Apolena Rychlíková: Už zase ty proklaté dávky. Slaměný panák „zneužívání” se vrací, datům i zkušenostem navzdory

Čtěte také

Politoložka Vladimíra Dvořáková: Sociální kobra? Nová kontrola dávek je spíš populistické gesto než systémové řešení

„Lidé se často tváří před úřady jinak, než ve skutečnosti žijí. V tuto chvíli na to ale úřady nemají kapacitu. Teď o tom přemýšlíme, jak to udělat. Jestli by třeba v každém kraji mohlo být deset lidí, kteří by jenom jezdili a kontrolovali. Chci během tří let vytvořit akční jednotku, která bude po celé republice. Řekněme třeba sto lidí, kteří to budou kontrolovat,” uvedl ministr ve svém prohlášení na sociálních sítích, které dnes obecně slouží jako hlavní kanál pro komunikaci vládní politiky s občany i médii.

Ponechme stranou, že zatím nejviditelnějším zneužívačem je momentálně jeho stranická a vládní kolegyně, ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta má dle zjištění Seznam Zpráv užívat městský byt v domovské Bílině, kde platí jen směšné nájemné a zabírá tím místo skutečně sociálně potřebným. I bez ní by byl Juchelkův návrh jen další do mozaiky represivních absurdit, namířených proti chudým a potřebným, se kterými cyklicky přichází téměř každá vláda.

Ekonomický propad zranitelných domácností

Co o dávkách víme? Především to, že velká část lidí, kteří na ně mají nárok, je vůbec nečerpá. Podle PAQ Research čerpalo na konci roku 2025 příspěvek na bydlení jen 25 procent oprávněných domácností a přídavek na dítě 32 procent. Alespoň jednu ze čtyř dávek, které se nově slučují do superdávky, pobíralo jen zhruba 30 procent domácností s nárokem.

Čtěte také

Kateřina Smejkalová: Tak jak na tom Česko ohledně chudoby vlastně je?

I mezi nejchudšími je čerpání nízké: v dolní příjmové pětině domácností s nárokem na superdávku čerpá některou ze slučovaných podpor necelých 40 procent domácností. Se zavedením superdávky navíc došlo u zranitelných domácností k ekonomickému propadu.

Superdávka sice slučuje čtyři dosavadní podpory do jedné žádosti, zároveň ale podle PAQ Research zužuje okruh domácností, které na pomoc dosáhnou. Analýza modelovala, že po jejím zavedení klesne podíl domácností s nárokem z 29 na zhruba 23 procent a při důsledném majetkovém testu může o nárok přijít asi 14 procent současných příjemců. Největší propady vycházely u samostatně žijících lidí a části samoživitelek, tedy u skupin, které už dnes patří k nejohroženějším.

Čtěte také

Jurečka měl dobrý záměr, superdávka ale opomíjí třeba exekuce. Výsledek je tristní, tvrdí Zikmundová

Bylo by skvělé, kdyby politici, ti vládní především, napnuli své síly úplně jiným směrem. Bavit se o dávkách a jejich údajném zneužívání nemá žádný smysl. Je to zcela zanedbatelný problém.

Skutečné podvody dnes leží jinde: v neplacení daní, daňových optimalizacích, v toleranci firem, které čerpají veřejné peníze, ale své zisky daní v daňových rájích, ve zneužívání státních dotací. Tady se nachází kýžené peníze, které nám každoročně chybí ve státním rozpočtu, ne mezi lidmi, kteří už tak sotva dosáhnou na základní parametry důstojného života.

Apolena Rychlíková|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Juchelkova vysněná akční jednotka na chudé není žádná sociální politika. Je to politické divadlo pro publikum, kterému se už roky opakuje, že za prázdný státní rozpočet můžou ti, kteří pobírají dávky.

Jenže data říkají pravý opak: problém není v tom, že by pomoc čerpalo příliš mnoho lidí nebo že by byla zneužívaná. Problém je, že ji nečerpá ani velká část těch, kteří na ni mají nárok. Je jasné, že směrem k těm nahoře svou pozornost tato vláda jen tak neobrátí. I tak je dobré jí to připomínat. Problém nejsou dávky. Problém jsou nevybrané daně.

Autorka je šéfredaktorka mediální platformy Page Not Found