Apolena Rychlíková: Důl Darkov se nakonec zastavil. Pozdě, ale přece

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Na Dole Darkov na Karvinsku probíhá plošné testování zaměstnanců v souvislosti s nákazou covid-19

Zatímco po celé republice se definitivně rozvolňují pandemická opatření, jedno město v Česku je na tom hůř než na počátku koronavirové krize. Je jím Karviná.

V Dole Darkov se totiž začal koronavirus rychle šířit mezi horníky fárajícími pod zemí. Začátkem týdne bylo nakažených přes 200, do karantény šlo na 350 lidí. Čísla se ale stále mění. I přes rozčilení horníků a zděšení části veřejnosti se doly OKD ihned neuzavřely, Darkov byl částečně odstaven až v pondělí, po jednání krajského krizového štábu.

Nákaza se v dole přitom objevila už dříve. O omezení provozu se ale dlouho nemluvilo: zavřením dolů by byla přece ohrožená ekonomická stabilita celého OKD. I tak bylo fárání v rouškách náročné, navíc se horníci běžně sprchují ve skupinách, takže je s podivem, že tu nákaza nevypukla dřív.

Přístup, který šokuje

Jak uvádí reportér Českého rozhlasu Ostrava Martin Knitl v podcastu Vinohradská 12, horníci často do práce musí – aby měly jejich rodiny z čeho žít.

Jenže teď jsou stovky lidí v ohrožení, navíc řada z nich bude mít po letech hornické dřiny poškozené plíce a ještě žijí v regionu, který je kvůli těžbě zasažený znečistěným ovzduším. To všechno jsou faktory, které průběh nemoci zhoršují, a staví tak nakažené do ještě nepříjemnější pozice než jiné nemocné.

Vzhledem k tomu, že hygienici odhadují sledování nákazy na měsíc, budou zpřísněná opatření pro Karvinou platit pravděpodobně ještě několik týdnů. Karvinští dál nosí povinně roušky, nesmějí nadále navštěvovat své blízké v nemocnicích nebo sociálních zařízeních a obyvatelé kraje se bojí, že město bude úplně uzavřeno a odříznuto od zbytku republiky.

Vzhledem k tomu, jak přísná nařízení museli občané a občanky republiky po více než dva měsíce dodržovat a jak rychle se krizové týmy snažily jednat, aby nákaze v Česku předešly, působí liknavost kraje i vlády v případě Dolu Darkov nedůvěryhodně a také dost přezíravě.

Byla to manuální povolání, která od začátku pandemie čelila riziku nákazy mnohem víc než ostatní lidé (pomineme-li zdravotníky, sociální pracovníky nebo pečující služby). Povaha této práce většinou neumožňuje rozestupy a velké firmy ani stát dlouho neuměly své zaměstnance chránit. I v případě Dolu Darkov byl postup odpovědných orgánů pomalý a ohrozil další lidi i celý region.

Jestli se situace v Karviné ještě zhorší, může kraj vyhlásit stav nebezpečí. Kromě úvah nad tím, koho zdraví je vnímáno jako to „hodnotnější“, vyvstávají otázky i nad budoucností těžby a novými riziky, která tato práce přináší.

Apolena Rychlíková

O hornících je známo, že jsou na svou práci hrdí. Jakkoliv bude „konec uhlí“ zásadním tématem pro boj s klimatickou změnou, stávající přístup státu k novému centru epidemie nastiňuje, jak „hrdí“ jsou na horníky i jejich kraj a politici. Z jejich reakcí se zdá, že ekonomiky si stát cení výš než zdraví nebo života karvinských horníků a jejich rodin. To však může u postižených vést k prohlubování pocitu společenské méněcennosti a opuštění. A obojí má v tomto případě dost reálný základ.

Autorka je komentátorka serveru A2larm