Arabský svět odsuzuje teroristy z Beslanu
V posledních letech se nám mohlo zdát, že veřejné mínění v arabských zemích vůbec neovlivňují tragické události, k nimž docházelo na Západě, zejména nejrůznější teroristické činy namířené proti Spojeným státům a jejich spojencům. Je obecně známo, že Arabové, alespoň ve své velké většině, nechovají příliš vřelé sympatie k Američanům a považují Spojené státy především za hlavního ochránce Izraele - což je pro mnoho z nich úhlavní nepřítel Arabů.
Teroristický útok v severoosetském Beslanu ale na muslimský a arabský svět zřejmě hluboce zapůsobil a vyvolal nezvyklou vlnu sebekritiky a zpytování vlastního svědomí. "Je jisté, že všichni muslimové nejsou teroristy, ale je také jisté a pro nás zvláště bolestné, že téměř všichni teroristé jsou muslimové," poznamenal k tomu v těchto dnech Abdul Rahman al-Rašíd, generální ředitel velké satelitní televizní stanice Al Arabia, která vysílá nepřetržitě politické zpravodajství pro celý arabský svět.
Podle jeho názoru je "hanebné a ponižující" si uvědomit, že nejen teroristé z Beslanu byli muslimové, ale třeba i vrazi nepálských dělníků v Iráku, útočníci na obytné domy v Ryádu a Chobaru, v Saudské Arábii, anebo ženy, které nedávno nejspíše vyhodily do povětří dvě ruská letadla. "Většina těch, kdo provádějí sebevražedné pumové útoky na autobusy, vlaky, školy a obytné domy všude na světě, jsou muslimové," podotkl Rašíd a klade si otázku: "Co znamená tento odpudivý rekord? Vypovídá to něco o nás, o naší společnosti a kultuře?"
Ostře pak kritizoval známého egyptského klerika, Šejka Jusufa al-Karadawiho, který na jiné pan-arabské satelitní televizní stanici Al Džazíra vyzýval ke svaté válce proti Američanům a dalším cizím "okupantům" v Iráku, ať už jsou to vojáci anebo civilisté. "Jak mu máme věřit, když nám říká, že islám je náboženství milosti a míru, jestliže jej obrací na náboženství krve a zabíjení?" ptá se Rašíd.
Zatímco v minulosti byli podle něj všichni nacionalisté a levičáci v arabském světě odvrhováni, protože přijali násilí a mešita představovala "nebeské usmíření a mír", dnešní doba toto pojetí mění.
"Nevinné a benevolentní náboženství, jehož verše zakazují kácení stromů, není-li to zcela nevyhnutelné a které považuje vraždu za vůbec nejhnusnější zločin a které výslovně říká, že kdo zabije člověka, zabíjí lidstvo jako celek, se mění na jakési celosvětové poselství nenávisti a univerzální válečný řev," uzavírá rozhořčeně Rašíd svoji úvahu.
Také komentář v kuvajtském deníku Al Siyassa zaútočil na egyptského klerika, že místo obhajoby skutečného islámu podporuje ukrutnosti, zajímání rukojmích a vraždy.
Skupina jordánských muslimů vydala ve středu po schůzce s ministrem pro záležitosti náboženství Ahmedem Heleilem prohlášení, v němž se uvádí, že obsazení školy v Beslanu a následný masakr dětí "poškozují čistý obraz islámu". "Tento teroristický čin odporuje principům naší skutečné muslimské víry a jejích vznešených hodnot," tvrdí se v prohlášení.
Komentátor jordánského deníku Al Dustour o teroristech napsal: "Vyšli z našeho středu. Jsou to Arabové a muslimové, kteří se modlí a drží půst, nachávají si narůst vousy a požadují, aby ženy zůstaly zahalené a vyzývají k obraně islámských názorů. Proto teď musíme všichni pozvednout hlas a odsoudit je i všechny jejich zločiny." (konec citátu)
Podobné projevy dnes sledujeme v celém arabském světě.
Šéfredaktor jedněch bejrútských novin například napsal, že většina Arabů se dosud ochotně ztotožňovala s ozbrojenými Palestinci a Libanonci, kteří bojují proti izraelské okupaci, ale že nyní "jsme všichni zasaženi brutalitou" a "dehumanizováni" obrázky Arabů, kteří unášejí cizince a usekávají jim hlavy.
A deník palestinské samosprávy Al Ayyam vyzval k tomu, aby "den hororu ve škole" byl vyhlášen "dnem mezinárodního odporu proti terorismu".
Polooficiální egyptský deník Al Ahram označil nedávné události v Beslanu za "hnusný zločin proti lidskosti". A ještě ostřeji je odsuzují vládní noviny v Saudské Arábii.
Spontánní vlna odporu, kterou terroristické zločiny v Beslanu vyvolaly v celém arabském světě,
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.