Archeologické léto. Vydejte se do zaniklého důlního závodu z války nebo na slovanské hradiště

Starověké sídliště v Březnu u Loun

V archeozskanzenu Březno u Loun se nachází pozůstatky starověkých sídlišť.

„V okolí byly podle výzkumů zemědělské vesničky a osady od mladší doby kamenné až do raného středověku,“ říká vedoucí skanzenu Karolína Klinecká. Naleziště bylo objeveno v 50. letech, kdy eroze břehů Ohře odhalila pravěké hroby z doby bronzové.

V Březnu, lokalitě experimentální archeologie, probíhají pokusy, které mají přiblížit to, co vědci zatím nevědí. Zkoumají tam třeba to, jaké změny zanechává oheň při kremaci na kostech savců. Pomocí experimentální kremace na uhynulých zvířatech tedy sledují, jak plamen mění chemické složení kostí.

Stopy Římanů v Mušově na jihu Moravy

V Mušově na břehu novomlýnských vodních nádrží zkoumají odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd pozůstatky římského opevněného tábora z druhého století našeho letopočtu.

Pradávné centrum Moravy zkoumají řadou metod. Tou nejzásadnější je geofyzikální prospekce, která mapuje rozdílné fyzikální vlastnosti půdy, vysvětluje Marek Vlach. Odhalit se už vědcům podařilo například dům s podlahovým vytápěním, vojenskou nemocnici nebo lázně.

Archeolog Balázs Komoróczy ale upozorňuje, že není smyslem archeologie celou lokalitu jednorázově odkrýt: „Postupně rozmotáváme to klubko a upřesňujeme znalosti. Přesný příběh je omezen tím, že známe jen části. Ty ale umíme velmi detailně popsat a zasadit do kontextu.“

Velkomoravské hradiště v Mikulčičích

Slovanské hradiště v Mikulčicích přináší svědectví ze života Velké Moravy už od 50. let minulého století. Tehdejší výzkum byl ale z dnešního pohledu příliš invazivní, upozorňuje ředitel Archeologického ústavu Brno Lumír Poláček:

„Dnešní výzkumy už nejsou tak velkorysé – po malých kouscích zkoumáme okrajovou část staré prozkoumané plochy a snažíme se detailně řešit otázky, které nás zajímají z hlediska sídelního i bioarcheologického.“

Poláček vysvětluje, že badatelská oblast bioarcheologie zahrnuje například archeobotaniku nebo archeozoologii, které rekonstruují podobu rostlinné a živočišné říše v dané době.

Hornická těžba v Rudné a Glücksburgu

O lokalitě Glücksburg–Rudná vědí odborníci relativně krátce, necelé tři roky. Odkrývají tam pozůstatky hornické těžby cínu z přelomu středověku a novověku. „Po většině štol zbylo úplné minimum terénních dokladů,“ říká Ondřej Malina z Národního památkového ústavu.

Montánní archeologie, která se zabývá zkoumáním historického hornictví a těžby surovin, je podle něj obor, který příliš neoplývá vizuálně skvělými nálezy. „Člověka to pak vede k určité skromnosti, kdy se raduje i z plochého kamene,“ hodnotí Malina.

Cínovová těžba na dole Rolava

Archeology zajímají i poměrně mladé lokality. Věnují se tak například mapování opuštěných míst z období druhé světové války. Jedním takovým příkladem je cínový důl Rolava v Krušných horách, kde pracovali váleční zajatci nacistického Německa.

„V meziválečném období by jistě tento areál nevznikl, protože před válečným konfliktem bylo daleko efektivnější drahé kovy dovážet ze zahraničí, třeba z Indie nebo Afriky. Nacistické Německo si ale uvědomovalo, že po zahájení válečného konfliktu bude doprava těchto drahých kovů do center válečné výroby značně komplikovaná,“ vysvětluje pozadí vzniku komplexu Petr Hasil, stavební historik z Národního památkového ústavu.

Těžbu náhle ukončily květnové události z roku 1945. Dnes slouží opuštěný areál čas od času filmařům.