Apolena Rychlíková: Mzdy rostou, konečně. Dočkají se české domácnosti v roce 2026 větší ekonomické stabilizace?

A jde tak po dlouhé době o jednu z těch lepších ekonomických zpráv. Ne proto, že by skokově změnila životní úroveň, ale proto, že po letech, kdy české domácnosti čelily jedné krizi za druhou, se ekonomika konečně začíná stabilizovat. A část lidí si tak může aspoň trochu oddechnout.

Čtěte také

Česká ekonomika roste, tvrdí Skopeček. Ševčík: Reálné mzdy stále nedosahují úrovně roku 2019

Ještě před rokem to přitom vypadalo jinak. Česko má za sebou období, kdy se jedna krize nabalovala na druhou a životní úroveň domácností šla dolů. Pandemie, energetická krize, pádivá inflace, která zdražila základní potřeby domácností od jídla, přes ceny bydlení.

Ceny rostly rychleji než výplaty a i tam, kde mzdy papírově stoupaly, lidé reálně chudli – za svou práci si mohli dovolit méně než dřív. Zlom přišel až v průběhu roku 2024, kdy se inflace výrazně uklidnila a mzdy ji poprvé po delší době začaly dohánět a překonávat.

Čtěte také

Mzdy porostou i příští rok. Narůst cen nemovitostí ani ztrátu kupní síly ale nedoženou, říká ekonom

Právě tehdy se po dvou letech propadu začala reálná kupní síla domácností znovu zvedat. V roce 2025 tento vývoj pokračoval, jenže z velmi nízkého základu: pro spoustu lidí to nebyl návrat k nějaké finanční stabilitě, spíš zažívali pocit, že je růst cen konečně ohrožuje alespoň o trochu méně.

Právě proto má i současný růst mezd význam hlavně jako stabilizační prvek. Nejde o návrat k předkrizovému stavu, ale spíš o zastavení dalšího propadu. Řada domácností v posledních letech fungovala s minimální rezervou, často na hraně možností, a jakýkoliv další cenový šok by pro ně znamenal vážný problém.

Čtěte také

V Česku rostou mzdy příliš pomalu. Systém je štědrý k těm, kteří to nepotřebují, říká ekonomka Malá

Když mzdy rostou rychleji než ceny, neznamená to automaticky vyšší spotřebu nebo pocit blahobytu, ale především to, že lidé nemusejí dál sahat do úspor, odkládat nutné výdaje nebo si půjčovat jen proto, aby zvládli běžný měsíc.

To se v Česku mezi nízkopříjmovými domácnostmi soustavně dělo uplynulé roky. A odrazilo se to i na důvěře zranitelnějších obyvatel ve stát a jeho fungování.

Menší, ale důležitý posun

Výhled na další rok přitom naznačuje spíš pokračování opatrného zlepšování než návrat krizí. Průměrná mzda by se měla v roce 2026 přiblížit zhruba k hranici 52 tisíc korun hrubého, inflace by se měla držet kolem dvou procent a ekonomika by měla růst tempem okolo dvou procent ročně.

Jinými slovy: žádný ekonomický zázrak se nejspíše konat nebude, ale snad nás nečeká ani další šok. Tahounem růstu má být především spotřeba domácností, tedy právě to, zda se lidé po letech nejistoty odváží znovu trochu utrácet a plánovat. A to ještě přesně nevíme.

Apolena Rychlíková|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

V tomhle kontextu je zvýšení minimální mzdy i celkový růst mezd potřeba číst střízlivě. Nejde o žádný důkaz, že je v Česku v ekonomické a sociální oblasti vyhráno.

Jde o signál, že se po období, kdy krize dopadala na domácnosti plnou silou, situace alespoň přestává zhoršovat. V zemi, kde velká část lidí poslední roky spíš přežívala, než plánovala budoucnost, je i takový menší posun důležitý.

Autorka je šéfredaktorka mediální platformy Page Not Found