Apolena Rychlíková: Varující příklad krachující nemocnice v Rumburku. Nekašleme na Šluknovsko!

V Ústí nad Labem lidé demonstrovali za zachování péče v Lužické nemocnici v Rumburku
V Ústí nad Labem lidé demonstrovali za zachování péče v Lužické nemocnici v Rumburku

Lužická nemocnice v Rumburku musí do insolvence. Rozhodlo o tom ve čtvrtek její představenstvo. Osud instituce, která poskytuje péči pro 55 tisíc obyvatel Šluknovského výběžku, je tak nejistý.

Městská nemocnice, která je akciovou společností, měla za loňský rok ztrátu přes padesát milionů a letos se dá předpokládat stejný finanční deficit. Vedení ale tvrdí, že sestěhováním do jedné budovy se pokusí zajistit péči v adekvátním rozsahu.

Nemocnice navíc zaměstnává řadu lidí z kraje, které teď svým špatným hospodařením dostala do svízelné situace. Nemá totiž na výplaty.

Zdraví, věc veřejná?

České nemocnice se od sebe liší podle právního řádu: některé z nich jsou akciovky a musí tedy fungovat více jako firmy, ty jiné jsou veřejné a fungují na jiné bázi.

Organizátoři demonstrací se musí naučit myslet politicky a ubezpečit lidi v nouzi, říká Rychlíková

Demonstrace na pražské Letné

Čtvrt milionu lidí dorazilo podle organizátorů v neděli na pražskou Letnou demonstrovat proti vládě Andreje Babiše (ANO). Pořádající spolek Milion chvilek pro demokracii kvůli obavám o nezávislost justice požaduje rezignaci ministryně spravedlnosti Marie Benešové i premiéra.

Je přitom nutné zmínit, že je to právě právní norma, co nejvíce ovlivňuje výši platů v dané instituci. Rozdíly mezi příjmy zaměstnanců akciovek a veřejných nemocnic jsou obří a neustále rostou.

Opakovaně na to upozorňuje třeba Iniciativa sester, která už víc jak dva roky bojuje za zlepšení mzdových a pracovních podmínek v Karlovarské krajské nemocnici a nejenom tam.

Iniciativa volá po celorepublikovém dorovnání mezd a jasně opakuje: my jsme se pro jinou právní úpravu nemocnice nerozhodly, přesto na nás toto rozhodnutí negativně dopadá a projevuje se na naší práci, ať už nižšími platy, nebo snižující se prestiží a vylidňováním kraje.

Vedení nemocnic a politická reprezentace, kteří kroky směrem k poloviční privatizaci učinili, reálné důsledky nenesou a zaměstnance nemocnic neustále tlačí k tomu, aby přece „chápali složitou situaci.“

Apolena Rychlíková: Problém dětských dlužníků důsledně vyřeší jen úplná amnestie

Díte a peníze, tisícovka

Všichni poslanci a poslankyně přítomní ve středu ve Sněmovně, zvedli ruku pro rychlejší oddlužení lidí, kterým vznikly dvě třetiny dluhu ve věku nižším než osmnáct let.

Jenže zaměstnanci nemají odpovědnost za finanční kondici svého zaměstnavatele. Úkolem doktorů, doktorek, zdravotních sester nebo sanitářů je starat se o nemocné, ne dělat ekonomické analýzy.

Špatný stav nemocnic pak pochopitelně nepociťují jen samotní zaměstnanci a zaměstnankyně, ale také lidí žijící v okolí, pod které podfinancované nemocnice spadají.

Svoje obavy se zavíráním nemocnice v Rumburku vyjádřila v otevřeném dopise i jedna z obyvatelek kraje. Vysvětluje v něm, že případné zavření nemocnice by prakticky znamenalo znedostupnění zdravotnické péče. Další zařízení je až v Děčíně, hodinu a půl cesty, v zimních měsících i víc, protože se jede přes hřebeny Lužických hor.

Podobně artikulovaná naštvanost, která obsahuje frustraci a zklamání z toho, že se na určitá místa v Česku úplně zapomnělo, zaznívá od řady dalších lidí, kteří se zavření nemocnice bojí. „Na Šluknovsko každý kašle!“

Kořeny frustrace

Před rokem byla zveřejněna studie berlínského think thanku Das Progressive Zentrum. Ten se na ploše pěti set respondentů věnoval kořenům evropské frustrace a v lokalitách, kde mají největší podporu strany jako Národní fronta nebo Alternativa pro Německo, pátral po příčinách rozhněvanosti Němců a Francouzů.

Východoněmecký venkov se vylidňuje. Podle ekonomů proti tomu nemá smysl bojovat

Prázdný dům v německé obci Alwine v Braniborsku

Navzdory miliardovým dotacím Němci opouštějí venkovské regiony na východě země. Podle názorů některých ekonomů by ale nebylo příliš smysluplné se takovému vývoji bránit.

Ne příliš překvapivě z něj vyšlo, že za zvyšujícím se společenským štěpením stojí právě pocit osamocení, spojený nejčastěji s ničením a osekáváním základní infrastruktury: ať už se jedná o poštovní schránky, veřejnou dopravu, školy nebo právě nemocnice.

Analýza také odkazuje na to, že absence vnitřní soudržnosti vede k menší soudržnosti vnější a ta se projevuje nenávistí k uprchlíkům a nedůvěrou v klasickou politiku. Hlas ohrožených lidí, kteří trpí pocitem, že nikoho nezajímají, nenachází vyslyšení.

Apolena Rychlíková

Šluknovsko a další periferie by v takové studii mohly hravě být taky. Za stokrát omílanou „rozdělenou společnosti“ stojí především arogance nás a vládnoucích politiků, lidí, kteří podobné problémy jako nedostupná zdravotnická pomoc neznají, netrpí jimi a nezřídkakdy v reakci na ně udělují jen hloupé knížecí rady.

Při pohledu na tristní zacházení s Lužickou nemocnicí se ale frustraci na Šluknovsku nedá vůbec divit. Je absolutně oprávněná.

Autorka je komentátorka serveru A2larm

Spustit audio

Související