Asad: Západ věří více Al Kajdě než mně

Asad: Západ věří více Al Kajdě než mě

Německý týdeník Spiegel v dnešním novém vydání přináší obsáhlý rozhovor se syrským diktátorem Bašárem Asadem. Výňatky uveřejnil i internetový server Spiegel Online. Asad v nich opakovaně označuje povstalce za teroristy napojené na síť Al Kajda, obviňuje Západ ze lží a tvrdí, že nedělá nic jiného, než že brání svou zemi. V rozhovoru se dotýká také nynějších zbrojních inspekcí a ničení arzenálu chemických zbraní, role Německa ve světové politice a zasahování Spojených států a Ruska do občanské války v Sýrii. Dle očekávání také rozhodně odmítá, že by chemické zbraně nasadila proti civilistům armáda.

„Žádné chemické zbraně jsme proti nikomu nepoužili. Snažíte se mě zobrazit jako člověka, který jde proti vlastním lidem a zabíjí je. To je lež,“ tvrdí Asad. Zpochybňuje i zprávu OSN o chemickém útoku z 21. srpna, který nepřežilo až 1400 lidí. „Vůbec neexistují důkazy, že sarin dopadl na čtvrti s civilisty v raketových náložích. Udělali to rebelové, ale nějak jinak než raketami,“ tvrdí prezident.

Zvlášť ostrá slova má vyhrazena pro západní velmoci a mezinárodní společenství. „Vypadá to, že se Západ rozhodl důvěřovat více Al Kajdě než mně,“ zlobí se diktátor. Přiznává však, že když se občanská války přenesla do oblastí poblíž libanonských hranic, začal jeho režim spolupracovat s militantním hnutím Hizballáh. O šéfovi Bílého domu Baracku Obamovi mluví s velkým despektem. „Jediné, co mu jde, jsou lži,“ říká Asad.

Naopak Rusy označuje za „skutečné přátele“, kteří chápou realitu daleko lépe než Američané. Prezident by si také přál, aby v konfliktu zprostředkovalo východisko Německo. Zároveň však pochybuje, zda lze nalézt diplomatické řešení více než dvouletého konfliktu v zemi. „S povstalci nikdy jednat nebudu, protože politická opozice nesmí mít z podstaty věci armádu. Není tedy o čem a s kým jednat,“ tvrdí Bašár Asad.

Syrský prezident Bašár Asad|foto: ČTK,ČTK

V rozhovoru také nadhazuje možnost, že by uspořádal volby dříve, než mu v srpnu 2014 vyprší mandát. „Zatím neumím říci, zda budu kandidovat. Kdybych měl pocit, že ztrácím mezi lidmi podporu, do úřadu hlavy státu se tlačit nebudu,“ říká Asad. V interview také přiznává, že udělal závažné chyby. „Každý člověk chybuje, prezident není výjimka. Nelze tvrdit, že rebelové udělali vše špatně a my vše dobře. Realita je daleko komplikovanější,“ říká Asad. Na otázku, jak si představuje výsledek občanské války, odpovídá, že nemá jinou možnost než věřit ve vítězství. „O své vlastní bezpečí se nebojím. Kdybych měl strach, prchl bych ze Sýrie už dávno,“ dodává hlava státu.

Americký ministr zahraničí John Kerry dnes prohlásil, že rychlé zahájení likvidace syrských chemických zbraní je „dobrým začátkem“, za který režim v Damašku zaslouží ocenění. Odborníci na chemické zbraně z Organizace pro zákaz chemických zbraní začali v neděli v Sýrii likvidovat zařízení na výrobu těchto bojových látek. Devatenáctičlenná skupina expertů je v Sýrii od minulého úterka. Ruský ministr zahraničí Lavrov podle agentury Reuters uvedl, že Moskva udělá všechno pro to, aby syrský režim splnil rezoluci Rady bezpečnosti OSN o likvidaci syrských chemických zbraní. Právě rezoluce odvrátila vojenské údery, kterými hrozila americká vláda za podpory Francie a Británie.

Rusko nasadí na olympioniky a příznivce sportu systém Sorm

Sportovci i diváci nadcházejících únorových zimních olympijských her v Soči se musejí podle deníku Guardian připravit na jedno z nejinvazivnějších monitorování a špehování v dějinách novodobých olympijských her. Vyplývá to z materiálů ruských investigativních žurnalistů, které má redakce Guardianu k dispozici. Ruská tajná služba FSB je podle těchto zjištění rozhodnuta, že si nenechá uniknout žádnou telefonickou či internetovou komunikaci. Ruský prezident Vladimir Putin sice včera na ceremoniálu na Rudém náměstí vyslal na svou pouť olympijskou vlajku se slovy, že Rusko bylo vždy „otevřené a přátelské vůči světu“, ve světle příprav na totální sledování však jeho slova vyznívají spíše ironicky.

Ruské bezpečnostní složky momentálně nastavují své sledovací systémy na všechna citlivá a problematická klíčová slova, která nesmějí uniknout jejich pozornosti. Zjistili to novináři Andrej Soldatov a Irina Boroganová, kteří se léta zabývají ruskými tajnými službami. Z desítek volně přístupných technických dokumentů vyvěšených na serveru vládní agentury Zakupki je patrné, že v černomořském letovisku už proběhly velké úpravy telefonní a wi-fi sítě. Všudypřítomné monitorování bude provádět ruský systém Sorm.

Profesor Torontské univerzity Ron Deibert jej žertem přirovnává k americkému systému Prism, ovšem dopovanému anabolickými steroidy. „Sorm je prakticky totožný s americkým programem, který používá agentura NSA a který s pomocí listu Guardian odhalil bývalý americký agent Snowden,“ říká Deibert. Jenomže zatímco systém Prism měl své slabiny, na něž Snowden média upozornil, Sormu pomáhají ruské úřady tím, že mu v konkrétním místě dopředu připravují telekomunikační infrastrukturu. „Když se ohlédneme například na olympiádu v Pekingu, tehdejší sledování nelze s dnešním vůbec srovnávat. Tak velké pokroky tajné služby v tak krátké době učinily,“ dodává profesor.

Systém Sorm je nyní zaváděn a modernizován v celém Rusku, ale olympiádě je věnována zvláštní pozornost. Podle expertů jej FSB doplňuje o kontroverzní sledovací systém, který dokáže požadovaná slova vyhledávat s neuvěřitelnou přesností. „Agenti si zadají třeba slovo Navalnyj, a rázem vědí, které osoby jej v tu chvíli říkají či píšou,“ vysvětluje Soldatov v narážce na jméno předního ruského opozičního politika. „Lidi, kteří se o Navalném zmiňovali, jsou pak automaticky dále sledováni,“ dodává novinář.

Ruské Soči se připravuje na zimní olympijské hry |foto: Martin Dorazín

„Od roku 2008 má takzvané chytré mobilní telefony stále více lidí. Ty přenášejí nesrovnatelně více dat, takže se také více sleduje,“ říká Gus Hosein z organizace Privacy International, který spolupracoval s ruskými investigativci. Americké ministerstvo zahraničí si je kvalit Sormu vědomé a začátkem roku už začalo šířit varování pro všechny návštěvníky olympiády. „Byznysmeni by si měli dávat pozor na sdělování obchodních tajemství a předávání jakýchkoli citlivých údajů svým protějškům,“ uvádí se v dokumentu ministerstva. Resort také doporučuje další protiopatření, včetně zakoupení nového mobilu pro pobyt v Soči a vyndávání baterií z telefonu, kdykoli není používán.

Soldatov a Boroganová zjistili, že FSB se snaží upgradovat Sorm už od roku 2010, aby byl připraven na obrovský příliv nových lidí a dat do Soči. Zvláštní zákon navíc nařídil všem ruským poskytovatelům telefonních a internetových služeb, aby si nainstalovali do svých sítí software se Sormem. Tím mohou agenti FSB vstupovat kamkoli, aniž by to provozovatelé telefonních linek a internetu tušili. Jinými slovy, v Rusku může být „napíchnutý“ každý telefon či elektronická pošta. Podle zákona sice FSB musí žádat o právo k odposlouchávání prokuraturu, není však povinna o tom dále informovat. Monitoring komunikací v Soči dostal na starost šéf kontrarozvědky Oleg Syromolotov, což je podle Guardianu zvlášť příznačné – hry nebude hlídat člověk, který strávil dosavadní kariéru bojem proti terorismu, nýbrž pátráním po cizích špionech.

Jiným cílem sledování mohou být lidé bojující za práva homosexuálních menšin. Problematika gayů a leseb bude podle Guardianu na hrách velmi živá a výbušná. Putin sice slíbil, že sportovci s duhovými stužkami nebudou na základě nového zákona potírajícího homosexuální propagandu zatýkáni, lze však předpokládat, že každý pokus o veřejný protest či demonstraci narazí na tvrdou protiakci policie, jak tomu je dnes v Rusku na denním pořádku. FSB bude sledovat všechny účastníky her, kteří budou debatovat o právech gayů. „Někteří sportovci mohou mít své politické názory, které se nebudou Rusům líbit, nebo budou přímo gayové. Vzhledem k nedávnému vývoji v Rusku bychom neměli tuto problematiku podceňovat,“ říká Deibert. Oficiální dresy německého týmu jsou zdobeny motivem duhy, což může být skrytá forma protestu proti ruským pořádkům.

Na ojedinělé tiskové konferenci FSB v minulém týdnu prohlásil vysoký představitel agentury Alexej Lavriščev, že v Soči bude sledování velmi intenzivní, ale pořád to nebude nic ve srovnání s hrami v Londýně. „Tam měli, s prominutím, bezpečnostní kamery i na pisoárech. My takhle daleko nepůjdeme,“ řekl ruský činitel. Ačkoli mluvčí her odkázal redaktory Guardianu na tajné služby, FSB odmítla informace deníku jakkoli komentovat. Soldatov se tomu nediví a dodává: „Ruské tajné služby budou chtít během olympiády číst v elektronické a telefonické komunikaci jako v otevřené knize. O nic jiného jim nejde.“

Vystřílí domorodí lukostřelci Brazílii na příští letní olympiádě zlato?

U olympiády zůstaneme i v následujícím příspěvku, ten se však bude týkat letních her 2016 v Rio de Janeiru. Brazilští hledači sportovních talentů z národního olympijského výboru prohledávají od února deštné pralesy. Doufají, že tam narazí na domorodé lukostřelce, ovládající tradiční umění lukostřelby. Píše o tom deník Independent. Úkolem byla pověřena lukostřelkyně Marcia Lotová, zaměstnankyně Nadace pro zachování Amazonie. V osmi domorodých komunitách se snaží nalézt talentované mladíky ve věku od 14 do 19 let. Z kmenů Kambeba, Aldeia Kuana a dalších shromáždila celkem osmdesát lučištníků, z nichž budou do konce října vybráni tři nejlepší. Ti se pak v listopadu stanou členy oficiálního brazilského národního týmu.

„Jsou to kluci, kteří zasáhnou papouška letícího ve stometrové výšce, nebo rybu plovoucí u dna potoka. Naším úkolem bude zkombinovat jejich tradiční moudrost a dovednost s technologicky náročnou disciplínou,“ říká Virgilio Viana z amazonské nadace. Důležité je především najít ukázněné jedince s dobrým rodinným zázemím, schopné na sobě dále pracovat. Mladíci už opustili rodné vesnice a bydlí v olympijské vesnici v metropoli Amazonie Manaus. Moderní lukostřelba se velmi liší od jejich každodenní lovecké praxe, olympijským skautům se však prý podařilo objevit skutečné talenty.

S mikrofonem na lukostřelbu|foto: Zuzana Rejchová

Jednou z velkých nadějí je šestnáctiletý Jardel Cruz z kmene Kambeba z oblasti Rio Negro, jehož první hračkou v dětství byl malý luk a šípy. „Rád bych přivezl domů medaili. Ne pro sebe, ale pro celý kmen,“ říká mladík. „Domorodci byli dlouhá desetiletí zapomenutí. Dnes je tomu jinak – váží si nás a chtějí využít toho, v čem jsme dobří,“ dodává jeho otec. „Olympijští skauti prý příští rok začnou mezi kmeny hledat také talentované veslaře a kajakáře,“ píše závěrem Independent.

Nová australská vláda vytáhla proti politické korektnosti

Nová konzervativní vláda v Austrálii zahájila rozsáhlou demontáž státem sponzorovaných úřadů prosazujících politickou korektnost. Píše o tom nedělník Sunday Times. Premiér Tony Abbott, který byl zvolen před měsícem, postavil volební kampaň na boji proti „vládě Velkého bratra“, který vnucuje občanům správné názory a postoje. „Stát není chůva, která by měla zasahovat do každodenních věcí občanů. Nemá říkat lidem, co mají dělat. Maximálně má usnadnit lidem jejich vlastní rozhodování,“ tvrdil během kampaně dnešní premiér.

Jeho kabinet začal vehementně reformovat lidsko-právní, ekologické a školské zákony, které prosadili jeho levicoví předchůdce Julia Gillardová a Kevin Rudd. Abbottovi stoupenci oceňují jeho snahu odstranit vládní pravomoci v oblasti morálních otázek. Podle nich jde o podobně radikální proměnu australské společnosti, jakou provedla privatizací státních podniků v Británii baronka Thatcherová.

Revanš proti přebujelé politické korektnosti se chystal v Austrálii od roku 2011, kdy byl odsouzen za rasistické poznámky sloupkař konzervativního listu Andrew Bolt. Ten nazval článek o přihlašování se k domorodé národnosti slovy Být černý je bezva. V druhém textu pak otevřeně polemizoval s „bělochy v černém“. Za to jej zažalovalo devět prominentních Austrálců, tedy potomků původních obyvatel kontinentu, kteří však mají bílou pleť a od Indoevropanů je nelze rozeznat. Bolta za to čekalo nepříjemné osmidenní přelíčení, v němž jej obžaloba vinila z prosazování idejí holocaustu a eugeniky. Soudce nakonec nařídil deníku Herald Sun otisknout velkou omluvu.

Nová vláda v rámci reformy vyňala otázky rasismu ze sféry zákona o lidských právech a podřídila je legislativě upravující svobodu projevu. Tažení proti politické korektnosti zahnalo lidsko-právní aktivisty do defenzivy. „Nejde o revanš, nýbrž jen o logický odpor, který vyvolal moralistní tón premiérky Gillardové. Rétorika lidských práv je trojským koněm levice, které nejde o korektnost, nýbrž o vlastní politické cíle,“ řekl nedělníku nový generální prokurátor George Brandis. Vládě však zdaleka nejde jen o otázky spojené s rasismem. Jedním z prvních kroků nového kabinetu bylo také zrušení Komise pro boj s oteplováním planety.

Australský premiér Tony Abbott|foto: ČTK/AP, Rick Rycroft,ČTK

Abbott je vyhlášeným odpůrcem politické korektnosti už od svých studentských časů. Koncem 70. let minulého století byl zvolen na univerzitě v Sydney vedoucím studentské rady a zahájil ostrý boj proti takzvaným progresivním kauzám. Ty později ironicky charakterizoval jako „boje za pozemková práva homosexuálních velryb“. Coby praktický politik usiluje o napravování křivd vůči původním obyvatelům Austrálie, ale vadí mu například ceremoniál Uvítání v zemi. Ten se koná většinou na začátku veřejných mítinků a má podobu děkování původním vlastníkům půdy za to, že ji „darovali“ anglosaskému obyvatelstvu. Abbott označil obřad za „nesmyslný levicový rituál podřízenosti“, který má nulovou vypovídací hodnotu.

„Nyní má premiér volné ruce, a tak to bere pěkně zeširoka,“ píší Sunday Times. Zrušil například Úřad pro sociální začlenení, okopírovaný podle britského expremiéra Tonyho Blaira a zcela diskreditovaný exministrem Markem Butlerem. Ten v jedné talkshow pronesl zmatečnou a dnes již kultovní větu, že sociální začlenění „znamená pro různé lidi za různých okolností různé věci“. Abbott má také spadeno na rozsáhlou byrokracii takzvaného preventivního zdravotnictví, v němž se prosadili radikální abstinenti a využívají státních úřadů ke svým záměrům.

Například Australská agentura pro preventivní zdraví provedla výzkum v přepočtu za devět a půl milionu korun, na jehož základě chtěla prosadit vyšší zdanění tučných pokrmů. Vláda přitom návrh zákona smetla ze stolu, takže peníze přišly vniveč. Agentura také rozdávala dotační finance na potírání opilství během volejbalových turnajů, odborářských schůzí či kurzů amatérského filmu. Nikdo neví, co se s penězi stalo.

Tažení proti korektnosti zahrnuje podle nedělníku také přepsání učebnic pro základní a střední školy, které silně nadržují levicovému pojetí světa. Podle generálního prokurátora Brandise má levice příliš optimistický pohled na stát a jeho roli, zatímco možnosti občanů podceňuje. „Liberálové naopak sázejí na iniciativu jednotlivce,“ dodal stoupenec australského premiéra.

Chorvatsko možná zachvátí ropná horečka

Chorvatsko se chce stát novou Saúdskou Arábií či Katarem Středozemního moře poté, co se těsně u pobřeží Jadranu podařilo objevit obrovské zásoby ropy a zemního plynu. Podle londýnských Timesů vláda této relativně chudé evropské země vsází vše na jednu kartu – průzkum norské společnosti Spectrum, která se většinou zaměřuje na seizmické podloží, jí totiž přinesl překvapivou zprávu. Těsně u chorvatského pobřeží se pod mořskou hladinou nachází nejméně tři miliardy barelů ropy, což je dost na uspokojení energetických požadavků země na celé století dopředu. Zásoby zemního plynu se zatím nepodařilo odhadnout.

„Nemám sebemenší pochybnosti, že tento projekt by mohl Chorvatsko úplně transformovat,“ říká šéf norské firmy Rune Eng. Jeho společnost vytváří seizmickou mapu mořského dna o rozloze 35 tisíc kilometrů čtverečních. Právě během této činnosti náhodně narazila na chorvatskou ropu. Eng tvrdí, že v Chorvatsku by se mohl zopakovat norský zázrak – poté, co byly v Severním moři objeveny koncem 60. let minulého století obrovské zásoby ropy, stala se tato skandinávská země jedním z nejbohatších států světa.

Ropa, fotokoláž|foto: Pavel Ševčík

Ochránce životního prostředí však představa těžebních plošin třeba v blízkosti starobylého Dubrovníku vyděsila. Kritizovali také metodu průzkumu dna, do něhož se vzduchovými děly odpalují rány a zvukové vlny pak mapují tvar dna a nerostných nalezišť. „Máme obavy o živočichy, kteří jsou na zvuk extrémně citliví, zejména o delfíny a velryby,“ řekla Timesům Sigrid Lüberová ze švýcarské skupiny OceanCare. Mluvčí Spektra však namítl, že společnost používá zařízení, které mořské savce nejprve vyplaší a poskytne jim dostatek času, aby se vzdálili z místa průzkumu.