Apolena Rychlíková: Nedůstojné mzdové podhodnocení vysokoškolských pedagogů humanitních oborů je celospolečenskou ostudou

19. únor 2023

Zprávy o tom, jak nízké jsou mzdy pedagogů humanitních oborů českých vysokých škol, se v posledních měsících jen množí. Mluví o nich jak samotní akademičtí pracovníci a pracovnice, ale i lidé z vedení fakult. Hlasitě upozorňují na dlouhotrvající neduh českého vysokého školství. Absolutně nedůstojné a především i neadekvátní mzdové ohodnocení na tomto typu škol.

Pojďme si shrnout to základní: ohodnocení učitelů na humanitních fakultách je nižší než průměrná mzda v odpovídajícím kraji i průměrná mzda učitelů v regionálním školství.

Čtěte také

Zatímco například průměrná hrubá mzda v Praze činí přes 48 tisíc korun, na pražské Filozofické fakultě jsou prý až stovky vyučujících s hrubou mzdou ve výši 32400 korun. Jedná se přitom o lidi s vysokoškolským vzděláním, kteří a které předávají vědomosti dalším generacím. Děje se to však v těchto kulisách, nůžky mezi přírodovědnými a humanitními obory se rozevírají a může za to v minulosti ustanovený „koeficient náročnosti“.

Ten ale pouze replikuje některé předsudky, jež humanitní obory dlouhodobě ponižují, dehonestují, vydávají za „nehodnotné“. Je to přitom absurdní: co bychom si počali bez historie, filozofie, archeologie, studia cizích jazyků, vědách o kultuře a umění?

Hodnota vědění a vzdělání

Jak upozorňuje děkanka pražské Filozofické fakulty Eva Lehečková, absolventi její fakulty mají široké možnosti uplatnění a méně než půlprocentní nezaměstnanost.

Čtěte také

Důležitost humanitních oborů ovšem dle ní spočívá i v tom, že spoluvytvářejí naši identitu. „Odvádějí nás od toho, abychom byli jakousi montovnou, a směrem k zemi stojící na vzdělanosti a inovacích. Doufám, že debata o platech vyučujících nám umožní otevřít zásadnější debatu o tom, jakou zemí chceme být,“ vysvětluje v rozhovoru pro Český rozhlas.

Myslet si, že jsou některé obory automaticky „nehodnotné“ a rovnou vytvářet takové podmínky, které tuto představu realizují v praxi, znamená replikovat nerovnosti. A také stavět pedagogické pracovníky a pracovnice do velmi složité situace.

I proto se nyní sami pedagogové a vysokoškolští pracovníci začali organizovat. A dokonce zvažují i stávku. Je to rozhodně na místě. Dlouhodobě se opakuje mantra, že studium na vysoké škole by lidem mělo zajistit vyšší životní standard. Jenže ve chvíli, kdy se v oblasti humanitních věd rozhodnete vědomosti dále předávat, inspirovat mladší generace k vědění a stát se součástí významných institucí jako je Filozofická fakulta, tato poučka přestává platit.

Apolena Rychlíková

Je to špatně za jakékoliv situace, při současném rekordním zdražování se pak s penězi hluboko pod úrovní pražské průměrné mzdy nedá vyžít. Z těchto mezd si člověk těžko zaplatí nájem, extrémně drahé jídlo nebo energie. Je to nespravedlivé a je to i nedůstojné. Takto nastavené podmínky pro lidi v humanitních oborech jsou všeobecnou ostudou a dokládají, jak vážně se naše společnost staví jak k hodnotě vědění a vzdělání, tak k vybrané pedagogické praxi.

Autorka je komentátorka serveru A2larm

Spustit audio