Asie je ropou předzásobená. Ale když ucítí tlak, bude ji vysávat z celého světa, varuje ekonom Hnát

Česká ekonomika si, i přes problémy způsobené blokádou Hormuzského průlivu, zatím vede dobře. A má tomu tak být i po celý letošní rok – tvrdí to ve své jarní prognóze Mezinárodní měnový fond (IMF). Naopak české ministerstvo financí v důsledku konfliktu na Blízkém východě svou jarní prognózu zhoršilo.

Čtěte také

Vládní zásahy zvyšují ceny, říkají STAN. Nechceme ceny pohonných hmot regulovat dlouho, oponuje ANO

Jiný je předpoklad Mezinárodního měnového fondu pro globální ekonomiku, na níž je ta česká přímo závislá. Předpokládá totiž zpomalení růstu v závislosti na délce války.

„Prognóza mezinárodního fondu zatím říká, že riziko má relativně malou pravděpodobnost, ale je velké – to jsou ta nejnepříjemnější rizika. Ale musím zopakovat, co v posledních dnech říká každý ekonom: hrozně důležitý je faktor času,“ zdůrazňuje Pavel Hnát a srovnává současné krizi s těmi minulými:

„Dnes je svět připravenější a strukturálně jiný. Zatím zásoby a ty jiné kanály, které máme, postačují. Proto se ten šok nemanifestuje tak rychle.“

Napínat už napnutý svět

Globální trhy jsou podle něj nastaveny tak, aby vyvažovaly rizika. A přestože každé odvětví reaguje na krizi jinak, obecně platí, že pro západní svět je obchodní nastavení příznivé a výpadky dokáže pokrýt.

„Západní svět se dnes víc orientuje na jiné trhy, takže Asie to schytává napřímo. Na druhou stranu je pro Asii docela typické, že byla kvalitně předzásobená. A pro Čínu to platí dvojnásob,“ podotýká a pokračuje:

Čtěte také

Všichni v Perském zálivu vítají omezení Íránu, zní z ministerstva. Svárovská: Budeme za to platit

„Takže zase je tu faktor času: Pokud krize nebude trvat tak dlouho, aby jim zásoby došly, tak nás nečeká nic dramatického. Ale ve chvíli, kdy by cítili tlak, tak budou ropu vysávat z celého světa. A čím víc budeme napínat dneska už napnutý svět, tím větší bude riziko, že dojde skutečně ke krizi a k recesi.“

Případné zvýšení poptávky ze strany asijských investorů by přineslo výnosy Rusku, kterému by vznikl větší odbyt za výhodnější ceny, než jaký má nyní. Případná eskalace by ale mohla posílit i další nedemokratické režimy – včetně toho íránského – protože v lidech vyvolá potřebu razantních řešení a poptávku po silných lídrech.

Rozvířit politické vlny by to mohlo i v demokratických státech – zejména v USA, kde Donald Trump slíbil svým voličům zlatý věk, ale místo toho jim přináší zdražování pohonných hmot i dalšího zboží v důsledku ozbrojených konfliktů, ale i celní války se svými partnery, upozorňuje Hnát.

Čtěte také

Podpořit Trumpa v Íránu by vedlo k světové válce, míní Kolář. Lizec: Není to dobrá chvíle na vzpouru

„Bývalý prezident George Bush řekl, že věří, že Amerika dá najevo, že chce změnu, během midterm elections, nadcházejících voleb do Kongresu. S válkou proti Íránu snad souhlasí pouze 30 až 36 procent Američanů. Donald Trump by mohl dostat velkou výstrahu. To je přání mnoha lidí, já to nepřeceňuji,“ připomíná Hnát a doplňuje:

„Co ale funguje velice dobře, je, že když začne tlak na vůdčí partu, tak ona se začne požírat mezi sebou a začne boj o moc. To možná bude nakonec silnější než hlas amerického voliče.“

Silný dojem vládního know-how 

Nevypočitatelnost amerického prezidenta a jeho eskalující výroky vedou celou řadu světových zemí k individuálním reakcím a vlastním opatřením včetně Česka. Mezinárodní měnový fond aktuální opatření kritizuje a vyzývá českou vládu k adresné pomoci.

Ovšem například viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová za ně vládu chválí, protože je podle ní lepší, když vláda v takové situaci zakročí, než aby nechala volnou ruku trhu, který reaguje na každé prohlášení amerického prezidenta a místo ekonomiky, už rozhoduje jenom pocit.

Čtěte také

V dubnu inflace dál poroste. Zásah vlády do cen benzinu a nafty byl opodstatněný, říká Zamrazilová

„Nechci říkat, že každý zásah vlády do ekonomiky je špatně. Ale když zaznívá, že vláda řídí trh, tak se mi ježí chlupy na zádech, protože víme, kam až to může zajít,“ reaguje Hnát a dodává:

„Spíš si kladu otázku, jestli je opravdu už tak špatně, abychom sáhli do regulace cen? A je opravdu v lidech potřeba vyvolávat dojem, že vláda ví, co dělá, a že to dělá správně? Protože ona to neví. To je střílení naslepo. A pokud si lidé navyknou, že to vláda může dělat, tak je to opravdu velmi nebezpečné teritorium.“

Kde se bere důvod pro optimismus v české ekonomice, když jsme obklopeni negativními zprávami z celé Evropy, a zejména z Německa? Existuje riziko, že bychom se vraceli k nějaké podobě řízené ekonomiky? A jsme připraveni na případnou dlouhotrvající krizi na Blízkém východě? Poslechněte si záznam celého rozhovoru. Ptá se Václav Pešička.