Archiv Plus: Ženy a ženská emancipace v předválečném vysílání

3. duben 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Emancipace

Už sto let mají české ženy plné volební právo. Při volbách do senátu a parlamentu v dubnu roku 1920 ho mohly poprvé naplnit, a to nejen jako voličky, ale i jako kandidátky. Prakticky všechny velké strany tehdy posílaly ženy do volebního klání.

Čtěte také

V zastupitelských orgánech jich pak nebylo kdovíjak mnoho. V žádném volebním období nepřesáhl jejich počet dvě desítky a jejich mužští kolegové je nepouštěli do klíčových oblastí.

Senátorky a poslankyně se nezabývaly rozpočtem nebo snad dokonce obranou, na starost mívaly výhradně sociální nebo zdravotní otázky. Přesto to ale pokrok byl.

Emancipace ve filmu i v rozhlase

Podporovatelem volebního práva pro ženy, stejně jako ženské emancipace, byl prezident T. G. Masaryk. Svým postojem do určité míry ovlivnil atmosféru v zemi. Stačí se třeba podívat na prvorepublikové filmy a uvidíme dívky s krátkými vlasy a sukněmi, které řídí auto, studují, sportují: například Adina Mandlová ve filmu Mazlíček hrála hokej.

Jiné filmové hrdinky podnikají, nebo mají dokonce nemanželské dítě, jako například Věra Ferbasová ve filmu Andula vyhrála. Samozřejmě šlo o filmovou idealizaci, ve skutečném životě probíhalo zrovnoprávnění žen přece jen pomaleji, ale probíhalo.

Ženskou emancipaci v období první republiky odráží i několik nahrávek z rozhlasového archivu. Hovoří v nich řada zajímavých žen tohoto období. Některé jsou dnes pozapomenuté, jiné známe dodnes.

Mezi takové patří Milada Horáková, která v přednášce z roku 1932 v rozhlase pochvalně hovořila o tom, co období po 1. světové válce přineslo československým ženám. Na podobnou notu mluvila i předsedkyně českého PEN klubu, spisovatelka Anna Marie Tilschová. I ta chválila, že ženy mohou studovat a pracovat.

Rodinu měl povinnost živit muž

Z konce 30. let se dochovalo naopak několik kritických komentářů. Ženy v nich reagují na snahy zakázat vdaným ženám pracovat. Na toto téma hovořila například první česká profesionální novinářka Olga Fastrová. Připomínala, že posluhu, praní a práce v zemědělství ženám nikdo zakázat nechce, zato k dobře placeným a prestižním zaměstnáním je jim přístup upírán. 

Čtěte také

Ve svém komentáři se Fastrová zmínila o jedné dnes už nepředstavitelné věci: tehdy platil zákon, podle kterého muži měli povinnost živit a uživit svou ženu a děti. Fastrová se přimlouvala za to, aby tento zákon byl zrušen a ženy se nemusely doprošovat peněz „od svého muže lakotného“, a místo toho jim bylo umožněno, aby si vydělávaly samy.

K ženské emancipaci se v archivu dochovala také přednáška strahovského opata Metoděje Zavorala, který varoval, že s emancipací klesá porodnost. Velmi zajímavý je také rozhovor s Charlottou Dvořákovou, jednou z prvních českých letušek.

Další nahrávky si můžete poslechnout v Archivu Plus věnovanému prvorepublikové ženské emancipaci.

Spustit audio

Související