Architektura může místům propůjčovat funkci, míní propagátor udržitelného bydlení
„Hideandseek? To, co to drží pohromadě, myšlenková linka, která osciluje mezi tématy udržitelného pobytu v krajině, jak lze vstoupit do krajiny, využívat to, co nám ta krajina dává. Teď myslím zdroje – sluneční energie, dešťová voda a tak dál. To vše můžeme díky moderním technologiím velmi efektivně využívat,“ popisuje propagátor udržitelného bydlení Vladimír Pešek.
„Druhá rovina je určitý klid, zastavení, míra uklidnění a ponor do vlastních myšlenek,“ dodává.
Tento projekt jde podle něj jen obtížně zúžit na jednu část. „Je to vlastně taková složenina jednak z nějakého přístupu a energie, kterou do toho člověk vkládá, ale vedle toho je nedílnou částí design, estetika,“ dodává.
„Až s touto stavbou jsem si začal uvědomovat, že architektura může propůjčovat místům, ve kterých se objevuje, nebo které začnou obklopovat, funkci,“ míní Pešek.
Celé Hovory Vladimíra Kroce si poslechněte v audiozáznamu.
Související
-
Jak vzniká skutečně udržitelný dům? „Ani solární panel není samospásný,“ zdůrazňuje architekt
Hostem Budoucnosti R je tentokrát Karel Goláň z architektonického studia Crea-tura. Jak se můžou principy cirkulární ekonomiky promítnout do návrhů nových budov?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
