Apolena Rychlíková: K čemu jsou kvalitní lokální média na světě? Aby se dbalo i na každodenní problémy a všichni se cítili zastoupeni

Tisk v České republice
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Tisk v České republice

Počet regionálních tiskovin klesl od roku 2009 o celou polovinu. Z původně šedesáti periodik jich zůstalo zachovano jen třicet.

O krizi lokálních médií u nás mluví i zpráva Mezinárodní federace novinářů z loňského roku. Zkoumání úpadku médií mimo hlavní centra se dlouhodobě věnuje expertka Lenka Waschková Císařová z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity. Ve své práci popisuje, jak se mění mediální mapa Česka, i to, jaké důsledky úpadek a menší rozvrstvení drobných médií napříč celou zemí přináší.

Zdi mezi periferií a centrem

Způsob, jakým se u nás v 90. letech vyvíjel mediální trh, vedl až na drobné výjimky k nástupu oligarchizovaných médií. Ta po dlouhá léta nikdo nekritizoval: panovala představa, že média vlastněná miliardáři jsou jakousi přirozenou součástí demokracie.

Dokud nepřišel Andrej Babiš. „Tak dlouho velebili čeští novináři volný trh, až si je koupil Babiš,“ zněl před lety jeden oblíbený novinářský vtip. Bylo to vtipné hlavně proto, že to byla pravda. Teprve až v posledních letech česká společnost vidí, co za úskalí s sebou nese oligarchizace médií a že ten, kdo je v očích některých hodným filantropem, může být v očích druhých zlodějem a tunelářem.

Fakt, že masivně začala upadat i lokální média a až na výjimky, jak uvádí zpráva Mezinárodní federace, se z těch přeživších staly spíše propagační materiály podnikatelů, oligarchů nebo nosiče volební kampaně, k polarizaci společnosti přispívá. „Mediálních pouští“, tedy míst, která nemají žádné mediální zastoupení, navíc přibývá. Ačkoliv pro Česko zatím neexistují žádné relevantní studie, zahraniční příběhy by nás měly varovat.

„Studie, o kterých mluvíte, popisují několik efektů, které se dají dobře pojmenovat. Jednak oslabí vztah veřejnosti k lokálním tématům, takže se sníží volební účast. Další studie ukazuje, že bez veřejné kontroly zdraží veřejné zakázky. A třetí ukazuje na rostoucí polarizaci společnosti, protože celostátní politika, kterou pak lidé sledují, bývá vyhrocenější než ta lokální, která častěji řeší praktické problémy,“ popisuje Waschková Císařová v rozhovoru pro iRozhlas americký kontext úpadku lokálních médií. Něco podobného by určitě šlo vysledovat i u nás.

Příběhy o tom, jak se pražským novinářům a novinářkám pracuje nejlíp v jejich newsroomech, působí někdy až parodicky. Historky o dobrodružných výpravách z kanceláří mezi domorodce z periferií jsou bizarní ještě víc. Byla to právě letitá neochota nahlížet problémy České republiky i jinou optikou, než je optika prominentních novinářů z hlavního města, co části lidem určitý typ médií úplně odcizila a u jiných vedla k naprosté bulvarizaci.

Stejně tak skutečnost, že se tu pozornost směřovala až moc dlouho jen na politickou investigativu – korupce, krádeže, tunely, podvody, to byly ty hlavní novinářské štiky. Ne každodenní, praktické problémy většiny lidí v zemi. Pověstný nezájem Pražanů se dneska naštěstí trochu mění. Fakt, že možná do pár let přijdeme o poslední ostrůvky regionálních médií, by nás ale měl varovat: už ze své podstaty je to hrozně špatně.

Apolena Rychlíková

Kvalita veřejné diskuze se pozná i podle toho, jak otevřený do ní mají různí lidé přístup – a právě v tom můžou hrát kvalitní lokální média prim. Možnost, že ve vašem kraji existuje důvěryhodné médium, že pro jeho pracovníky je čest, ne ostuda, zůstat (nebo se po studiu vrátit) „doma“ a že se skrz něj třeba i drobné příběhy bezpráví dostanou do oběhu – jakkoliv lokálního –, může totiž pro kvalitu života znamenat víc než kdejaké obří celostátní kauzy.

Autorka je komentátorka serveru A2larm