoví také některé základní fyzikální vlastnosti hvězd - jejich jasnost (intenzitu), teplotu a chemické složení. Z těchto dat pak budou moci vědci vytvořit velmi podrobnou mozaiku stavby, historie a vývoje naší Galaxie.
Astronomové očekávají, že informace z družice Gaia za 5 let naplní asi 200 000 datových DVD a že kromě hvězd Gaia objeví asi 50 tisíc exoplanet u jiných sluncí, desítky tisíc asteroidů uvnitř naší Sluneční soustavy a také desítky tisíc supernov. Výsledky bude zpracovávat 400 odborníků z 20 zemí. Předchozí podobná astrometrická družice Hipparcos (startovala do kosmu v r. 1989) takto zkatalogizovala “pouze” 2,5 milionu nejjasnějších hvězd, navíc s mnohem menší přesností polohy.
Zdroje: Space and Astronautics News, IEEE Spectrum, Technology Blog, CNet, Spaceflight Insider, EarthSky, Phys.Org, Phys.Org 2, Youtube, ESA
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
