Apolena Rychlíková: Jak mluvit o bydlení s těmi, kteří jeho potřebě nerozumí, protože se nemusí bát?

Lidé, kteří se ve svém dětství a dospívání museli (ne chtěli!) stěhovat a často střídali nekvalitní domov za ještě nekvalitnější, jsou chudobou ohroženější mnohem víc, než my, kteří jsme ve svém dětství zažili stabilitu domova.

Neziskové organizace vyzývají Ústí nad Labem, aby se víc snažilo pomoci lidem z končících ubytoven

Lidé ze dvou končících ubytoven v Ústí nad Labem mají problém sehnat nové bydlení. Neziskové organizace Člověk v tísni a Poradna pro občanství varují, že začátkem července můžou bez střechy nad hlavou zůstat celé rodiny.

V Poslanecké sněmovně se ve čtvrtek projednávala možná změna vyplácení příspěvku a doplatku na bydlení. Tento příspěvek pobírá na 270 tisíc domácností, to znamená několik set tisíc lidí. Na doplatku, který se často vyplácí lidem na ubytovnách nebo v azylových domech, pak stojí životy dalších 50 tisíc domácností.

Už jen z těchto čísel je zjevné, že tyto dávky nečerpají jen sociálně slabí. Takovým typickým příjemcem příspěvku na bydlení může být třeba rodina, která kvůli péči o dítě disponuje jen jedním aktivně vydělávajícím členem. Tato situace je mnohdy jen dočasná, trvá tak dlouho, jak je matka nebo otec na rodičovské dovolené.

Příspěvek na bydlení ale může brát i rodina, ve které se potkávají dva učitelské platy, určitě se bez něj – alespoň ve velkých městech – neobejdou důchodci a důchodkyně nebo solo rodiče, lidé s handicapem a mnozí další.

Potřebný zákon o sociálním bydlení

Několikrát jsem se setkala s názorem, že by lidé neměli bydlet v místech, na která nemají. Jenže nájmy rostou v poslední době takřka skokově a tímto růstem jsou zasaženi ti, které by ještě před lety ani ve snu nenapadlo, že budou jednou bydlet v „drahé lokalitě“. A jaký smysl navíc dává, stěhovat se z místa na místo jen proto, že mě nějaká přirozená, nebo naopak nečekaná životní situace uvrhne do horší sociální situace?

Na rušených ubytovnách v Ústí nad Labem roste napětí. Lidem se nedaří sehnat nové bydlení

Nervozita a napětí stoupají na dvou ubytovnách v Ústí nad Labem, které na konci měsíce ukončí provoz. Většina lidí má problém sehnat nové bydlení.

Novely, se kterými přišla ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jaroslava Němcová, byly připraveny narychlo. V podobném tempu bylo naplánováno i jejich schválení. Zatímco tolik potřebný zákon o sociálním bydlení, který se nakonec ani neschválil, projednávala minulá vláda po celé své vládní období, zákon, který by mohl brutálně narušit už tak dost křehkou sociální rovnováhu v oblasti bydlení, se dnes šije horkou jehlou.

Navrhují ho přitom lidé, kteří o stresu a nejistotě způsobené možnou ztrátou domova nevědí vůbec nic. Lidé, kteří se nemusí bát, že je zvyšující se nájem připraví o bezpečí, jejich děti vytrhne ze sociálních vazeb a uvrhne do koloběhu, který může klidně skončit sociálním vyloučením. Lidé, kteří se o osudy těch, o kterých rozhodují, vlastně ani moc nezajímají.

Apolena Rychlíková|foto: Jan Bartoněk

Těmi z mála, kdo se ve sněmovně bil za právo na důstojný život, který právě příspěvky na bydlení mnohdy jako poslední instance zajišťují, byli Piráti. Patří jim za to dík. Pachuť z toho, jak o bydlení a tím pádem i o budoucnosti celé společnosti uvažují některé ostatní strany a jejich zástupci ale alespoň v mém případě smýt nedokázali.