Apolena Rychlíková: Romka Elena Gorolová byla navržena na státní vyznamenání. Zasloužila by si ho
Seznam sněmovních kandidátů a kandidátek, ze kterých bude prezident Petr Pavel vybírat oceněné vysokým státním vyznamenáním, čítá na 141 jmen. Najdeme mezi nimi i jednu z nejvýznamnějších a také nejvíce statečných Romek, které tento stát kdy měl a má: aktivistku a sociální pracovnici Elenu Gorolovou. Romka a bývalá dělnice byla počátkem 90. let nedobrovolně sterilizována.
Jako stovky dalších romských žen z celé republiky. Gorolová už po několik dlouhých let patří k nejvýraznějším a nejznámějším bojovnicím za odškodnění sterilizací a na vyznamenání ji navrhla pirátská poslankyně Klára Kocmanová. Pokud by ji Petr Pavel vyznamenal, stala by se historicky první romskou ženou, která na takto vysoké pocty dosáhla.
Čtěte také
Jaký je vlastně příběh Gorolové? Vyrůstala v Ostravě, vyučila se kovoobráběčkou a v roce 1990 byla v ostravské nemocnici Fifejdy nedobrovolně sterilizována po náročném porodu druhého syna. O tom, že není jediná, se dozvěděla náhodně, při pročítání teletextu, a skutečnost, že československý a český stát páchal tento typ násilí na mnoha romských ženách, ji posílila.
Začala se o spolek, který tyto ženy sdružoval, zajímat, začala organizovat setkání s dalšími oběťmi protiprávních, nedobrovolných sterilizací, začala o svém těžkém a velmi intimním příběhu jako první veřejně mluvit.
Právo na finanční náhradu
Opakovaně uvádí, že si vždy přála ještě holčičku. Nikdy se jí nedočkala. Její boj ale patří k těm nejsilnějším v naší novodobé historii. Společně s dalšími asi osmdesáti ženami podala stížnost ombudsmanovi. Padesát z nich tehdy uspělo. Těmto ženám totiž nebyla poskytnuta ze zákona daná lhůta mezi podáním informací o sterilizaci a podepsáním informovaného souhlasu.
Čtěte také
Během patnácti let, kdy Gorolová bojovala za právo na důstojné odškodnění obětí nedobrovolných sterilizací, navštívila celou řadu zemí. Mluvila třeba v OSN v New Yorku a dodnes navštěvuje významné mezinárodní instituce. V roce 2009 se poprvé dočkala omluvy od vlády. A před lety ji BBC zařadila mezi sto nejvlivnějších žen Evropy. V roce 2021 jí pak byla udělena Cena Alice Garrigue Masarykové od Velvyslanectví USA v Česku.
I když situace s odškodněním politicky skutečně postoupila a za vlády Andreje Babiše bylo sterilizovaným ženám konečně přiznáno právo na finanční náhradu, boj Gorolové a dalších nekončí. V současné době totiž vyplácení odškodnění nefunguje zrovna nejlépe, ženy se potýkají s celou řadou problémů, mezi které se třeba řadí chybějící dokumentace z nemocnic nebo dlouhé vyhodnocování ze strany ministerstva zdravotnicí.
Pro většinu sterilizovaných žen je to náročný a těžký proces, a to i proto, že sterilizace doprovází celá řada zdravotních komplikací. Hodně žen navíc zemřelo dříve, než se k odškodnění dostaly. I to je smutná vizitka otřesných praktik, kterým romské ženy u nás čelily.
Gorolová by si státní vyznamenání skutečně zasloužila. Je symbolem odvahy, velké mravní síly, empatie a životního odhodlání v boji s nespravedlností. A také nejde jen o ni, ale o všechny Romky, kterým bylo v minulosti takto ublíženo a které s sebou v životě musí nést těžký a traumatizující osud obětí násilné sterilizace.
Autorka je publicistka a dokumentaristka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
